Naopak, já bych ten vztah zdůraznila: v Čechách se totiž k podobným věcem nepřihlíží. Je jedno, jestli jste čerpal a splatil úvěr nebo jestli jste žil doposud za svoje. Banky mají pravidla pro skóring a v nich takové položky, jako kreditní historie, nejsou. Maximálně se podívají do registru, jestli někomu nedlužíte. A vzhledem k tomu, že se o případném dluhu nemusíte ani dozvědět (protože nějaký dopis případnému dlužníkovi - on dlužníkem být ani nemusí, ale mohl by chtít uváděnou částku vysvětlit- se v Čechách považuje za nadstandard), můžete být najednou nemile překvapen.
Dovolím si Vás upozornit, že to co tvrdíte není pravda. Několik let jsem pracoval jako pracovník schvalování úvěrů. A úvěrová historie tvoří velmi důležitou část skóringu. Pro banku je lepší klient, který už nějaký úvěr splácí (splácel) a neměl s ním problém. Člověk bez úvěrové historie je pro banku větším rizikem. Pokud dojde na "lámání chleba" při rozhodování schválit/neschválit může být nedostatečná historie důvodem zamítnutí úvěru. Další věcí je disponibilní příjem, který silně ovlivňují limity kreditních karet, které vás potom mohou nemile překvapit, i když karta pouze leží v šuplíku a není využívána, tak se počítá dost výrazně do závazků a snižuje tím disponibilní prostředky klienta. Tudíž jak je již uvedeno výše, můžete být nemile překvapeni, když vám pak v bance řeknou, že máte vysoké závazky a přitom karty vlastně nepoužíváte.
Jako ve všem, správná odpověď je "jak kdo a jak kdy".
Některé banky k úvěrové historii přihlížejí více, jiné méně. U některých produktů více, u některých méně. Některé přihlížejí více k negativním informacím, některé i k pozitivním.
Nejsem moc přesvědčený, že by zrovna u hypoték ty pozitivní informace byly až tak extra zásadní. A na ty negativní některé dávají zase větší důraz než jiné. To, že vás jedna banka odmítne kvůli dvapůl roku zaplacenému dluhu po splatnosti, neznamená, že to udělají i ostatní.
Zrovnatak úvěrové limity kreditek. Když jsme si s přítelkyní brali hypotéku, makléř jedné banky se mohl zbláznit z našich relativně velkých úvěrových limitů na kreditkách (které jsou vždycky splácené v rámci bezúročného období a vysoké jsou vlastně jen proto, že před narozením dětí jsme často cestovali) a hořekoval, že je ty kreditky třeba zrušit. Druhá banka nehnula ani brvou a nebyl problém si ponechat kreditky a získat hypotéku (a navíc dala lepší sazbu).
.. jen pro blbce bez mozku. Mám jednu kreditku a jednu debetku. Debetku používám pro výběr hotovosti z bankomatu, pokud potřebuji. Kreditkou bezhotovostně platím, přičemž nemusím přemýšlet nad tím, jestli přišla mzda desátého nebo až patnáctého. Mám sice ještě pro jistotu kontokorent, ale proč při jeho případném čerpání platit úrok, že? Dvacátého vlezu do internet banky a srovnám úvěr, naprosto bez poplatků a bez úroků. Většinu peněz mám na termínovaných vkladech a jsem takto připraven na nenadálé výdaje - např. mi minulý týden kleklo auto a musel jsem zaplatit nenadálou opravu cca 20000. Zaplatil jsem to kreditkou a srovnám až dvacátého července, kdy už budu mít dávno na účtě mzdu s pololetními odměnami. Nevím, co je na tom nebezpečného nebo nepochopitelného. Samozřejmě, kreditka v ruce trouby, který nechápe, k čemu je, může být velmi nebezpečná. Ovšem to je jiná kapitola...
Riziko je, že z nenadálého důvodu se vaše pololetní odměny opozdí a dluh na kreditce budete muset látat dluhem z kontokorentu.
Prostě odklad +1M není žádná výhra, protože pro nenadále výpadky příjmu jste v daleko větší kaši, než žít s tím, že platím jen to, na co zrovna mám na účtě.
A když zrovna nemáte peníze na opravu auta, tak děláte co? Jezdíte taxíkem?
Kreditka, která poskytuje více než měsíční odklad, je výhodná prostě v tom, že máte čas ty peníze odněkud stáhnout a nemusíte je mít na běžném účtu.
Přispěvatel Majkkl je například má na spořicím účtu. Situace, kdy odměny překvapivě nepřijdou, se nestává často - nejvýš jednou za několik let (pokud nechodí pravidelně, tak to není nic překvapivého, a nelze s nimi počítat). Za tu dobu získá byť ze slušného spořicího účtu víc peněz, kde může mít rezervu uloženou, než bude muset jednorázově zaplatit na úrocích z kreditky či kontokorentu.
A vy nemáte nouzovou rezervu pro případ nepředvídaných událostí ? :-o Prý se doporučuje mít cca 2-3 měsíční plat bokem právě pro případ oprav aut, nákup zničené pračky..nemoci.
No a já osobně, než jsem si rezervu našetřil, tak jsem měl kontokorent, který mi teda přijde lepší a levnější. Ale jako proti gustu...
