Česká národní banka se snaží dál brzdit tuzemskou ekonomiku a zvyšuje úrokové sazby, které mají vliv na další sazby v české ekonomice. Dá se tak například čekat další tlak na jejich růst u hypoték.
Bankovní rada na svém dnešním zasedání rozhodla už o čtvrtém růstu úrokových sazeb za poslední rok. Dvoutýdenní repo sazbu ČNB zvýší od zítřejšího dne o 25 bazických bodů na 1 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 2 % a o ponechání diskontní sazby na úrovni 0,05 %.
Centrální banka v reakci na rostoucí inflaci nebo nedostatek pracovních sil zvedla loni v srpnu úrokové sazby poprvé od února 2008. Podruhé pak sazby rostly loni v listopadu a potřetí letos na začátku února.
Rozhodnutí bankovní rady ČNB šlo velmi pravděpodobně na vrub neposilující koruně ve srovnání s očekáváním ČNB a inflačním rizikům plynoucím z přehřátého trhu práce a silného růstu mezd,
říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.
Koruna na oznámení výsledku jednání bankovní rady reagovala na mezibankovním trhu posílením na 25,70 CZK/EUR.
Pro zvýšení sazeb mluvil domácí ekonomický vývoj. Reálné mzdy rostou ještě rychleji, než na vrcholu předchozí expanze. Koruna nečekaně oslabila a v posledních týdnech se dokonce přiblížila úrovni 26 korun za euro. Nejdůležitějším ukazatelem je však inflace, která se vyšplhala dvě desetiny procentního bodu nad cíl centrální banky. Zdá se, že do inflace již působí mzdový růst,
říká Viktor Zeisel, hlavní ekonom Komerční banky.
Proti dnešnímu zvýšení úrokových sazeb podle něj naopak působilo vnější prostředí. Nejistotu přináší zavádění obchodních bariér ve světě, které by mohly oslabit globální hospodářský růst. Zklamání také přinesla ECB, která plánuje zvýšit sazby nejdříve ve druhé polovině příštího roku,
dodává Zeisel.
Oba ekonomové předpokládají, že ČNB bude sazby letos zvyšovat ještě minimálně jednou. Nejpravděpodobnější je podle nich listopadové jednání bankovní rady.
ČNB dělá, co slibovala – komentář ekonoma Jakuba Seidlera
Dnešní rozhodnutí centrální banky lze považovat za správné. Ekonomika vykazuje známky přehřívání a není tlumena silnějším kurzem koruny, jak se předpokládalo. Ve své poslední prognóze ČNB čekala průměrný kurz koruny vůči euru ve druhém čtvrtletí na úrovni 25,2 Kč za euro. Skutečný průměrný kurz koruny se však pohybuje kolem 25,6 Kč za euro, a je tak o více než 1,5 % slabší. Ve srovnání s očekávaným kurzem koruny vůči dolaru je pak koruna slabší o více než 4 % (20,5 vs. 21,5).
ČNB obvykle uvádí, že zpřísnění měnových podmínek posílením kurzu o 1 % je ekvivalentní zvýšení sazeb o 0,25 pb. To znamená, že na konci druhého čtvrtletí chybělo 1–2 zvýšení úrokových sazeb o 0,25 pb.
ČNB několikrát uváděla, že růst sazeb se bude odvíjet od vývoje kurzu koruny, dnešní zvýšení sazeb je tak v souladu s její dřívější komunikací. Potřeba růstu sazeb je pak o to výraznější, srovnáme-li očekávaný kurz koruny na konci června. Ten ČNB předpokládala poblíž hranice 25,0 Kč za euro (aby průměr za 2Q18 činil 25,2), zatímco současný kurz je zhruba o 3,5 % slabší.