Velká většina firem hlásila loni zvyšování mezd. Skutečně přidáno dostala polovina zaměstnanců

Většina zaměstnavatelů (80 %) avizovala, že loni plošně zvyšovala mzdy. Zaměstnanci ale potvrdili skutečné navyšování mezd jen v polovině případů.  Častěji šlo přitom o bílé límečky (57 %), méně často pak o ty modré (49 %). Většinou dostali přidáno zaměstnanci z velkých firem (61 %) oproti lidem, kteří pracují v malých firmách (39 %). Informace vyplývají z průzkumu Grafton Recruitment, do kterého se zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 269 zaměstnavatelů z ČR.

I když data ukazují, že reálné mzdy rostou, se svou mzdou vychází jen 43 % lidí. Plných 46 % žije od výplaty k výplatě a 11 % se svou mzdou nevychází vůbec, upozornila Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment, podle které si letos o zvýšení mzdy plánuje říct třetina zaměstnanců.

S plošným navyšováním mezd podle průzkumu počítají i samotní zaměstnavatelé. Letos plánuje přidávat peníze 77 % společností. Nejčastěji kvůli firemní politice (71 % firem), dvě pětiny jako důvod ale uvádí i inflaci a třetina se navyšováním mezd snaží také zabránit fluktuaci zaměstnanců.

Nejvíce firem plánuje podle výsledků průzkumu přidávat v Královéhradeckém (94 %) a v Jihomoravském kraji (93 %), nejméně naopak v hlavním městě (72 % zaměstnavatelů).

Podobně jako se neshodují informace firem a jejich lidí ohledně navyšování příjmů, odlišná jsou i jejich tvrzení ohledně benefitů. Zatímco z informací firem vyplývá, že benefity v podobě cafeterie, benefitních bodů nebo flexipasů poskytují svým zaměstnancům dvě třetiny společností, zaměstnanci v průzkumu tvrdí, že tento typ benefitů nedostává téměř 60 % z nich, všímá si Kouba s tím, že firmy a jejich zaměstnanci se ve svých tvrzeních shodnou jen u počtu dnů volna navíc. Dny zdravotního volna (tzv. sick days) poskytuje svým lidem 36 % společností, 38 % pak i další dny placeného volna (např. dobrovolnické dny, dny volna před Vánoci a na Silvestra či dny na vyřízení úředních záležitostí).

Rozdíly ve tvrzeních mohou být podle ní způsobené špatnou komunikací firem směrem ke svým lidem: Zvýšení mzdy bylo vloni často jen v řádu několika málo procent, což u nižších rolí představovalo pouze kosmetickou úpravu. Pokud navíc například modré límečky mají kvůli různým směnám – a tedy i různým zákonným příplatkům za noční či práci o svátcích a víkendech – každý měsíc jinou výši mzdy, nemusí na první pohled poznat, že jim zaměstnavatel základní mzdu zvýšil.

Ohledně rozdílů v odměňování žen a mužů tři čtvrtiny zaměstnavatelů tvrdí, že v jejich společnostech jsou lidé odměňováni rovně. Zaměstnanci však opět pohled nesdílejí. Jen 35 % respondentů si myslí, že muži a ženy na stejných pozicích vydělávají podobně. Naopak 37 % dotázaných zaměstnanců se domnívá, že muži jsou odměňováni lépe, a 4 % tvrdí, že lepší příjem na stejných pozicích mají ženy (zbytek respondentů nemá jasný názor, ale modré límečky vnímají nerovnost častěji než ty bílé).

Z analýzy mezd uchazečů, kterým Grafton Recruitment loni zprostředkoval hlavní pracovní poměr přitom vyplývá, že rozdíly v odměňování na stejných pozicích mezi muži a ženami existují. Rozdíly jsou podle dat největší například u účetních a na obchodních pozicích, ženy zde berou dokonce o 22 % méně než muži.

Přečtěte si také:

Ženy jsou stále otloukánky pracovního trhu. Berou méně než muži, mají méně příležitostí a bojují se stereotypy

Na pozici operátora ve výrobě bývají 16% rozdíly, na administrativních pozicích 12 %, ve vývoji software pak jen 4 %. S odstraněním rozdílů v odměňování by měla pomoci směrnice o transparentnosti odměňování, kterou by členské státy EU měly transponovat do svých právních řádů do června 2026. Dle ní již od června roku 2027 budou muset firmy s více než 150 zaměstnanci každý rok reportovat, že ve mzdách rozdíly nedělají, připomněla Jitka Kouba s tím, že v případě zjištění neodůvodněných rozdílů v odměňování žen a mužů budou mít zaměstnavatelé povinnost situaci napravit.