Bankovní analytici: Výhodněji spořit nebudeme ani v novém roce

Byla ekonomická krize. Co je nyní? Oficiální odhady a prognózy předpokládají i pro příští rok mírný růst. Analytici ale zároveň hovoří o tom, že nejistota je vysoká jako nikdy. Přesto jsme jim položili pět otázek, které se týkají finančních a ekonomických jevů, které budou nejvíce ovlivňovat vaše domácí rozpočty. Směle lze předpokládaný vývoj v příštím roce označit lidovým ani ryba ani rak.

Ukládat výhodněji nebudeme

Jak se budou v příštím roce vyvíjet úrokové sazby? Budeme si půjčovat dráž a spořit výhodněji?

Pavel Sobíšek: Úrokové sazby na finančním trhu zřejmě půjdou nahoru, pohyb ale bude natolik mírný, že dá bankám dost prostoru k rozhodnutí, do jaké míry jej promítnou do klientských sazeb. Zdražit by nemusely spotřební úvěry, zatímco u hypotečních zřejmě průměrná sazba o pár desetin procentního bodu nahoru půjde. Úroky na vkladech by se mohly mírně zvednout ve druhé polovině roku, zhodnocení na krátkodobých vkladech ale přesto těžko pokryje inflaci.

Jan Vejmělek: Klíčová sazba centrální banky se nachází na historicky nejnižší úrovni 0,75 %. Protože pro rok 2011 neočekáváme opětovný pád ekonomiky do recese, níže by již tato sazba jít neměla. Naopak v průběhu příštího roku můžeme být svědky zvýšení směrem k 1,25 % na jeho konci, což by se mohlo lehce odrazit i ve vyšších tržních sazbách na spořících i úvěrových produktech. Zvýšení tržních sazeb by však nemělo být nijak výrazné.

Inflace je pod kontrolou a ekonomika sice poroste, ale pravděpodobně pomaleji než v roce 2010. Na vině budou nejenom domácí fiskální restrikce. S konsolidací veřejných financí budou bojovat i další evropské země. Poptávka po českých exportech a produktech tak bude nejistá a nedá se tudíž ani předpokládat nějaký větší zájem například o úvěrování investic ze strany podniků.

Petr Gapko: Tržní úrokové sazby jsou v současné době nízko a je vysoká pravděpodobnost, že nízko zůstanou i celý příští rok. Podle našich předpovědí zvedne Česká národní banka v roce 2011 své úrokové sazby o půl procentního bodu, což způsobí stejný nárůst i tržních sazeb. K tomuto zvýšení však pravděpodobně dojde až v druhé půlce roku. Klientské sazby, tedy sazby, za které si půjčujeme a za které spoříme, se tedy nijak výrazně nepohnou ani příští rok.

Státní dluhopis za stavební spoření

Za jaký úrok bude nabízet stát své dluhopisy občanům?

Josef Novotný: To není možné říci, bude záležet na aktuální situaci na finančních trzích. Prozatím není známo, jaké dluhopisy (doba splatnosti) budou nabízeny občanům.

Pavel Sobíšek: O tom zatím nemáme představu. Nejde jen o roční úrok, ale o celkové podmínky vydávaných dluhopisů, zejména o podmínky jejich předčasného odprodeje. Etalonem, s nímž by občané státní obligace donedávna srovnávali, bylo stavební spoření, kde bylo možné získat čistou výnosnost 4 až 5 procent ročně. Stát si slibuje, že poté, co tento konkurenční produkt znevýhodnil, bude moci nabídnout na svých dluhopisech výrazně nižší úrok. Uvidíme, zda občané na tuto hru přistoupí.

Petr Gapko: Tuto otázku může odpovědět pouze Ministerstvo financí. Velmi bude záležet na tom, jak budou nastaveny podmínky dluhopisu. My se domníváme, že by úrok dluhopisu měl být vyšší než běžné sazby na termínovaných vkladech. Vyšší úrok by byl důsledkem nižší likvidity dluhopisu, občané je podle posledních návrhů budou moci prodat zpět pouze státu.

