Jejda, to je kardinální nesmysl :) Když odhlédnu od dílčích důležitích otázek ohledně stability cenové hladiny a transmisních mechanismů, tak se dostávám k zásadnímu logickému nesmyslu. Když množství úvěrů může růst a množství peněz dle autorů ne, tak k čemu ty nelimitované virtuální úvěry "za nikým" jsou? Přeci úvěr si bere dlužník k tomu, aby mohl realizovat nějakou svou útratu v reálné ekonomice.
Zní to jako ptákovina.
Jenže v demokracii se ptákovina lehce stane zákonem - stačí dostatečný zájem vlivových skupin a dost zvedlých rukou zkorumpovaných či populistických poslanců.
Jako příznivec rakouské školy mohu doporučit jediné: za veškeré uspořené peníze i antipeníze nakupovat Au, Ag, případně další vhodné instrumenty, které stát nemůže tisknout a i je obtížně danit či znárodňovat (když jsou ukrytá v zahraničí či zakopaná pod jabloní), či o nich prohlásit, "že už neplatí".
Mně to připadá jako návrat do dob směnek a jejich eskontu: banka půjčí (pozitivní) peníze, nechá si vystavit směnku (negativní peníze) a tu obratem pošle do oběhu tím, že ji s diskontem prodá centrální bance (nebo někomu jinému). A samozřejmě ten diskont závisí na okamžitých okolnostech.
Ale na ekonomiku by to podle mne nemělo vliv: lidé, kteří by měli peníze uloženy v bance (= drželi by směnku této banky) by přirozeně vycházeli z předpokladu, že tato směnka má hodnotu rovnou svému nominálu. To, že nemají, zjistí teprve v okamžiku, kdy je budou chtít vybrat.
I kdyby existoval nějký marking, lidé to stejně sledovat nebudou.
A jak by se obchodovalo? Obchodníci by mohli ocenit variantu, že místo placení pozitivními penězi zaplatíte tím, že odeberete jejich negativní peníze (převezmete jejich dluh), ale to by byl průšvih pro většinu ekonomiku: lidé by se začali nekontrolovatelně zadlužovat (nemám pozitivní peníze, tak převezmu na sebe nějaké negativní). A bylo by to úplně šílené pro věřitele, protože dluhy by samozřejmě začínaly končit u lidí neschopných je splatit. Banky by neměly pozitivní peníze, takže by nebyly schopny vykupovat zpět své negativní peníze, ty by ztrácely na hodnotě a vznikl by naprostý zmatek, protože by nikdo nevěděl, jakou hodnotu vlastně negativní peníze mají, takže by je neakceptoval, a jelo by se zpátky v pozitivních.
Já to nějak nechápu, hlavně tuto část:
"Nyní by dlužník dostal současně peníze i antipeníze, ty druhé by opět měly nějaké časové razítko. Dlužník by pak přímo nemusel nic vracet bance, ale antipeníze (a peníze) by ve stanoveném čase poslal dál."
Beru to tak, že "antipeníze", je něco, co v zásadě nechcete vlastnit.
Kam "dál" ho pošlete, když to nikdo nechce vlastnit?
Jedině někomu vnutit s pistolí u hlavy.
Když někomu dám své antipeníze, tak je vlastně on [můj] dlužník (tak jako já jsem byl dlužník banky). Jelikož antipeníze se generují prakticky neomezeně, ale peníze omezené jsou, hodnota "antipeněz" na trhu pořád klesá.
Ale pořád je tu možnost, že to nechápu.
Takže i kdyby si to někdo vzal na spekulaci ... proč by to dělal, když je to téměř jistý prodělek?
Poslat dál "antipeníze" (dluh) můžete jednoduše tak, že současně s nimi někomu dáte něco, o co stojí, a co pro něj bude mít příslušnou hodnotu. Jako třeba když někomu prodáváte dům zatížený 100% hypotékou: on získá dům, ale vezme na sebe dluh.
Problém je akumulace dluhů u určitých dlužníků (opak akumulace kapitálu v případě pozitivních peněz): kapitalista, který naakumuluje hodně velký kapitál, má dříve či později motivaci si ho začít užívat a tím ho pouštět zpátky do ekonomiky. Dlužník, který naakumuluje hodně velké dluhy, ale těžko bude mít motivaci je splácet.
ad kritika jako celek - souhlasim, take se mi to jevi blaznive, ale treba jeste nekdo ukaze nejake vyhody proti soucasnemu stavu. minimalne tomu nejde myslim uprit jista bizarnost
ad to, ze antipenize nechce nikdo vlastnit - jiste, vzdyt je to dluh. "predate je dal" ne ale s pistoli, ale s penezi (v nejakem kurzu)
ad zlato a stribro - celkove souhlas. stat ale klidne muze zakazat soukrome vlastnictvi toho nebo soukrome obchody s tim, co pak budete delat s pokladem pod jabloni? (asi jako mit pod jabloni pytel drog, ma to nejakou cenu, ale...)
No stále lepší mít pod jabloní něco cenného (a čekat, až se situace nějak zlepší), než přijít o vše.
