Vlákno názorů k článku 8 tipů, proč si pořídit kreditní kartu od Bertolini - Nezapomněl bych uvést tento vztah. Obzvláště u toho...
-
jarmila (neregistrovaný)
Naopak, já bych ten vztah zdůraznila: v Čechách se totiž k podobným věcem nepřihlíží. Je jedno, jestli jste čerpal a splatil úvěr nebo jestli jste žil doposud za svoje. Banky mají pravidla pro skóring a v nich takové položky, jako kreditní historie, nejsou. Maximálně se podívají do registru, jestli někomu nedlužíte. A vzhledem k tomu, že se o případném dluhu nemusíte ani dozvědět (protože nějaký dopis případnému dlužníkovi - on dlužníkem být ani nemusí, ale mohl by chtít uváděnou částku vysvětlit- se v Čechách považuje za nadstandard), můžete být najednou nemile překvapen.
-
Dave (neregistrovaný)
Dovolím si Vás upozornit, že to co tvrdíte není pravda. Několik let jsem pracoval jako pracovník schvalování úvěrů. A úvěrová historie tvoří velmi důležitou část skóringu. Pro banku je lepší klient, který už nějaký úvěr splácí (splácel) a neměl s ním problém. Člověk bez úvěrové historie je pro banku větším rizikem. Pokud dojde na "lámání chleba" při rozhodování schválit/neschválit může být nedostatečná historie důvodem zamítnutí úvěru. Další věcí je disponibilní příjem, který silně ovlivňují limity kreditních karet, které vás potom mohou nemile překvapit, i když karta pouze leží v šuplíku a není využívána, tak se počítá dost výrazně do závazků a snižuje tím disponibilní prostředky klienta. Tudíž jak je již uvedeno výše, můžete být nemile překvapeni, když vám pak v bance řeknou, že máte vysoké závazky a přitom karty vlastně nepoužíváte.
-
Jako ve všem, správná odpověď je "jak kdo a jak kdy".
Některé banky k úvěrové historii přihlížejí více, jiné méně. U některých produktů více, u některých méně. Některé přihlížejí více k negativním informacím, některé i k pozitivním.
Nejsem moc přesvědčený, že by zrovna u hypoték ty pozitivní informace byly až tak extra zásadní. A na ty negativní některé dávají zase větší důraz než jiné. To, že vás jedna banka odmítne kvůli dvapůl roku zaplacenému dluhu po splatnosti, neznamená, že to udělají i ostatní.
Zrovnatak úvěrové limity kreditek. Když jsme si s přítelkyní brali hypotéku, makléř jedné banky se mohl zbláznit z našich relativně velkých úvěrových limitů na kreditkách (které jsou vždycky splácené v rámci bezúročného období a vysoké jsou vlastně jen proto, že před narozením dětí jsme často cestovali) a hořekoval, že je ty kreditky třeba zrušit. Druhá banka nehnula ani brvou a nebyl problém si ponechat kreditky a získat hypotéku (a navíc dala lepší sazbu).
ČLÁNKY DO MAILU