Nouzovou rezervu samozřejmě mám.Podle mne by měla být tak velká, aby pokrývala 6-měsíční výdaje (výše platu důležitá není, důležitá je výše výdajů).
Ale to je nouzová rezerva pro případ krajní nouze - vyhazov ze zaměstnání, dlouhodobá nemoc, úmrtí mojí osoby coby živitele rodiny.
To znamená, že na tuto rezervu by se v principu nemělo sahat jen proto, že se rozbilo auto, dosloužila pračka a podobně. Tyto situace je třeba vykrýt jinak. Já na to mám další likvidní rezervu, ale prioritně se snažím ty výdaje hradit kreditkou.
Moje řeč. Navíc bych dodal, že jsou to platby, které člověk stejně zaplatit musí. Tak proč z nich nemít alespoň minimální bonus. Když se to spočte dohromady za rok, dělá ta finanční odměna často víc než kdyby stejný měsíční obnos ležel třeba na spořícím anebo terminovaném vkladu.
Za aktuálních úrokových sazeb je to dokonce řádově víc.
Pokud měsíčně platím kreditkou Citi Life 20000 Kč (inkaso, nákupy v sámošce a sem tam nějaký další nákup, vše pro čtyřčlennou rodinu to udělají jako nic), tak ročně vyinkasuju 4 800 Kč, a to ještě nepočítám skutečnost, že se občas strefím do nějakého partnerského obchodu, kde dostanu ještě navíc nějakou slevu.
20 000 Kč mi na spořicím účtu ročně hodí po započtení složeného úročení a po zdanění 430 Kč, a to ještěm mám spořák Wüstenrot A, který mi dává s prémií 2,5% p.a.
I když budu brát, že tento člověk s měsíčními výdaji třeba 25 000 Kč (všechno přes tu kreditku přece jen nejde) by měl mít na spořicím účtu třeba 150 000 Kč (tj. roční čistý úrok 3225 Kč), tak má bonus na kreditce stále větší přínos než úroky ze spořicího účtu!
Pokud člověk platí debetkou a má peníze ležet na běžném účtu, správný první krok není shánět výhodný spořicí účet, ale shánět výhodnou kreditku.
20.000 je jistě možné za rodinu utratit.
- Ovšem ne jednou kartou. Anebo v "rodině" vždy nakupuje a platí jen jeden?
- Ne všechno je vhodné platit kartou.
- Nutno odečíst 590 Kč ročně poplatek.
- Nutno odečíst pokuty 590 (690?), za jakékoli malé opomenutí. Ne, nedomnívám se, že jsem neomylný, a nikdy na nic nezapomenu, neukliknu se atd. Chvíle nepozornosti, a 150 Kč z eMaxu bylo pryč.
"že se občas strefím do nějakého partnerského obchodu, kde dostanu ještě navíc nějakou slevu."
O žádném takovém nevím. Typicky pumpy sice dávají více, ale jen ty drahé. Takže korunu vydělám, tři prodělám. I prodělek je kšeft....
"20 000 Kč mi na spořicím účtu ročně hodí po započtení složeného úročení a po zdanění 430 Kč, a to ještěm mám spořák Wüstenrot A, který mi dává s prémií 2,5% p.a."
Nikoli. Přibližně polovinu. Protože pokud utratím měsíčně 20.000 Kč, tak je neutratím hned na začátku měsíce, ale přibližně rovnoměrně v průběhu měsíce.
Takže, sečteno podtrženo, když neudělám žádnou chybu, tak budu na lepší nule. Když udělám, jsem v mínusu. Nemohu si pomoci, ať počítám, jak počítám, mě to tak vychází. Bohužel, stále čekám na kreditku, která by byla bezplatná, s rozumně nastavenou výší sankcí (rizika opomenutí čehokoli), a nemusí vracet dvě procenta, třebas půl procenta, a nemusí mít šidítka v podobě "partnerských obchodů".
ten výpočet s 20tis je zavádějící - porovnává roční bonusy na kartě a roční úrok z tohoto měsíčního obratu....
nicméně mě osobně přináší kreditka daleko více výhod než nevýhod. A to jsem přišel o možnost využívat Mercedes mezi kreditkami Citi Life díky vysoké ztrátovosti mého účtu pro banku.
Jako další výhodu bych uvedl platby malých částek (např. poštovní obálka) kreditkou - menší obchodník vám ji raději daruje zdarma :-)
Proč je to zavádějící?
Měsíčně utratím 20 000 Kč na kreditce. Oproti placení debetkou to znamená, že u každé měsíční útraty mi ty peníze mohou měsíc navíc ležet na spořicím účtu.
Kreditka mi přináší za rok
- 12 x bonus z 20 000 Kč, tj. u CitiLife 12 x 400 = 4 800 Kč)
- 12 x měsíční úrok z 20 000 Kč, tj. 1 x roční úrok z 20 000 Kč
Tj. u dobrých kreditek jako CitiLife je opravdu rozhodující bonus z plateb, vylepšení úrokového výnosu je proti tomu zanedbatelné.
Vedle toho jsem porovnával bonus z kreditky s ročním úrokem z "pohotovostní rezervy", abych ukázal, že dobrý výběr kreditky může být mnohem přínosnější, než dobrý výběr spořicího účtu. Opět nevím, kde to je zavádějící.
ten "úrokový" bonus by takto vyšel jen, kdybyste utratil celých 20tis na počátku karetního cyklu a mohl si tak říkat, že držíte svých 20tis na spořáku. Ve skutečnosti je průměrný dluh během cyklu nižší. Ale to je spíše detail.
