Nechápu, jak se ještě dnes může někdo nachytat na fondy „zajištěné“ státními dluhopisy. To někdo opravdu věří, že řecký dluhopis je větší jistotou než akcie kvalitní firmy?
A když se pak s „poradcem“ bavím o tom, proč mi doporučuje fond kupující řecké dluhy, tak mi vysvětlí, že mají dobrý výnos, a že až se to změní, tak to správce fondu jistě prodá.
Jenže já znám pohádku Poslední propadne peklu! A dobře vím, že hra o to, kdo bude tím posledním kupcem, už běží.
Druhou největší investicí, kterou kromě dluhopisů vlastní matky drží ISČS Sporotrend, je National Bank of Greece (7,68%), čtvrtá Piraeus Bank (4,53%) je také převážně řecká.
Porovnáním údajů s předchozím letákem se zdá, že Sporotrend řecká aktiva navyšuje (nyní již 12,22%). A zhruba třetina jeho investic jsou velké evropské banky (velcí držitelé řeckého dluhu).
Kdybych měl ve Sporotrendu zainvestováno, asi bych nespal klidně.
Ale já vám neberu, že ten fond je ziskový. Já jen odkazuji na podobnost se starou pohádkou: Každý věří, že vydělá. Jenže ten poslední už neprodá, a o vše přijde.
Postavit svůj byznys na víře v růst ceny bezcenného papíru a víře, že jej stihnu prodat včas, než jeho cena spadne tam, kam patří, že se mi vůbec nelíbí.
Jako dlouhodobá investice samozřejmě nesmysl. Jako krátkodobá spekulativní investice to ale vůbec nemusí být špatná volba. Takovéhle tituly bývají velmi volatilní a tudíž se na nich může dát při dobré strategii udělat poměrně rychle solidní zisk. Sporotrend je prezentován jako fond s dynamickou strategií, neboli vyšší riziko s potenciálem vyššího výnosu. Takže proč ne...