Vlákno názorů k článku 6 tipů, jak ušetřit za elektřinu od Honzas - Nedávno jsem předělával venkovní světlo s PIR čidlem...
-
Honzas (neregistrovaný)
Nedávno jsem předělával venkovní světlo s PIR čidlem na LEDku. Ke svému překvapení jsem zjistil, že zdroj PIR čidla bere cca 20mA (je to verze s relé, s nižším proudem by neseplo). To znamená i když světlo vůbec nesvítí, spotřeba je 0,11 kWh za den. Za rok zhruba 40 kWh. Zásuvka s dálkovým ovládáním - 30mA. Radiobudík s LED displejem 18 mA. A takhle jsem našel, ve formě různých napáječů, pár dalších "žroutů".
Podotýkám, že jsem měřil činný odběr ! -
To opravdu bere 20mA na primáru 220V (tedy 4,4W)? Pokud ani, tak je to slušná prasárna, čekal bych těch 20mA na sekundáru...
Stejný dotaz u té zásuvky - i to je docela dost.Naproti tomu ten LED budík je bohužel asi dobře, pokud je to nějaká verze s velikým dobře viditelným displejem, tak tam to zkrátka ty 3-5W vezme (taky jeden takový mám).
-
ja (neregistrovaný)
Pozor, když je tam kondenzátor, tak spotřeba není napětí*proud, ale ještě *cos fí (účiník). Když zapojíte samotný kondenzátor do zásuvky, bude přes něj protékat proud, ale nebude spotřebovávat žádnou energii (kromě nějakých malých ztrát) - což snadno ověříte tím, že se nebude ohřívat. Skutečnou spotřebu musíte měřit kvalitním wattmetrem (ne hračkou za 200-400Kč ze supermarketu-ta měří dobře u odporové zátěže-obyčejné žárovky, topení ap. ale u kapacitní a indukční zátěže-např. motory nebo půlsních zdrojů-v počítačích a nakonec většině dnešní elektroniky měří nepřesně, s chybou až desítky! %).
-
Tohle je ale normální, u skutečně kvalitní hifitechniky pracují koncové stupně v hodně otevřeném nastavení tranzistorů se značným klidovým proudem. V extrému (třída A) je proud v klidu identický jako proud při plném výkonu a je to dobře.
Tohle už je o osobním rozhodnutí uživatele, pokud chce extrémní audiofilskou kvalitu, tak to má i takovéto dopady.
-
P2010 (neregistrovaný)
Kvalitni a dnes jedine rozumne koncove stupne jsou ve tride D http://en.wikipedia.org/wiki/Class-D_amplifier, kde neni "klidovy proud" prakticky zadny :-) Tohle je proste pozustatek technologie (Power MOS) poplatny te dobe, ostatne uz jej stejne nepouzivam.
-
Nerad bych posouval diskusi někam úplně jinam, ale ty konce v třídě D toho moc s maximální kvalitou splolečného nemají. Dá se tak udělat řekneme zvukově slušný průměr, který má smysl jednak tam, kde jde o hmotnost (to je asi největší potenciál), příjemná je i ta minimální klidová spotřeba, ale s průlomem do highendu to jde velmi pomalu a výsledky jsou zatím dost nepřesvědčivé.
A třeba tzv. třída T, což je rozvoj D s využitím chytrých integrovaných obvodů je momentálně vysloveně u ledu, když její výrobce Tripath v roce 2007 krachl (zbytky produkce jsou často k vidění na ebay, ale je to prostě jen doprodej).A jen pro zajímavost - první zesilovač třídy D udělalo Sony už v roce 1971, ona to zas taková novinka není, přesto jde prosazení velmi pomalu.
-
P2010 (neregistrovaný)
O "highendu" si myslim sve, mam (bohuzel) v tomto smeru technicke vzdelani, takze me vetsina tech pohadek spis pobavi. Koneckoncu jedine rozumne reseni je "slepy" test (podobne jako treba u degustace vin), kde se pak ty ruzne poucky a tzv. pravdy pomerne rychle upravi na spravnou miru :-)
Ten princip je uz velmi stary, ale teprve moderni soucastky za poslednich cca deset umoznuji to vyrabet relativne levne s kvalitnim vysledkem. Uz v dobe rele a elektronek byl znam matematicky aparat na to sestrojit rekneme MP3 prehravac, akorat to jaksi technologicky dost dobre neslo. Stejne tak neslo seriove vyrabet dnes tak primitivni vec jako zdroj napajeni procesoru (male presne napeti, znacny rozmezi proudu) atd.