Jinak nezapoměňte, že Vaše závěry ohledně poměru mezi bonusy a úroky na spořáku jsou platné pouze v této době - tzn. v době nulových mezibankovních sazeb.
Nemáte pravdu. Karetní cyklus totiž netrvá 30 dnů, ale 45-55 (jak která banka).
Takže já rovnoměrně čerpám prvních 30 dnů (takže průměrně získám 15 dnů), pak mi banka pošle výpis, ale já ho zaplatím až za dalších 15-25 dnů, takže v součtu v průměru získám na každém cyklu 30-40 dnů celé útraty.
Co se týče úrokových sazeb: muselo by dojít k hodně výraznému nárůstu sazeb na spořácích, aby se to otočilo. A vyšší mezibankovní sazby rozhodně neznamenají automaticky vyšší sazby na spořicích účtech. To už jste zapomenul, jak vypadaly úrokové sazby na spořicích účtech předtím, než přišlo ING konto a mBank?
a nejedná se tady pouze o posunutí v čase? Když zanedbáme "přechodové" efekty na začátku a na konci, tak bychom měli brát průměrnou výši dluhu, nemám pravdu? Je sice hezké, že při prvním cyklu jakoby naakumuluji 55denní útraty, ale pak jde v dlouhém horizontu přece o to, že každá moje další útrata kreditkou znamená ponechání této částky na spořáku a těch pár dní na začátku, resp. na konci úvěrové smlouvy zanedbáme. Vy ale asi ne, chápu :-)
Ten Váš příklad nepočítá s tím, že se jedná o revolvingový úvěr.
p.s.
na Citi Life nedám dopustit. Bohužel mě ji vzali :-(
O pouhé posunutí v čase se nejedná. Karetní cykly se totiž překrývají.
Modelový příklad s průměrnou měsíční útratou 20 000 Kč, lineárně rozdělenou v měsíci, a dobou od výpisu do splatnosti 15 dnů (tj. obvyklé proklamované bezúročné období 45 dnů).
První měsíc čerpaná částka roste lineárně z 0 na 20 tisíc. Průměr v měsíci je tedy průměr 10 tisíc. Druhý měsíc ale čerpaná částka začíná na 20 tisících (protože jsem ještě nic nesplatil), postupně doroste na 30 tisíc, pak spadne na 10 667, protože jsem splatil čerpání z prvního měsíce, ale tentýž den naběhla další teoretická lineární útrata, a zase doroste na 20 tisíc na konci měsíce. V druhém a dalším měsíci tohoto příkladu tedy bude průměrná čerpaná částka 20 tisíc Kč, ačkoli útrata je rovněž 20 tisíc Kč. A tak už to bude pořád, dokud nepřestanu čerpat.
Pokud to není srozumitelné z textu, doporučuji nakreslit graf čerpané částky v závislosti na čase.
Když je to bezúročné období 55 dnů, tak je ten překryv ještě větší, takže při měsíční útratě 20 000 Kč a lineárním rozdělení je měsíční minimum cca 16 667 Kč a měsíční maximum cca 36 000 Kč. A měsíční průměr je tedy cca 26 000 Kč, tedy větší, než měsíční útrata.
Můžu se zeptat, jak probíhalo to sebrání Citi Life? Skutečně Vám ji zrušili, nebo jen odmítli hrát hru s výpovědí? A byl jste prostě jen aktivní zákazník, nebo jste přes ni točil např. nějaké podnikatelské nákupy? Ptám se proto, že pro ně také nehodlám být moc profitabilní a mimo jiné nakupuji v Makru.
já jsem totiž truhlík.... Sám jsem to intenzivně využíval a dokonce jsem šel ještě dál. Sám se divím, že jsem za necelý rok s GE bene+ na tohle zapomněl :-) GE totiž narozdíl od Citi neumožňuje započítávání vratek jako splátek. Bohužel už musím splácet klasicky, jak píšete. Citi Life jsem ale prakticky nesplácel, dokud jsem zdola nenarazil na úvěrový rámec :-) Citi to možná pořád nemá ošetřené, takže můžete vratkami "emulovat" splátky dle libosti.
Moje historka s Citi je už známá, protože ji zveřejnil P. Chrz. Dělali jsme na vratkách desetitisícové obraty měsíčně bez jediné utracené koruny. A Citi tam měla díru v tom, že dříve počítala bonusy i na vratkách. To už zalepili. A to je důvod, proč mě tu kartu sebrali :-))
No, buď je to se mnou opravdu špatné, jak tvrdíš. A to znamená, že banky podnikají za účelem charity, ne zisku.
Podstata je v tom, že i ta nejlepší karta je nastavená tak, aby se to téměř nikomu, kromě banky, nevyplatilo. Což samozřejmě neznamená, že se to někomu nemůže vyplatit. Častěji si ale tito jen myslí, že se jim to vyplatí. jak ukazují chyby ve výpočtu kolegy Slaniny. A i to samozřejmě neznamená, že jemu konkrétnímu se to, i přes chyby, vyplatí. Byť méně, nežli si myslí.
