Česko využívá potenciál pracujících starších lidí lehce podprůměrně. Ukazuje to studie Golden Age Index poradenské společnosti PwC. Ve srovnání 35 zemí OECD se Česko umístilo na 20. místě.
Česko mělo v roce 2017 zaměstnanost ve skupině lidí od 55 do 64 let na úrovni 62,1 procenta. Za vzor dává studie Nový Zéland se 78procentní zaměstnaností. Kdyby se Česko dostalo na tuto úroveň, HDP by podle ekonomů z PwC vzrostlo o velmi výrazných osm procent.
Standardní doba odchodu do důchodu je dnes 65 let. Ze situace na trhu práce, ale i demografického vývoje nejen v ČR je již jasné, že se věk odchodu do důchodu bude ještě dále posouvat. A s tím souvisí i nutnost změny přístupu nejen firem, ale i státu, k této skupině zaměstnanců i k celé problematice věkové diversity a stárnutí populace,
říká Andrea Linhartová Palánová, odbornice na řízení lidských zdrojů z PwC ČR.
Podle ní bude třeba větší spolupráce na úrovni státu, firem a školství. Firmy by se měly zaměřit na cílenou segmentaci svých pracovníků a jejich potřeb a tomu přizpůsobit systém vzdělávání a rozvoje, ale i odměňování a skladbu benefitů. Trh ukazuje, že změny jsou nutné i v oblasti forem zaměstnávání, například nabídnout možnost zkráceného pracovního úvazku s určitou jistotou pracovního místa, vzdělávání v oblasti práce s informačními technologiemi a umožnit starším generacím je aktivně využívat. Dále poskytnout možnost ergonomické úpravy pracovního prostředí nebo specializované zdravotní programy. Dotčených oblastí je mnoho a z dlouhodobého pohledu se takové investice vyplatí,
pokračuje Linhartová Palánová.
Index vychází z váženého průměru indikátorů, včetně míry zaměstnanosti, příjmů a účasti na školeních/trénincích, které odrážejí dopad trhu práce na pracovníky ve věku nad 55 let v zemích OECD. Potenciální růst HDP se výrazně liší v jednotlivých zemích – od Koreji (2 %) po Řecko (23 %). Největší absolutní růstový potenciál mají, vzhledem ke své velikosti, USA – zhruba 0,5 milionu dolarů (okolo 3 % HDP).
Výsledky studie.
Studie PwC analyzuje také to, co mají země, které se umístily v čele žebříčku, společné a navrhuje tři klíčová témata pro trh práce, na které by se vlády jednotlivých států měly zaměřit:
- Podpora pozdějšího odchodu do důchodu – a to podporou důchodové reformy nebo vytvořením finančních pobídek pro pracovníky, aby zůstali ekonomicky aktivní i po dosažení oficiálního důchodového věku.
- Zlepšení zaměstnatelnosti – zákonodárci by se měli zaměřit na podporu celoživotního vzdělávání a odborné přípravy, které pomáhají zkvalitnit dovednosti starších pracovníků a potenciálně zvýšit jejich zaměstnatelnost.
- Zmírnění překážek pro starší pracovníky – veřejně političtí činitelé by měli klást důraz na zpřísnění regulace diskriminace na pracovním trhu vůči starším pracovníkům. Současně by měli těmto pracovníkům umožnit flexibilní práci.
Řešením situace pro české podniky je podle Linhartové Palánové aktivní využití a začlenění prvků age managementu do personální strategie firmy. Již běžně se na pracovištích střetává více generací a k tomu se přidaly komplikace s nedostatkem pracovníků.
Firmy proto musí vytvářet přirozeně pozitivní klima vůči starší generaci, odbourávat zažité předsudky a nebát se zacílit svůj nábor i na starší skupinu pracovníků. Firmy, které již dnes aktivně začleňují a využívají programy pro pracovníky starší 55 let, mohou v budoucnu počítat s jistou návratností této investice. Inspirovat se mohou v severských zemích, které ve srovnání dopadly velmi dobře.