A ano, je to offtopic takze konec, na toto jinak zajimave tema ;-)
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Mám bohužel také technické vzdělání.
A o slepých testech si myslím své. Protože na dobrý slepý test potřebujete v první řadě dokonalý zdroj perfektního zvuku špičkové kvality (už to nesplníte), dále dokonalé reproduktory či sluchátka (opět nesplníte), dokonalé a špičkové předzesilovače a přehrávače (opět nesplníte) – a pak si budete namlouvat, že jste slepým testem něco zjistil. A to nemluvím třeba o vlivu akustického prostředí (místnosti).
V době relé a elektronek samozřejmě vyrobit mp3 aparát šel, ale proč by to dělali? Analogový přenos signálu je mnohem kvalitnější, nejsou tam problémy s datovým tokem (tudíž odpadá praktická potřeba mp3). Jediná nevýhoda analogového signálu je zvýšená náchylnost na rušení´– což se řešilo diferenciálními zesilovači a dalšími.
Pak přišla doba digitální a doba podstatné degradace zvuku i obrazu v masovém měřítku. Protože datový tok nestačil a protože úložné kapacity také byl problém – začal se mrvit zvuk i obraz – a to pro technickou nedostatečnost digitálních technologií. Která trvá, zejména u videa – dodnes. Takže pokusy odřezat ze zvuku a obrazu co nejvíce a najít co odkuchnout aby to co nejméně bylo poznat – je principem ztrátových kompresí, tedy i mp3.
V době relé a elektronek především tedy nebylo vůbec proč nějaké mp3 mít. Protože mp3 řeší nedostatečnost digitálních technologií, tedy relativně moderního zájmu. Matematický princip byl samozřejmě znám – Fourierův rozvoj funkcí zná matematika už od 19. století.
Jinak udělat kvalitní zesilovač ve třídě D není legrace a sotva kdy se to v kvalitě vyrovná třídě A. Nehledě na tom, že třída D minimálně musí ten signál vzorkovat, takže má omezení na frekvenční rozsah – a další zdroje zkreslení signálu, které jsou dány samotným principem D třídy, a které u třídy A nejsou.
-
P2010 (neregistrovaný)
Zkuste se zamyslet nad tim co je smyslem celeho audioretezce, poskytnout clovek pozitek z reprodukovane hudby. Nemusite hledat zadny "dokonaly" zdroj, ani neexistuje, staci jen srovnat tento (nedokonaly) pozitek z hudby kterou budete poslouchat s pouzitim ruznych technologii. A tam tvrdim, ze v 99.9% nepoznate rozdil mezi zastaralym zesilovacem v A tride a modernim v D tride (mozna vsak ocenite specificka zkresleni, ktere lze ovsem digitalne simulovat, stejne jako kytarove efekty). Ostatne na koncertech dnes nic jineho nez D nenajdete, elektronka by pri vykonech v radech desitek kW praskla zavisti :-)
Analogovy signal zprzneny elektronkou (ano, jeji specificke zkresleni ma/melo vyznam treba pro kytarove efekty) a vystupnim trafem je opravdu lahudka. Stejne tak byla problematicka vyroba analogovych kopii na audiokazetach nebo gramodeskach.
Kvalita digitalnich medii je takova, jakou si lid zada :-) DCI ve 4K formatu se opravdu uz rovna kvalite 35 mm filmu, CD Audio take v 99.9% nerozeznate od "highend" SACD zdroje, ktere jsou stejne porizeny ve studiu ktere je plne digitalni.
-
"Kecy" audiofilů bych nepřeceňoval, ostatně jsem sám u některých poměrně nežádoucí osoba, rád rýpu :-)
To ale neznamená, že se při řadě srovnání nenajde rozdíl zcela reálný, dost dnešních komerčních zařízení hraje opravdu dost "divně" a rozezná se celkem snadno i ve slepém testu.
Konkrétně u třídy D je hlavní průser s výstupním převodem a "low pass" filtrem, to je klasická situace, která se dá udělat buď levně nebo dobře a pro opravdu velkou kvalitu se to prodraží. Koneckonců se to neliší od jiných věcí drbaných v této diskusi - na papíře vypadá hezky ledacos, ale praktická realizace se komplikuje. Mimochodem zrovna zesilovač třídy D nebyl nic nedosažitelného ani v tom roce 1971, sice se tomu říká někdy "digitální zesilovač", ale v podstatě celý se dá realizovat analogovými postupy a ani to nějak moc nezvyšuje náročnost, tady si zase o tom "přelomu z vývoje" nedělejte tolik iluzí, ono to leckdy skutečně sedí, ale konkrétně toto není právě nejlepší příklad. -
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
„Zkuste se zamyslet nad tim co je smyslem celeho audioretezce, poskytnout clovek pozitek z reprodukovane hudby. Nemusite hledat zadny "dokonaly" zdroj, ani neexistuje, staci jen srovnat tento (nedokonaly) pozitek z hudby kterou budete poslouchat s pouzitim ruznych technologii.“
Já jenom reagoval na Vaše řeči se slepými testy. Tak jsem jenom napsal, v jakém jediném případě bude slepý test objektivní. Nic jiného moje pasáž za cíl neměla. To, že si nejste schopen vzpomenou ani co jste psal, za to já opravdu nemohu.