Ale vždyť ty vlastně jen píšeš, že se ti nelíbí, co jsem napsal. Ale nedokážeš to zpochybnit, tak aspoň kydáš špínu " žvaníte. Je vidět, ze to s vasi financni gramotnosti je opravdu na stiru."
Nikoli, mas to pomotane. Podmínky jsou nastavené tak, ze každému se při správném použití kreditka vyplatí. A pokud by převažovali takoviklienti, tak je to pro banku ztrátové. A klient, který kartu umí využívat, je pro banku "na nule". Cele to plati ti, co kreditku využívat neumí.
Jasně. Mám to pomotané. "Správné použití", to je ten klíčový termit. Budu žít, pracovat a utrácet tak, abych se vešel do "správného použití".
To je právě ono. Budu nakupovat předražený šmejd u "partnerských obchodů", kde sice 30% ztratím, ale 2% "vydělám".
Víš co, já radši zůstanu finančně negramotný a pomotaný.
nikdo vám nedá nic zadarmo a nikdo nebude dělat něco pod cenou ===> pokud někdo dává "slevu", musí k tomu mít pádný důvod (např. rozhýbat prodeje, výprodej skladu), nebo to žádná sleva z tržní ceny není, ale jen "sleva" z jejich ceny. Partnerské obchody jsou většinou opravdu záležitosti s velkými maržemi, takže žádná výhoda se tady pro klienta nekoná....
To je kouzlo kapitalismu: dává obchodníkům (bankám) možnost prodělat při podbízení se zákazníkům ve získat tržní podíl, bonus pro obchodního ředitele založený na vysokých prodaných objemech, bonus pro šéfa risku založený na vysokém podílu dobře platících klientů nebo co já vím co.
Samozřejmě, vůči těm partnerským obchodům je taky třeba fungovat chytře. Vyhledávat partnerské obchody je blbost. Ale každému se občas stane, že z nějakého důvodu potřebuje či chce nakoupit v některém partnerském obchodě. Už jsem tu psal jako příklad ty knížky v Neoluxoru s kreditkou od GE. Každá jednotlivá knížka je drobná položka, takže se nevyplatí hledat nejvýhodnější obchod, ale obvykle je efektivnější se cestou přes centrum stavit třeba v tom Neoluxoru. Ale když v průběhu roku utratíte 5 000 za knížky (třeba je dáváte jako dárky k různým příležitostem jako já), tak se těch 10% projeví.
Takže:
(1) Skoro polovinu z těch 20 000 Kč dělá inkaso
(2) Ano, třeba v naší rodině platí, že jeden člověk obstarává nákupy potravin v hypermarketu a benzínu v benzínce tohoto hypermarketu. U méně častých nákupů (nábytek apod.) není problém se domluvit.
(3) Ano, ne všechno lze platit kartou, ale proto taky modeluju člověka s výdaji 25 000 Kč měsíčně, z toho přes kartu (včetně inkasa!) 20 000 Kč měsíčně. Pokud nemáte hypotéku, leasing na auto nebo pronajímatele, který odmítá akceptovat SIPO, tak tento poměr IMHO lze dosáhnout.
(4) Na první rok je CitiLife zdarma. Po roce lze vypovězením karty s velkou pravděpodobností získat znovu zadarmo, nebo lze přejít ke konkurenci, která jistě nebude spát. Ale i kdybych ten poplatek ročně platil, tak je to jen cca 15% toho, co dostanu na odměnách.
(5) Kreditní karty používám už přes 10 let a zatím se mi nestalo, že bych platil sankční poplatek za cokoli. Ale, i kdybych platil sankci 590 Kč každý rok, je to stále jen cca 15% odměn. Po započtení poplatku a sankce mi tedy stále 70% odměn zůstane. A to ještě při placení odměn z poplatku je poplatek jen 500 Kč.
(6) Typický příklad toho "náhodou narazím na partnerskou slevu" jsou knihkupectví. Při koupi knížky za 500 Kč fakt netrávím tři dny hledáním nejlevnějšího knihkupectví, ani koupi nepřesouvám na internet, kde bych musel řešit poštovné. Sleva 10% na kreditku GE tuším v Neoluxoru ale potěší.
(6) Kreditky mají bezúročné období až 45-55 dnů. Tj. sice máte pravdu, že platím rovnoměrně v průběhu měsíce, ale k tomu musím přičíst těch 15-25 dnů od výpisu do splatnosti karty - takže mi to přináší u každého měsíčního výpisu z kreditky 30 či více dnů.
Váš přístup mi zkrátka připadá jako absurdní vyhýbání se jakémukoli poplatku a jakémukoli riziku. Obětovat 3/4 (1,5%) odměny kvůli vyloučení poplatku za roční vedení karty se Vám vyplatí, pokud ročně protočíte méně než 40 000 Kč.
3) Ono se to u cITY nevztahuje na inkaso z účtu, ale pouze na SIPO (ČP)?
4) Ano vím. Ale na tohle handrkování s výpovědí už kašlu. Ono je to věc, na kterou musím myslet, výpověď musím včas napsat, vytisknout a poslat, poté absolvovat "pohovory" s retenčním. Toho času, starostí. A i trochu pěnez. Ono platí i obecně, že je lepší nakupovat u solidního obchodníka, ne na arabském tržišti.
Kdysi mě nadháněli. Tak jsem se hned zeptal, jestli mě i sebe toho ušetří, a a dají mi to bez poplatku natrvalo. Prý ne. No tak ne.