Jan Vejmělek: Ministerstvo financí oznámilo záměr emitovat dva typy dluhopisů určených pro domácnosti. Typ A se splatností 1 až dva roky a typ B se splatností 5 až 6 let. Úrokový výnos těchto dluhopisů by měl splnit dvě podmínky: (1) měl by být dostatečně vysoký ve srovnání s konkurenčními produkty, aby domácnosti měly důvod přesunout část svých úspor do takovéhoto instrumentu. (2) Musí být nižší ve srovnání s tím, za kolik se ministerstvo aktuálně financuje na zahraničním či domácím dluhopisovém trhu, tedy aby emise byla i z pohledu ministerstva financí atraktivní.

Jak při představování produktu uvedl ministr financí M. Kalousek, výnos dluhopisu typu A by měl být srovnatelný s výnosem spořících účtů českých bank. U typu B můžeme předpokládat, že se bude nacházet lehce pod současným tržním výnosem pěti až šestiletých dluhopisů, které aktuálně nesou cca 2,8 % až 2,9 %. Je však nutné upozornit, že finální nabídka bude respektovat tržní podmínky v době emise, kterou samotné ministerstvo datuje do třetího čtvrtletí příštího roku.

Pokles či mírný růst cen nemovitostí? 2:2

Jak se bude vyvíjet cena nemovitostí?

Petr Dufek: Myslím si, že mluvit o růstu cen realit, je zatím předčasné. Na jedné straně dobíhají nové projekty, které vytvářejí zásobu neprodaných bytů, na straně druhé poptávka po novém bydlení zůstává stále ještě opatrná. Kromě toho zde existuje ještě nabídka starších a starých bytů, o jejichž počtech lze jen spekulovat. Dá se říct, že řada nemovitostí své dno ještě nenalezla.

Petr Gapko: Ceny nemovitostí letos pravděpodobně našly své dno, v příštím roce očekáváme jejich mírný růst. Spolehlivé indikátory vývoje cen nemovitostí ale budeme mít k dispozici s velkým zpožděním. Vývoj cen domů a bytů je velmi závislý na ochotě bank půjčovat na bydlení. Poslední údaje naznačují, že trh hypoték se pomalu zvedá, v příštím roce proto můžeme očekávat mírný nárůst cen domů a bytů.

Koupit? Čekat? Nejasno

Jan Vejmělek: Vývoj trhu hypoték ukazuje, že propad poptávky po nemovitostech se zastavil a v některých ukazatelích, jako je počet nově sjednaných hypoték, jsou vidět i známky oživení. Průměrná výše sjednaného úvěru však spíše stagnuje, což ukazuje na stabilizaci cen bytů. Pro příští rok očekávám pouze mírný růst cen, a to zejména v místech, kde není velká zásoba dostavěných bytů. Jednou z podmínek takového růstu je přetrvání či pokles současných příznivých cen hypoték.

Růstu poptávky a tím i cen by mohlo pomoci i ukončení deregulačního procesu v některých velkých městech. Ukončení regulace může znamenat, soudě podle varovných zpráv z médií, razantní růst nákladů na bydlení. Pro takové domácnosti se může placení hypotéky stát výhodnějším než pokračování pronájmu.

Josef Novotný: Předpokládáme, že útlum na trhu s nemovitostmi bude pokračovat i v tomto roce, a počítáme spíše se stagnací cen. Nepředpokládáme výraznější pokles cen nemovitostí.

Inflace kolem 2 procent, jestliže vláda nezvýší DPH

Jak se bude vyvíjet inflace? Dají se předpokládat nějaké skoky?

Pavel Sobíšek: Bez vlivu případného zvýšení DPH zřejmě zůstane inflace meziročně v okolí současných 2 %. Jiná větší rizika než změna DPH pro inflaci momentálně nejsou v dohledu.

Josef Novotný: Zde se patrně dočkáme nepříjemného překvapení v podobě růstu cen spotřebního zboží. Je velmi pravděpodobné, že i přes chybějící poptávkové tlaky dojde k akceleraci inflace. Růst bude tažen především dražší elektřinou a komoditami (ropa a zemědělské komodity). Zdraží tak především energie a potraviny. Dočkáme se i jednoho paradoxu v podobě mírného růstu cen zemního plynu, a to i přes jeho výrazný pokles v průběhu tohoto roku.