Pokud nebudete mít dokonalé a nezreslené všechny řásti audio řetězce, pak je slepý test jedině hloupá chiméra.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„A tam tvrdim, ze v 99.9% nepoznate rozdil mezi zastaralym zesilovacem v A tride a modernim v D tride“
Ale samozřejmě, že při přehrávání mp3 Vám možná dokonce ujde rozdíl mezi zvukem zapnuté vrtačky a Vaší reprosoustavou.
A zcela samozřejmě, že při přehrávání zvuku jakkoli ztrátově komprimovaného (mp3, ogg, …) nebo zvuku nasamplovaného nízkou frekvencí samozřejmě nepoznáte rozdíl mezi A a D třídou – protože takovýto zdroj zvuku má základní stejné zkreslení jako D třída – odřezané vyšší kmitočty už ve vyšším slyšitelném pásmu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„Ostatne na koncertech dnes nic jineho nez D nenajdete, elektronka by pri vykonech v radech desitek kW praskla zavisti“
Možná se budete divit, ale jsou i koncerty, kde žádná elektronika není. Řada nástrojů je schopná vyluzovat zvuk i při vypnutém elektrickém proudu.
U řady symfonických koncertů jsem si zesilovačů v třídě D vůbec nevšiml. :-)
A u boostované elektrické kytary je to zase jedno.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Aby bylo jasné, mě je fuk, co si lidi pořídí. Nemá smysl si pořizovat příliš kvalitnější zesilovač ani reprobedny, než je zdroj signálu.
Pokud přehráváte mp3, tak postačí trochu lepší šumítka ke kompu ála Génius za 1000 Kč. Cokoli lepšího stejně neoceníte, protože máte jen špatný zdroj signálu. A pak je to skutečně jedno.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„Analogovy signal zprzneny elektronkou (ano, jeji specificke zkresleni ma/melo vyznam treba pro kytarove efekty) a vystupnim trafem je opravdu lahudka. Stejne tak byla problematicka vyroba analogovych kopii na audiokazetach nebo gramodeskach.“
V celé analogové době se lidé snažili o co nejlepší zdroj, záznam i zesilovač. V rámci technických možností.
Existuje taková věc, které se jmenuje záporná zpětná vazba. Existuje jak u elektronkových zesilovačů, tak u tranzistorových zesilovačů, jedno jestli třídy A či D.
Možná jste to nepochopil, ale charakteristika jakékoli zesilovací součástky, jedno jestli elektronky, tranzistoru, či jiné – je zkreslovací.
Záporná zpětná vazba je nástrojem jak ze zkreslovacího zesilovače udělat dobrý zesilovač. (Samozřejmě zjednodušuji, ale jsme na finančním serveru.)
Druhá věc je, že reproduktor není v principu nic jiného, než cívka, tedy má stejnou zkreslující charakteristiku jako to trafo.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„Kvalita digitalnich medii je takova, jakou si lid zada“
Větší lež jsem neslyšel.
Především kvalita digitálních médií, zejména videa je z nouze ctnost daná tím, že kvalitní nekomprimované video naráží na malou kapacitu disků v počítačích.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
„CD Audio take v 99.9% nerozeznate od …“
Rozezná ho samozřejmě každý hudebník, který má uši.
Protože CD Audio je samplováno 16bitovým A/D převodníkem. Tedy má dynamický rozsah nějakých 70 dB – což je technologické omezení dané samotným faktem 16bitového samplování.
Lidské ucho je schopno slyšet dynamiku 130 dB, tedy 100 000 × větší.
Rozeznat CD Audio od skutečného zvuku je proto velmi triviální úloha.
Samozřejmě pokud jste zvyklý poslouchat reálný zvuk, nikoli pouze CD.
Je to stejné, jako je triviální rozeznat skutečný pohled z okna ven od pohledu i na velmi kvalitní monitor.
ČLÁNKY DO MAILU