6) No však. On ten typický příklad je právě to nejdražší knihkupectví, umístěné v zóně zamořené turisty. V normálním krámu na tu "partnerskou" slevu nenarazím.
To není o vyhýbání se jakémukoli poplatku. Nemám problém zaplatit, pokud se mi to vyplatí. Respektive zaplatit, pokud by alternativa byla příliš obtěžující. Já si to spočítal, a jak jsem napsal, když to dobře půjde, jsem na lepší nule. Když udělám chybu, jsem v mínusu. Tak proč bych to dělal?
(3) Pokud přes Citi Life budete hradit SIPO, dostanete bonus. Přes SIPO můžete platit spoustu věcí. Samozřejmě, když budete platit něco přes přímé inkaso z běžného účtu, bonus nedostanete.
(4 a 5) Možná je nejdražší, ale je solidně zásobené a je po ruce. Trochu mne facinuje Váš přístup, když na jedné straně Vám nestojí zato absolvovat hovor s retenčním oddělením, ale zřejmě při koupi každé knížky ji jdete hledat do levných knihkupectví. Ale, každému co jeho jest.
Jinak zadarmo umí být minimálně jedna kreditka s moneybackem (bonusy) od Raiffeisenbank při dostatečném obratu.
3) Takže jen SIPO... No nechci být kverulant, ale já SIPO nemám. Rodiče ho měli, a když jsem bral finanční rozum, tak jsem se podivoval, co s tím běháním a změnou na SIPU, když přeci obyčejný trvalý příkaz si zřídím rychle z domova, a už hodně let bezplatně.
Ale jo, pokud člověk splňuje všechny ty ostatní podmínky, tak se mu potom v této kombinaci může vyplatit si k té kreditce to SIPO pořídit.
4) Po ruce je leda pro cestující na lince A/B pražského metra.
To není jen rozhovor. Ten je na tom to nejmenší. Ostatně napsal jsem, co to všechno obsahuje...
SIPO sice vyžaduje počáteční úsilí spočívající v tom, že si ho musíte zřídit na poště, ale pak už stačí jen příjemcům plateb poskytnout spojovací číslo - nemusíte ani zadávat ten trvalák. Samozřejmě, je tam určitý element důvěry, který může pro někoho být nepřijatelný.
Mně tedy připadá, že málem kdykoli vlezu do knihkupectví, je to Neoluxor. On má jen v Praze 11 poboček. Samozřejmě, ten centrální je asi zásobený o něco lépe než ty pobočky, ale stejně :-) Ale to už odbíháme. Úplně stejně bych mohl zmínit třeba lékárny BENU, hračky POMPO nebo kina Cinestar u kreditek GE, hračky BAMBULE nebo sportovní potřeby Hervis u Cetelemu. U Citi je zase jejich klub plný spousty restaurací, ve kterých už jsem alespoň jednou byl.
Ještě jednou pro jistotu zopakuju základní tezi: partnerské programy nejsou něco nosného, ale je to příjemný benefit navrch. A když je ta kreditka zadarmo, byť dočasně :-)
No, když mám možnost získat o 15% lepší cenu u obchodníka, co karty nebere, než u obchodníka, co karty bere, tak kartou neplatím. Zrovna teď to bylo skoro 7500 Kč. No pravda, v City by mi vrátili 1000. takže rozdíl 6500 Kč.
A za prostitutku i u nás platit kartou lze. Kamarád takhle dokonce kdysi platil firemní kartou z repre fondu jedné nejmenované velké banky. Nevím, co bylo na účtu, ale jak říká klasik "Náš pan účetní je moc šikovný, jistě se nějak dohodnete."
mě se to stalo např. minulý týden v Nuslích:
http://www.nejlevnejsi-barvy-laky.cz/
přirážka 2% za platbu kartou.
Inu, věř, nevěř. Ale asi jsi mě ne úplně pochopil. Takhle přímo ti to málokdo řekne. I když i to se mi stalo u nákupu ledničky. A čím budete platit? ???? Hotově, nebo kartou? Hotově. Tak o 1000 levnější.
Já mám spíše na mysli častější případy, kdy obchodník co nebere karty bývá levnější. Typicky právě u zboží, kde je jako referenční stanovena doporučená nesmyslná cena, a my se bavíme o tom, kolik dá slevu z té referenční ceny. A nebudeme si nic nalhávat - kdo má nižší náklady, může, ale nemusí, ne vždy to tak je, dát lepší cenu. Ono záleží na tom, s kým také hovoříš. Zda s majitelem, nebo se zaměstnancem, co na to má, či nemá, nemá od majitele pravomoci rozhodnout.
Lyže - teď se mi vybavilo. Tam jsem si řekl o slevu při platbě v hotovosti, a ano, jistě, -300 Kč.
Inu, líná huba, holý neštěstí. V tomhle měl pravdu můj bývalý šéf, když říkal o nákupu dražších věcí. No pohovořil jsem s pány, vypili jsme kávičku... a za půl dne ztracenýho času úspora 27.000 Kč.
Já tohle nemám rád, ale když to mají obchodníci takhle nastavené, musím se jim přizpůsobit. Přepočteno na hodinový výdělek, to otravování se za to stojí.
