Hlavní navigace

Běžný účet výrazně v plusu

13. 4. 2017
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Na běžném účtu dosáhl přebytek 28 mld. korun, za což vděčíme především pozitivnímu vývoji zahraničního obchodu se zbožím a službami, a také slabšímu odlivu výnosů z investic.

V podstatě nepřekvapivě skončil v únoru běžný i finanční účet platební bilance. Na běžném účtu dosáhl přebytek 28 mld. korun, za což vděčíme především pozitivnímu vývoji zahraničního obchodu se zbožím a službami, a také slabšímu odlivu výnosů z investic.

Dvouciferný přebytek je důsledkem faktu, že ještě nezačala dividendová sezóna, a tak nemá smysl z něj dělat nějaké silné závěry. V každém případě se ovšem dá předpokládat, že vnější bilance i letos zůstane přebytková. Kladný výsledek odhadujeme na 1,2 %, což neznamená nic jiného, než že česká ekonomika během roku vygeneruje čistý příliv zhruba 2,5 mld. eur.

Zajímavé jsou tentokrát i pohyby na finančním účtu, kde je zřetelně vidět příliv spekulativních investic do koruny. Jednak v podobě přílivu zahraničních depozit do bankovního sektoru, jednak v nákupech státních dluhopisů ze strany nerezidentů, což se následně v rámci bilance odrazilo masivním růstem devizových rezerv ČNB. Předpokládáme, že obdobné trendy uvidíme i v březnové platební bilanci, kdy příliv spekulativního kapitálu ještě více zesílil.

Teprve časem po opuštění kurzového systému začne postupně docházet k odbourávání nahromaděných pozic a příliv tohoto „horkého“ kapitálu vystřídá jeho průběžný odliv.

skoleni_15_4

Stejně jako je platební bilance poznamenaná spekulacemi na korunu, tak i nové údaje o zahraniční zadluženosti budou obdobně poznamenané. Bude to vypadat tak, jako by se ČR začala v zahraničí zadlužovat šíleným tempem, nicméně půjde jen o statistiku přílivu depozit ze zahraničí, čítající především spekulace a nákupy státních bondů ze strany nerezidentů. Bude to vše vypadat impozantně, nicméně o skutečném příklonu ČR, respektive státu, bank a firem tato čísla příliš vypovídat nebudou.

A nakonec za pozornost stojí i přímé zahraniční investice, jejichž většinu tvoří stále reinvestované zisky, nikoliv masívní příchod nových investorů. Je otázkou, zda tuzemské firmy pod zahraniční kontrolou nezačnou po zpevnění koruny uvažovat o repatriaci vyššího objemu zadržených zisků, nicméně zatím s výrazným zesílením odlivu těchto výnosů nepočítáme.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).