Názory k článku
Úvěrů a investic se mladí lidé bojí méně. Půjčuje si o téměř 60 % více z nich
-
SpookY (neregistrovaný)
Ne že bychom se jich báli méně. Bojíme se. A hodně.
Ale bez hypotéky můžete bydlet tak maximálně pod mostem, nezaložíte rodinu... a nájmy jsou stejně drahé a po letech jejich placení nemáte NIC. Naši rodiče dostávali obecní či firemní byty (tehdy opovrhované "panelové králíkárny") za v podstatě směšné ceny (proti současnému celoživotnímu zadlužení), často jen za závazek pracovat pět let v jednom státním podniku. A kdo se rozhodl, že si postaví vlastní, tak si i s dělnickými platy postavil vlastní domek.
Dneska s běžnými platy nenašetříte na nejzákladnější část hypo (nějakých 25% kupní ceny i s daněmi a poplatky) ani do třiceti. O možnosti stavět barák, když jenom pozemek stojí majlant, ani nemluvě. A zkuste shánět či platit hypotéku s jednou výplatou a s partnerkou na mateřské. A za finanční otroctví na celý produktivní život dostanete právě ten kotec v "králíkárně", kterou před 40ti lety postavili ti zlí komunisté.
Pro rýpaly - jsem s mírně nadprůměrným příjmem (na který stejně 2/3 lidí nedosáhnou), ve vlastním s hypo, s rodinou, autem a dalšími věcmi, které bohužel k životu dneska potřebujete ... ale denně lituji, že Husák a Jakeš neposlali na havlisty tanky a lidové milice, protože tenhle pravdoláskový marast si tahle země nezaslouží.
PS: ani moji rodiče, ani rodiče partnerky za minulého režimu nebyli "aktivní", ale žilo se jim prakticky ve všech ohledech lépe
-
No, moje babička vzpomínala, jak za dnes tolik opěvované první republiky její sestra bydlela v pronajatém bytě 1+nic s manželem, třemi dětmi a manželovou matkou. A také to šlo, resp. muselo jít. Ona s manželem pracovali u barona Liebiga v textilce, pokud tedy někdo z nich zrovna nebyl na dlažbě, tchyně od rána do večera doma zašívala pro lidi prádlo, většinou za nějaké jídlo, event. chodila uklízet k lidem, kteří si to mohli dovolit.
Jo, to ale byla zlatá první republika...
ČLÁNKY DO MAILU