Nu, časté to není, ale existuje to. Jedno malé knihkupectví mě na to samo upozornilo, když jsem chtěl platit kartou. V hotovosti tam byla velmi významná sleva, cca 10%. V mém značkovém autoservisu dokonce visí cedulička, že při platbě kartou účtují navíc cca 1,8% z platby jako za bankovní transakční poplatky. A údajně to je jenom polovina celkových nákladů, co s tím mají. A dokonce jeden významný Citi partner nebere platební karty, ale deklarovanou slevu mi přiznává z ceny při platbě hotovostí jako držiteli. Nicméně jsem se teď docela naučil platit bezkontaktně a tam mi ještě nikdo nic neřekl a to platím kolikrát i částky kolem pár desítek korun.
Podle mne ty sankce zbytečně démonizujete.
Pokud jste normální zodpovědný člověk a bojíte se, že Vám neprojde inkaso kreditky, protože den předtím jste zaplatil vyúčtování plynu, nebo přešvihnete úvěrový limit, protože špatně spočítáte kurz měny v nějaké exotické zemi, tak Vás ta sankce může postihnout když hodně tak jednou za rok. Mne za 10 let, přičemž většinou jsem měl paralelně tak 2 kreditky, ještě nepostihla.
Samozřejmě, pokud máte problém s cash-flow a opozdíte se s každou druhou splátkou, pak pro Vás kreditka není.
Možná démonizuji. Ale opravdu?
Já chápu, že se banka musí chránit, a nějaké sankce kvůli vymahatelnosti pravidel mít. Ale pokud jsu hrubě nepřiměřené, což u City jsou, tak je to velmi vážné varování, abych si na ně dával pozor. Protože pokud jsou jejich úmysly čisté, ta proč to dělají?
Tady vůbec nejde o to, jestli mě to postihne v exotické zemi jednou za 10 let.
Proč to neudělají třeba jako u FIO, kde když chybí omylem peníze na účtu po platbě kartou, tak si napočítají nějaký sankční úrok. Sice poměrně vysoký, ale za den to dělá řádově koruny. V podstatě jde o prokotinu, z pohledu banky, i z pohledu mě. Já i banky ty peníze má, co kdo dluží to také dostane, jde jen o porušení pravidel, jež fakticky nikomu nezpůsobilo škodu. City si napáli stokoruny. Proč?
No na to mi nikdo neodpoví. A na odpovědi ani nezáleží. Podstatné je, že je lépe tuto past vůbec neriskovat. O takových obchodních partnerech říkal můj bývalí šéf "nejsou to běžci na dlouhou trať".
No jo, když Vy na to jdete z pohledu vyššího principu mravního, zatímo já pragmaticky chci nízké prachy.
Takže tu past klidně riskovat budu, protože to riziko dokážu uřídit.
Možná, že Citibank není běžec na dlouho trať, ale který klient je? Klienti jsou stále víc žoldáci, kteří ji stejně bez váhání prodají za mísu šošovice (resp. 0,5% bonusu navíc).
Ale přeci tady nejde o žádnou mravnost, či vyšší principy, ale o úplně obyčejné snížení rizika. Tedy zmíněné "uřízení rizika".
Jistě. Já však já také nechci City nijak moralizovat. Beru to tak, že ber, nebo nechej ležet. A za nabízených drahých rizik a polatků nechávám ležet.
Ostatně proč bych City neprodal za mísu šošovice, když z jejich Obchodních podmínek vím, že ona bez jakéhokoli váhání chce udělat to samé se mnou - dostane-li příležitost. To je právě ono. Někoho bych prodal, jiného neprodal. Nejsem Ježíš Kristus, abych nastavoval i druhou tvář. To by se některým líbilo.
V tomto konkrétním případě ano. Řízení rizika může v některých případech znamenat i úplné "vyhnutí se". Typicky, je-li pravděpodobnost nepříznivé události a její důsledky horší, nežli předpokládaný zisk a jeho pravděpodobnost.
Je to jen matematika. A trochu statistiky. Ale říkejme tomu třeba "technologie".
Zajímavá debata, Vaše lpění na striktním vyhýbání riziku mě přivedlo k otázce - vycházíte někdy ven nebo se radši vyhýbáte riziku, že Vás přejede auto nebo na Vás spadne meteorit? :-) Jinak mě fascinuje něčí snaha sáhodlouze přepočítávat něco o co nemám absolutní zájem.....ale jak napsal v příspěvku výše kolega - každému co jeho jest.
.. a k tomu ještě člověk může dodat to, že díky slevovým programům bývají při platbě kredikou k dispozici docela sympatické slevy.
některé kreditky zase za placení s nimi převádí bonusy do vašeho penzijního pojištění.
k některým kreditkám (i za nulovou cenu) dostáváte různé služby navíc - např. autoasistenci a podobné - pokud to nemáte už v havarijním , může se vyplatit. apod.
Chytře znamená nad tím přemýšlet. Ne nějaká fixní pravidla. Ale základní zásady:
(1) nastavit si automatické inkaso, abyste to nemusel hlídat, případně i kontík, aby se kreditka určitě splatila.
(2) využívat kreditku všude, kde to lze, ledaže Vám dají slevu za platbu hotovostí.
(3) u Citibank si rozhodně nastavit placení inkasa přes kreditku (nevím, jestli to umí ještě někdo, resp. jestli na to ještě někdo dává bonus.
