já na damově místě pokud je ještě mladý a při síle, bych si pořídila ten domeček,co si koupil na důchod....nějaký starší,levnější,nějakou tu půjčku a postupně ho opravit.....v podkroví pokojíčky pro děti....pak může v klidu založit rodinu....ještě pár let splácet a je za vodou.
Je pravda, že jako mladý bude mít více síli na rekonstrukci, ale sám mám kamaráda, který něco takového udělal a jako mladý přišel o téměř všechen svůj volný čas. Ráno, jde do práce, pak přijde, do večera maká na baráku a večer jde utahaný spát. A takhle pořád dokola.
Navíc dům byl docela levný, ale rekonstrukce již vyšli na mnoho stovek tisíc (rozhodně více, než s čím počítal). Neříkám, že to není řešení, jen varianta s domkem je mnohem náročnější a může člověka dostat i do velkých dluhů (pokud bude chtít za každou cenu rekonstruovat a přibírat další a další půjčky). Navíc je otázkou, jestli takto "vypiplaný" dům bude chtít před stářím prodat a přestěhovat se do něčeho menšího, aby měl na důchod (jak bylo psáno v článku). Nebo bude živit větší dům s pokojíčky pro děti, které tam už nebydlí?