Neviditelneho psa jsem prestal cist kvuli neustalym zvastum Frantiska Matejka tam publikovanych.
Pokud se budou na mesec.cz opakovat podobne clanky jako tento od Petra Fejteka, prestanu cist i mesec.
"Kdo z tohoto transformovaného nesmyslu neuteče do nových účastnických fondů, zase jen s jistotou prodělá. "
Tady nejsme na on-line rozhovoru Blesku nebo IDnes.
Autor má pravdu, v tomhle jo ! V transformovaném fondu ať zůstanou konzervy bez příspěvků zaměstnavatele, co to mají "za pár". Jelikož já to "za pár" nemám a v mém případě je příspěvek firmy na penzijko vyšší než můj, tak já přešla už teď. Zaprvé kvůli možnému vyššímu výnosu, ale hlavně kvůli možnosti nechat si to po vzniku nároku na důchod vyplatit ve 3 ročních splátkách a tím se vyhnout krácení té části, co platil zaměstnavatel ( zatím to jsou 2/3 celého zůstatku). Případně dřív, formou předdcůhodu - to ještě uvidím jak se mi bude chtít před důchodem pracovat nebo ne.
IQ mate mozna vetsi nez 41, ale jinak jste hulvat na entou. Pani sice mozna pracuje pro CSOB, ale prezentovala jen svuj nazor, kterym se nikoho nesnazila presvedcit, aby si u teto spolecnosti zridil zminovany financni produkt. A i kdyby nekoho takto presvedcila a ten nekdo sel cirou nahodou do CSOB, tak si nedovedu predstavit, jak by z toho mohla mit jakykoliv profit. Hlavne si plivnout, co?
A nez na me vytahnes odkud pisu ja, tak jsem externi IT pracovnik a nabidky sveho "klienta" na 2. pilir vytrvale odmitam:-))
Pokud je zaměstnavatel ochoten dávat zaměstnancům 200% jejich vlastního příspěvku do jakéhokoliv produktu, tak se to prostě vyplatí, i kdyby to jinak byl produkt jakkoliv nevýhodný a vyplatí se to i když to zruším předčasně a přijdu o státní příspěvek, protože prostě vytáhnu za zaměstnavatele prachy navíc, co znám jednu firmu tak to může být klidně 1500 měsíčně.
Dobrý den.
Jako dělníka v důchodu mne udivuje překvapení bank a poněkud zvláštní článek. Na tak malý stát jako jsou Čechy je tady hodně bank a málo práce. Banky mají svoje odborníky a obyčejný člověk byl pro ně lovný kus. Možná se blíží doba kdy se banky budou stahovat do předem připravených pozic s našima korunama.
Že by se v rámci II. pilíře chystalo překvapení? Viz <http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Hoodne-velky-prusvih-pise-ekonomka-o-Drabkove-sporeni-na-duchod-263707>
Z toho vyplývá, že spoření svým potomkům je skutečně "neodolatelné".
To je ovšem zcela účelově konstruovaný problém. V roce 2018, kdy se poprvé uplatní požadavek 35 pojištěných let, budou odcházet do důchodu ročníky 1954-9, které mají důchodový věk 58,33 (ženy s 5 a více dětmi ročníku 1959) až 63,16 (muži ročníku 1954).
Pokud odečtete 18 od důchodového věku, tak zjistíte, že v době odchodu do důchodu budou mít za sebou 40-45 let aktivního života.
Do pojištěné doby se počítá nejen práce, ale také rodičovská, mateřská, studium (pokud proběhlo před rokem 2010, což tyto ročníky myslím splňují) a dokonce i 3 roky evidence na úřadu práce, přijde mi, že opravdu není problém pojištěné roky dosáhnout.
A to ještě nemluvím o tom, že zákon o důchodovém pojištění Vám promine část požadavku na pojištěné roky, takže při dosažení věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk muže o stejném datu narození, Vám stačí jen 20 pojištěných let.
Například já mám v 35 letech věku už 16 pojištěných let (studium se započítává 80%). S ohledem na započítávání času stráveného evidencí na úřadu práce (započtou se 3 roky, tedy efektivně 2,4 roku) už potřebuju odpracovat jen 1,6 roku, abych těch 20 pojištěných let měl.
Takže nemožnosti výběru bych se rozhodně neobával.
Pokud se dobře pamatuju, tak oněch 25 let (po novu 35 let) bylo potřebných pro nárok na základní důchod (nic moc velký, asi 1.600,- Kč. Nemlaťte mne za nepřesnou výši, nechce se mi to hledat). Po 25 odpracovaných letech se pracovalo tzv. na procenta, tedy za každý odpracovaný rok naskakovalo určité procento na výši důchodu. Jen nevím, jestli je to ještě aktuální, protože pak se uvažovalo o tom, že pro výpočet důchodu se bude počítat celoživotní výdělek.
Tak v prvé řadě, reagoval jsem na výtku spoludiskutujícícho (a potažmo M. Šichtářové), že se člověk nedostane ke svým penězům z II. pilíře, protože nesplní nárok na starobní důchod. Jeho výše s tím nemá nic společného.
V druhé řadě: výpočet starobního důchodu funguje úplně jinak. Kdykoli a jakkoli splníte nárok na starobní důchod, vzniká Vám nárok na jeho základní výměru. K tomu se připočítává tzv. procentní výměra, která je 1,5% vyměřovacího základu za každý rok do dosažení nároku na důchod a 1,5% za každých 90 dnů odpracovaných bez nároku na důchod po dosažení nároku na důchod. Takže samozřejmě, díky výpočtu bude mít člověk, odcházející do důchodu s 20 odpracovanými roky, mnohem menší důchod než člověk, odcházející do důchodu s 35 odpracovanými roky. Ale rozhodně to není tak, že by měl je nějakou symbolickou částku (tedy, až do okamžiku, kdy se z jakéhokoli důchodu z I. pilíře stane symbolická částka).
Už jen podle odkazovaného článku neumí paní ekonomka ani uvařit brambory, takže od ní nechtějte posuzovat penzijní reformu. Docela si plete dobu spoření do PF s dobou placení sociálního pojištění a to už je co říct. Pokud budu od státu pobírat řádnou státní penzi, tak jsem splnil zákonné podmínky pro její přiznání (věk a 35 let doby pojištění nebo náhradní doby) a tudíž dostanu i rentu z PF, i když jsem do PF 35 let nespořil. Jinak to ovšem mohou mít lidé, kteří půjdou do předčasného důchodu. Tam lze brát státní důchod i dříve, co s PF nevím.