(4) dávat si pozor na podmínky zahraničních plateb (např. u Citibank mají na všechno konverzní poplatek 2%, což není žádný med).
(5) vyhýbat se bankomatům, kromě zahraničí, kde to může být výhodné, pokud má kreditka dobré kurzy (Raiffeisenbank, Cetelem), a dokážete on-line nebo téměř online čerpání splatit, abyste moc neplatil na úrocích.
1) Má chybičku, že inkaso se provede z neúročeného běžného účtu. Čímž padá výhoda bezúročné půjčky.
A kontokorent to je kapitola sama o sobě. Buď je to placené, nebo při použití tučně zaplacené... takže to opět vymaže, a hluboce převýší, výhody bezúročné půjčky.
2) Občas dají. Ale řezník na vsi to nebere, LPG pumpy často také ne, vůbec veškeré hodně drahé věci jsou na bankovní převod. Takže jeden člověk toho tolik neutratí, a rodina nekupuje s jednou kartou.
Opravdu, mě to nevychází.
3) Jedině tak. Ale ono to má zase omezení například v tom, že s inkas bývá často největší položka hypotéka. A tu je nutno obyvykle z nařízeného účtu u banky.
(1) No a? Inkaso kreditky mám pár dnů po výplatě. Kreditky mají bezúročné období 45-55 dnů, což znamená 30-40 dnů bezúročné půjčky. I když z toho 10 dnů uříznu, protože jsem líný mezi výplatou a inkasem kreditky dát peníze na pár dnů na spořicí účet, stále mám 20-30 dnů bezúročné půjčky.
Kontokorent beru jako pojistku. Pokud si za něj Vaše banka účtuje poplatek, je to na zvážení. Já ho za nějakých 250 měsíčních cyklů kreditek ještě nepotřeboval. Výhody bezúročné půjčky samé by skutečně smazal, ale kombinace bezúročné půjčky a bonusu 2% se maže těžko, už jen proto, že snad svůj účet aspoň občas zkontrolujete a vyřešil byste to převodem z likvidní rezervy, ne?
(2) Asi je to rodina od rodiny. U nás vždycky platilo, že převážnou většinu nákupů obstarával jeden člověk. Máte pravdu, že člověk, který nakupuje důsledně u malých živnostníků na vsi, má asi smůlu. Ale kolik takových lidí je? A jaké procento z vašich ročních výdajů tvoří ty skutečně drahé věci?
(3) Ano, už jsem někde psal, že hypotéku a leasing přes kreditku neprotočíte. Ale i bez kreditky podle mne inkaso málokomu dělá méně než 5 000 Kč měsíčně, pokud do něj nahrnete i telefony atd.
1) No a? To znamená, že abych vydělal na bezúročné půjčce, tak stejné peníze musím mít neúročeny jinde, nebo dokonce si je za několikanásobek půjčít. To je "No a".
Kerážeto banka mi půjčí z kontokorentu bezplatně, když tu pojistku budu chtít uplatnit? Aby to zůstalo "zadarmo a bez starostí a rizik".
2) Nejde o živnostníky na vsi. Jde o prostý fakt, že dnes jinde slušné uzeniny neseženu. pokud si je nechci vyrábět sám.... Dříve celkem slušný Globus už je také samé zahušťovadlo, dusičnany, stabilizátory, sirup, škrob.
Jaké procento? Třeba teď jsem kupoval výrobek za 51.000. Ostatně měl jsem na výběr. Možnost platby kartou, sleva z "oficiální" ceny (za kterou nikdo stejně neprodává) 12-15%. Anebo bankovním převodem, a -27,5%.
Jak už jsem opakovaně napsal. Ať počítám, jak počítám, nějak mi ta výhodnost nevychází.
Ale kolik to dělá ročně procent, nevím. Mám to spočítáno jen na to, co bych mohl kartou poplatit, tedy to co by nebyl proděklek platit kartou, a prostě mi to nevychází.
3) Ony tam jsou i další podmínky. Znova: opravdu jen přes SIPO, nebo jakékoli inkaso? (Telefony? Desetikoruny.) Ve finále těch lidí mnoho není. Já 5000 na inkasech neprotočím, navíc ani SIPO nemám.
(1) Nechápete nebo nechcete pochopit, že kreditka je báječný nástroj na řízení cash flow. Kdyby platil debetkou, tak musím ty peníze mít buď pořád na běžném účtě, nebo každodenně dolévat ze spořicího na běžný. S kreditkou ty peníze pokojně leží na spořáku, zatímco na běžák jen přijde výplata a za pár dnů se stáhne splátka kreditky. Takže na neúročeném běžáku nic ležet nemusí, kromě těch pár dnů mezi výplatou a inkasem. Ano, čerpání kontokorentu není zadarmo. Vy prostě chcete kvadraturu kruhu - mít to zadarmo, mít to bez starostí a mít to bez rizik.
(2) Aha. Já uzeniny prakticky nekupuju (leda výjimečně v Makru), takže tento problém fakt neřeším.
(3) Jen SIPO. Ale přes SIPO lze platit kromě profláklého nájmu, plynu, elektřiny a podobných věcí taky internet, pojistky, stavební spoření... na netu České pošty lze najít seznam, akorát je to dost nepřehledné, protože je tam spousta bytových družstev a podobně.