Petr Gapko: Inflace je v posledních několika měsících stabilní. V ekonomice navíc neexistují žádné vnitřní tlaky na růst spotřebitelských cen, inflace tak zůstane na úrovni kolem 2 % ještě nějakou dobu. Jediným rizikem začíná být cena základních surovin (např. ropa). Rostoucí cena ropy spolu s oslabující korunou způsobují růst cen benzínu, což zvyšuje náklady za rozvoz potravin a dalšího spotřebitelského zboží.

Dalším budoucím rizikem může být rozpočtová politika vlády. Pokud vláda zvedne nižší sazbu DPH, propíše se to velmi významně i do inflace. Potraviny a další zboží, které spadá do nižší sazby DPH, nakupuje každý, a proto se změny této sazby typicky propisují do růstu cen téměř jedna ku jedné. Vyšší DPH by ovlivnila inflaci pouze dočasně a po roce by její vliv vyprchal.

Petr Dufek: Skok v inflaci není pravděpodobný. Inflace by však měla mírně vzrůst ze současných 2 %. I tak ovšem zůstane pod trojkou. Počítat se dá s dalším růstem cen potravin, které jsou ovlivněné vysokými cenami zemědělských komodit, vyšší budou i regulované ceny bydlení, energií a vody. Na druhé straně však slabší poptávka v obchodech bude brzdit ceny spotřebního zboží.

Vládní škrty dramatický nárůst nezaměstnanosti nepřinesou

Bude v důsledku vládních úsporných opatřeních výrazně růst nezaměstnanost?

Jan Vejmělek: Pro příští rok neočekáváme žádný razantní růst nezaměstnanosti a ani úsporná opatření by to neměla změnit. Naopak z dlouhodobého pohledu opatření k nápravě veřejných financí povedou k jejímu poklesu, zejména pokud budou provedena na straně výdajů. Z krátkodobého pohledu je pak pro českou ekonomiku důležitější vývoj u našich největších exportních partnerů, nejdříve totiž reaguje při propouštění či nabírání lidí průmyslový sektor.

Být státním úředníkem je nyní o nervy.

Petr Dufek: Nezaměstnanost roste už nyní. Na jaře a v létě byla vidět stabilizace a dokonce i mírné zlepšení na českém trhu práce, nicméně nyní je situace obdobná jako na konci loňského roku. O tom, kolik propustí veřejný sektor zaměstnanců, se dá jen spekulovat. Prozatím totiž zaměstnance soustavně nabíral, a to bez ohledu na vývoj celého hospodářství. Myslím si, že nezaměstnanost brzy překoná hranici devíti procent, ale nějaké dramatické propouštění v příštím roce nehrozí. Firmy snížily počty svých zaměstnanců už na začátku recese a nyní spíše vyčkávají. Výjimkou je snad stavebnictví, kde se recese dostavila se zpožděním.

Josef Novotný: Předpokládáme, že nezaměstnanost v příštím roce vzroste, a to především díky vládním úsporným opatřením. Je však pravděpodobné, že vládní dopady na trh práce budou mírněny zlepšením v soukromém sektoru.

Petr Gapko: K určitému skokovému nárůstu v nezaměstnanosti skutečně dojít může. Škrty vládních výdajů mají na ekonomiku krátkodobě negativní vliv. Pokud vláda škrtá v investičních výdajích, například staví méně dálnic, odnesou to především stavební společnosti, které chtě nechtě budou muset propouštět.

Vláda také rozhodla ubrat 10 % z měšce určeného pro výplaty svých zaměstnanců. Zatím ale neřekla, jakými opatřeními této úspory dosáhne. Pokud bude úspora z jedné půlky realizována propouštěním a z druhé půlky krácením mezd, nezaměstnanost naroste zhruba o jeden procentní bod. Opačným směrem však bude působit zotavující se soukromý sektor, hlavně průmysl. Spíše než výrazný nárůst proto očekáváme déletrvající stagnaci nezaměstnanosti.

Pavel Sobíšek: K začátku příštího roku přijde o práci odhadem 20 tisíc zaměstnanců veřejné sféry, převážně úředníků. To zvedne míru nezaměstnanosti asi o 0,4 procentního bodu, v soukromé sféře ale bude zároveň sezónně očištěná zaměstnanost mírně růst. Otazník dále visí nad vývojem stavebnictví, jemuž dával v poslední době zakázky především stát. Nepředpokládám sice žádný kolaps tohoto odvětví, ale na trh práce může v jarních měsících zapůsobit slabší sezónní poptávka po stavebních dělnících.