Názory k článku Auto zdarma a sekretářku k němu jako vstupní benefit k nové práci

Co to je za kravinu? Jake maji studenti pravo nezacit na nizsi pozici a vypracovat se? A proc by mel mit student nejtezsiho gymnazia v CR (prazske VSE) mit narok na neco lepsiho nez kdokoli jiny?
On ten hlad po darmozroutech jednou prejde, uz ted je tezke sehnat schopneho programatora, zato ekonomu a pravniku je na kazdem prste 10.

Škola má jednu zvláštní vlastnost. Její absolvování se kromě příslušného "papíru" nedá jednoznačně prokázat. Zatímco např. jazykové znalosti se dají zjistit během několikaminutového pohovoru, škola je něco jiného. Firmy obvykle nemají kapacity ani trpělivost na to, aby prověřovaly schopnosti potenciálních uchazečů a tak často berou právě vysokoškoláky - řeknou si (a přiznejmě si, že oprávněně), že přecejenom, když tu školu udělali, tak nebudou úplně blbí. Některé firmy si to už začínají uvědomovat, ale to se týká spíš menších společností. Velké kolosy zatím jedou ve vyjetých kolejích - proto jsou rájem pro vysokoškoláky třeba banky a pojišťovny.
Můžeme na VŠE nadávat, ale bohužel stále je příslušný papír jakousi vstupenkou k vyššímu platu. Ano, jde to i bez toho (jsem jeden z příkladů - i bez onoho papíru mám vysoce nadprůměrný plat), ale s ním je to mnohem jednodušší.
Také jsem VŠE studoval, bohužel neúspěšně. Do bakaláře mi chyběly 2 zkoušky a vyletěl jsem z němčiny, kterou se dnes živím :-). Přitom odborné předměty byly hračkou, zkoušky jsem dělal ze znalostí, které jsem si pamatoval ze střední školy (Obchodní akademie), dokonce mi někdy přišly i jednodušší - teda kromě matematiky, ta se tam bohužel dostala všude. Nemuseli jste znát rozdíl mezi vydanou a přijatou fakturou, ale museli jste umět spočítat budoucí výnosy firmy :-)

Pane bože, tohle je teda slátanina. Jak je vidět z ankety pod článkem, stále (zcela logicky) rozhoduje mzda.

Ono je to jednoduché, když jdete do nového místa, víte o vnitřním fungování firmy houby s octem. Nikdo vám u pohovoru neřekne, že šéf je arogantní zvířátko, popřípadě, že atmosféra ve firmě se jen stěží dá nazvat přátelskou. Stejně tak vágní "příslib" postupu nic nezaručuje. Naopak plat, který je uveden ve smlouvě je jedinou jistotou, na kterou se můžete jakž - takž spolehnout. Pořád je lepší mít blbou práci a dobře placenou, než blbou práci a k tomu ještě špatně placenou.

Vyjímka je, pokud vás do firmy přetáhne známý. Ano, tady se může vyplatit jít i za mírně nižší plat, než je na trhu obvyklé, protože víte, že budete pracovat v klidu, v příjemném kolektivu, že šance na nějaký postup je opravdu reálná a ne jen plané sliby. Eventuelně víte, co se ve firmě můžete naučit a za pár let zhodnotit někde jinde.

Já jsem si vždycky místo našel sám a výše mzdy byla pro mě vždy určující. Shodou štastných náhod i pracovní prostředí bylo dobré, tak si nemám na co stěžovat. Ono to totiž dost často souvisí, pokud vám zaměstnavatel hodně platí, tak si vás váží a pokud si vás váží, bude se snažit připravit vám co nejpříjemnější pracovní prostředí abyste podali co nejvyšší výkon a "zaplatili se".
Doporučuji všem, kteří nejsou spokojeni se současným platem. Řekněte si sumu, která by vám vyhovovala. Pak obesílejte firmy, které vás zaujmou svými nabídkami a do motivačního dopisu pišter rovnou minimální požadavek na plat. Někdy to trochu trvá, odpovědí bývá méně, ale vyplatí se to. Lze tak získat místo za výrazně nadprůměrný plat.

Ještě jedné zajímavé věci jsem si všiml. Čím vyšší máte plat, tím snadněji se shání jiné zaměstnání. Potenciální zaměstnavatel se vás totiž skoro vždy zeptá, kolik jste měli v minulém zaměstnání a pokud to byl plat nadprůměrný, řekne si, že asi něco umíte, když si vás minulý zaměstnavatel tolik cenil - máte tedy vyšší šanci místo vůbec získat a když ho získáte tak vám s velkou pravděpodobností nabídnou i vyšší plat.

Pěkně jste to napsal, mám podobnou zkušenost.

Pekne :) osobne jsem mel na zamestnani stesti. Jsem celkem dobre placen, kolektiv nemuze byt lepsi a prace me bavi natolik, ze neuvazuju o jinem i treba jeste lepe placenem miste. Vzhledem k vysoke odbornosti (praxe, ne skola), trva docela dlouho zauceni noveho cloveka, takze po dvou letech, kdyz se ukaze, ze si ten clovek na sebe zacina vydelavat, sepise obvykle smlouvu, kde se zavaze ze neodejde a kdyz, tak za sebe musi najit ekvivalentni nahradu a tu zaucit na vsechny sve ukony, ktere ve firme dela :) Tolik k pretahovani znamymi. Jako uplne nova sila jsem praci nasel v inzeratu v novinach :)

Takove pribehy pisou tak pataci na zakladni skole do ctenarskych deniku.

Psaní na klávesnici s diakritikou se ovšem bere až v šesté, že ;-)?

to ne, ale píšou ho takoví co jen nedržkujou, obvykle mají vysoký rating a umí se na trhu práce bez problému prodat :)

Ale ono taky tak jednoduché není. Peníze pro mě mají daleko menší váhu než práce co mě baví s dobrými lidmi ve firmě. Abych šel dělat něco co bych nenáviděl, nebo pracoval pro šéfa, kterého si nevážím, to by musel zaplatit tak moc, že to by mi určitě nedal. A spokojený zaměstnanec (prosím neplést s "ten, který má své jisté") pracuje lépe.

Ale pozor. Toto se zřejmě týká jen malé skupiny lidí, kteří si jsou vědomi, že si mohou vybrat. Že když se jim někde nebude líbit, tak můžou říct, "jdu jinam" a práci najdou během příětích 14 dnů novou. A v tomto kontextu je psán celý článek. Nezohledňuje příliš fakt, že 60% lidí nejsou odborníci. Že třebaže mají vzdělání, školu dělali ne proto, aby se něco naučili, ale aby ji prostě odchodili. Anebo v těch méně případech prostě nemají dispozice. A s takovým člověkem, kterých je tu docela dost, se dá zametat, protože zaměstnavatel si je skutečně vědom, že je nahraditelný a zaměstnanec ví že novou práci by najít nemusel.

A řešení není v tom "že podnikatel je sketa", to je kapitalistický axiom, ale v tom umět prodat sám sebe. Snažit se dodatečně studovat další a další směry, které ze mě udělají cennější materiál. Držkovat na ostatní, že každý kdo má peníze nutně okradl mě, protože já je nemám prostě dneska už nestačí. Ale i tak KAŽDÝ má šanci na to, aby s tím něco udělal.