Když jsem četl tuto diskuzi, kterou jsem patrně rozpoutal já svými postřehy o CitiLife viz. někde vysoko výše, netušil jsem, kam až to může dojít. Právě matematika mě k tomuto přivedla, tedy spíše prostá úvaha nad tím úrokem z té vypůjčené částky na spořáku versus odměna za to samé, když jí utratím. To je v praxi neporovnatelné a je mi vcelku šumák, kolik dnů a kde se to prolíná. Jinak samozřejmě SIPO má svá úskalí a bezpečnostní rizika, ale má i svůj půvab. Například při změně účtu nemusím nic významného obíhat, ale stačí mi přehodit si SIPO na novou banku a je to. Mám v SIPu hodně položek, řádově k deseti a některé se platí pouze někdy. Je téměř vyloučeno, abych teď třeba zpaměti vyjmenoval všechny a na nic nezapomněl. A navíc, což bych osobně viděl jako úžasné, SIPO zaplatit musím, tak proč si z to nevybrat odměnu. Malou, ale kde vám kdo dnes dá co zadarmo? Úrokové sazby spořáků padají jako hrušky, ale odměna je zatím stejná. Za své SIPO dostanu od Citibank měsíčně cca 200 korun, v bance by mi mohly ležet celý rok a dostal bych jenom cca 150 korun (+/-). Ovšem za celý rok, což dělá oproti vratce zanedbatelný peníz i procento. V mém případě je to cca 150/2400, což není málo. A není to zdaleka všechno. Já říkám, není co řešit.
Osobně jsem se s tímto setkal jako standardem jen v půjčovnách aut, kde jde o možnost srážky v případě nevrácení či jiného problému.
V hotelích si to možná dovolí nějaký luxusní, kde běžně chtějí připočítat spousty nadstandardních služeb, ale není to moc obvyklé. Jinde je to naprosto neobvyklé. Spíš se narazí na jiné komplikace, třeba akceptace jen domácích karet, ale to už není primárně na téma debit/kredit.
Nutno dodat, že tlak na kreditky podle mě spíš trochu slábne, v USA před ne až tak dlouhou dobou prakticky debitní karty neexistovaly, ale v souvislosti s krizí je docela dost bank začalo nabízet i poměrně propagovat.
U nás se to teď cpe horem dolem, tak to může vypadat jako že se kreditky tlačí nuceně, ale to je spíš projev zpožděného nástupu kreditek v ČR.
Hotel to používá k tomu, aby se zajistil pro případ, že rezervaci nevyužijete a on kvůli Vám drží prázdný pokoj. Pokud nepřijedete, strhne si peníze z kreditky.
Výhoda kreditky je skutečně hlavně v tom, že bonitu a důvěryhodnost klienta prověřil někdo jiný (banka). Stejně jako u debetky můžete narazit na účet "vyžraný (skoro) na nulu", u kreditky můžete narazit na účet "vyžraný až (skoro) do úvěrového limitu", ale kreditka stejně nemusí být blokovaná. Skoro bych řekl, že incidence druhého jevu je častější, než incidence jevu prvního :-)
Trvalo mi dlouho, než jsem kreditní kartě přišel na chuť. Měl jsem jich několik. Nepočítám tím několik neaktivních kreditek od Cetelemu v šuplíku. Nejprve jsem si zařídil kreditku u své mateřské ČS. Vypadala dobře, měla hodně výhod. Ovšem časem jsem poznal, že některé služby vázané na kreditku, s nimiž jsem původně počítal - typicky program SPHERE - téměř nikde nejde uskutečnit, protože se ty společnosti tomu brání jako čert. Tak jsem jí vrátil. Pak jsem měl kreditku od GeMoney. Asi proto, že mi jí jednak vnutila krásná blondýnka a druhak, protože měla solidní prémii na vstupu a pak i bonusy. Ovšem ty po několika měsících skončily a tak jsem jí zrušil. Tak jsem se o těch kartách trochu vzdělal (tady na Měšci) a pořídil jsem si CitiLife. Největší vratka, první rok nulové poplatky ale hlavně, umí platit SIPO jako platbu u obchodníka, takže udělat na ní měsíčně 20 tisíc není i pro mě jako hodně přízemního člověka problém. Jde na ní nastavit zdarma(!) i celkové inkaso, kdybych zapomněl. To jsem si nastavil ve stejné výši jako kontokorent u ČS, kde mám ten inkasní příkaz a jsem v klidu. Není co řešit. Pro rejpaly a kritiky ČS, mám u nich balíček se vším zdarma, takže i kontokorent v přijatelné výši mám samozřejmě zdarma stejně jako všechny služby. Opět díky diskuzím tady na Měšci. Díky Patriku.:-)
Ale jo, všechno zdarma. Tedy kromě pojištění debetní karty, to mám zřízené na běžný rámec navíc. Dokonce jsem tam jednou dostal i kafe a minerálku. A cca půl hodiny jsem se mohl koukat na plazmovku, než přišel pro mě vyčleněný úředník. Dávali tam sice jenom reklamy na Spořku, ale bylo to hezké. Cítil jsem se alespoň chvilku jako VIP klient v oddělení ERSTE. Je ale taky pravda, že jsem velmi nenáročný klient a není se mnou téměř žádná práce. Asi proto, že všechny důležité operace si provádím sám přes IB a zbytek řeším v jiných ústavech, kde to už tak slavné s poplatky není.