V rámci pomoci válkou zasažené Ukrajině neustále rostou příjmy českého státního rozpočtu, zatímco výdaje se snižují. Modelované příjmy jsou podle zprávy Ministerstva práce (MPSV) za první letošní kvartál skoro dvakrát vyšší než výdaje za toto poslední ukončené období.
„V plusu“ byl státní rozpočet na konci čtvrtletí asi o 3,1 mld. Kč. Stojí za tím zejména rostoucí počet legálně pracujících osob s dočasnou ochranou, což má vliv i na související odvody a další spotřebu. Za duben letošního roku evidujeme přes 158 tisíc legálních pracovně-právních vztahů mezi uprchlíky,
informoval ministr práce Marian Jurečka s tím, že drtivá většina Ukrajinců u nás pracuje, platí stejné odvody a daně a přitom nemají nárok třeba na rodičovský příspěvek a další dávky od státu.
Příjmy a výdaje rozpočtu spojené s uprchlíky z Ukrajiny
Tyto odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům, do kterých samozřejmě počítáme sociální pomoc, ale také výdaje na zdravotní péči a další položky,
upřesnil Jurečka.
Do výdajů státu na podporu ukrajinských uprchlíků patří sociální dávky (zejména humanitární dávka), ale také výdaje na zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. Naopak do příjmů státního rozpočtu se kromě klasických odvodů řadí také DPH, spotřební daň nebo daň z příjmu právnických osob.
Jurečka připomněl i to, že přínos Ukrajinců pro naši ekonomiku je mnohem větší než pouhé odvody. V řadě oborů jako je stavebnictví, zemědělství, gastronomie, zdravotnictví a další už se bez jejich práce těžko obejdeme. Pomáhají tím růstu naší ekonomiky a HDP, což by bez jejich práce nebylo možné, protože by u nás neměl, kdo tyto pracovní pozice obsadit. Některé pro nedostatek lidí, jiné proto, že o ně není takový zájem. Navíc u nás Ukrajinci vydělané peníze ve velké míře utrácejí, a to znamená další příjmy do rozpočtu státu, které pak využíváme ve prospěch nás všech,
dodal ministr práce.
Počet uprchlíků zapojených na trhu práce se podle dat ministerstva dlouhodobě zvyšuje. Za duben letošního roku je to 158 800 pracovně-právních vztahů mezi držiteli dočasné ochrany. Před rokem to bylo 114 tisíc a před dvěma lety 89 tisíc.
Struktura uplatnění v profesích se přitom prakticky nemění. Nejvíc osob s dočasnou ochranou pracuje v nízkokvalifikovaných pozicích, jako např. pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo výrobě.
Jedinou formou přímé finanční pomoci, na kterou u nás mají osoby s dočasnou ochranou nárok, je humanitární dávka (v krajních situacích mohou čerpat jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc). Podle dat MPSV patří 7 z 10 jejích příjemců do některé ze skupin zranitelných osob, které nemohou pracovat (např. děti, senioři, osoby se zdravotním postižením), přičemž více než polovinu zranitelných osob tvoří právě děti.
Příjmy a výdaje rozpočtu spojené s uprchlíky z Ukrajiny
Humanitární dávku podle MPSV v dubnu čerpalo asi 86 tisíc osob. Toto číslo se v čase snižuje. V dubnu 2022 bylo takto podpořeno přes 234 tisíc lidí, o rok později se číslo snížilo na cca 149 tisíc a ve stejném období roku 2024 dávku pobíralo asi 94 tisíc lidí.
Pomoc lidem, kteří uprchli před válkou, je správná i kdybychom na tom nebohatli. Ostatně mnoho našich předků v minulém století zažilo, jaké je to prchat před nacisty nebo komunisty. Když to potřebovali, dostalo se jim pomoci. Teď pomáháme my. Lidem, kteří jsou nám kulturně blízcí a jejichž příbuzní brání před Ruskem sebe, své blízké i zbytek Evropy. Pomáhat jim, je tak nejen správné a pro nás ekonomicky přínosné, ale je to i náš národní bezpečnostní zájem,
uzavřel ministr Jurečka.
ČLÁNKY DO MAILU