Navíc stále budete mít šanci na černém trhu - a ten zřejmě v případě takových finančních experimentů bude jen bujet.
Plus máte šanci s tím odjet někam, kde je lépe. To s domem, polem či fabrikou nepůjde ani náhodou.
Pokud očekáváte, že stát vlastnictví zlata zakáže, takže by šlo o stejně ilegální kontraband jako dnes drogy, je možná lepší mít pod jabloní dobře zabalený pytel kokainu než to zlato :-): kokain stojí za gram aspoň dvakrát tolik co zlato, a je v podobě prášku či malých krystalků, takže si můžete snadno dovážit libovolné množství, zatímco tavit nebo sekat zlatou cihlu je poměrně náročné.
Mimochodem, Patrik Chrz s oblibou dává k lepšímu příběh své babičky či prababičky, která na začátku války za všechny úspory koupila tabák a pak ho během války úspěšně směňovala za cokoli, co zrovna bylo potřeba. Tahle droga má výhodu, že je perfektně legální, ale zase je coby uchovatel hodnoty přece jen dost objemná.
Dalším zajímavým nositelem hodnoty je potom olovo v podobě pistolových nábojů :-)
No tohle jsem narozdil od spousty veci od Patrika jeste neslysel, jsme zvedavy, zda to potvrdi ci vyvrati.
No tabak zase bude mit mensi trvanlivost nez zlato, je to organicke a urcite to casem a vlhkem shnije. A zlato je samozrejme treba mit v delitelnych castech, cili idealne mince.
Tak on ten příklad taky nebyl pojat jako dlouhodobé uchování, ale jako nákup na začátku války, ne předem, kde se dá očekávat trvání maximálně v jednotkách let a po tuto dobu se dá skladovat všelicos. Faktem je, že delší války než 6 let WWII se v historii moc nenajdou, sice se píše o třicetileté či stoleté válce, ale u nich přirozeně intenzita extrémně kolísala, najdete řadu oblastí, kde se třicetiletá válka "převalila" a pak o ní 5-10 let téměř neslyšeli...
Ad zlato - on je to docela problém a zas tak moc zkušeností se zákazem jeho soukromého vlastnictví není. V USA to sice v jisté době nastalo, ale v podstatě se to nijak zvlášť nekontrolovalo ve smyslu vlastnictví, zákaz ale naopak komplikoval jeho "směnu" a pravdou je, že za dobu těchto omezení cena zlata v podstatě stagnovala a v jistém pohledu možná i klesala, nárůst nastal až po uvolnění obchodu. A kdyby stát opravdu šel i po držení, tak by byl asi pokles ceny ještě patrnější.
Naopak pokud v době krize budete mít hodnotu v něčem, co se spotřebovává a nastane nedostatek (viz právě tento příklad s tabákem), tak bude průběh přesně opačný - cena poroste (a možná i výrazně) v době krize, ale musíte počítat s tím, že po jejím skončení se dané zboží stane možná až téměř bezcenným.
Vyberte si... :-(
Mi by se vetsi priblizeni s nejakymi obrazky, protoze bez tech to asi z textu primo nepochopim.
Posledni dobou si obcas myslim, ze by se mely spise zavest oborove (odvetvove) orientovane penize. Tzn. pokud je zde bor, ve kterem probiha rychly vyvoj technologii(narust efektivity) = inflace vykonu, tim by tento obor/odvetvi mel mit kurs meny tohoto oboru nasoben.
Priklad:
startovni cara:
statni mena = 25kc/1eur
obor stavebnictvi:
vykon 10000 baraku postavenych za rok nebo pocet a objem transakci provedenych za rok
stavebni mena: (zkratka 1skc) 1skc/1kc
obor informatika(pocitace hw/sw):
vykon provedenych vypocetnich operaci za rok (treba jako priklad dolovani bitcoinu) nebo take pocet a objem transakci provedenych za rok
informacni mena: (zkratka 1ikc) 1ikc/1kc
mezioborovy kurs = 1ikc/1skc
stav po roce:
stavebnictvi 9000 baraku postavenych s nizsim objemem transakci = 0,94 predchoziho roku = kurs 1skc/0,94kc
informatika 10x vice vypocetnich operaci s objemem transakci 15x vetsim = 1,5x predchoziho roku = kurs 1ikc/1,5kc
vzorce uz by mohl vymyslet a doladit nekdo fundovanejsi
a tak by to bylo u vsech oboru.
Obecne si myslim, ze podobne veci se jiz dejou (viz spotrebitelsky kos, v nemz se obcas hybe s vahami jednotlivych polozek). Dale neco jako oborove penize lze mozna chapat body ve zdravotnictvi, nebo mozna i stravenky.
Obecne si myslim, oborove zamerene penize by mely smysl, tak jako nyni maji regionalne zamerene (statni) penize vyrovnavajici dodavatelske a odberatelske pomerove rozdily mezi zememi (jeste zajimavejsi by to bylo na urovni kraju obci ci ulic, coz by slo v dobe online dostupnosti dat a realne reagujiciho kurzu zkoumat) jen by se mozna jednalo o navrat k cechum.
S pozdravem
valesek