U kterých sociálních dávek se nejvíce podvádí?

Od ledna do června 2017 provedli zaměstnanci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) přes 24 tisíc sociálních šetření a přes 39 tisíc šetření v místě. Výsledkem kontrol je zamítnutí 333 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odejmutí 774 už vyplácených dávek. Z toho plynoucí úspory za letošní půlrok přesáhly 20 mil. Kč.

Podstatou a cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Zaměstnanci ÚP ČR ověřují, jestli se konkrétní žadatel nebo příjemce skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, vč. dalšího trvání výplaty. V opačném případě ÚP ČR dávku odejme nebo sníží a více se zaměří na individuální práci s takovým klientem, snaží se ho podpořit ve vstupu trh práce.

Šetření probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Účelem je zjistit, v jakých životních, sociálních i materiálních podmínkách žadatel o dávku skutečně žije. V rámci šetření ÚP ČR zjišťuje, jaké panují v rodině žadatele či příjemce dávek rodinné vztahy, jak komunikuje s okolím nebo jak je schopen zabezpečit chod domácnosti a v případě, že pečuje o nezletilé dítě, jestli dbá na jeho řádnou školní docházku, popisuje mluvčí ÚP ČR Kateřina Beránková.

Pro účely přiznání dávek v hmotné nouzi je podle ní podstatné, kolik lidí žije ve  společné domácnosti a jaké jsou jejich příjmy a společné výdaje, či jaký mají majetek. Při vlastním šetření úředníci posuzují, zda klient žije v bytě nebo v domě, jak velkou plochu obývá se všemi společně posuzovanými osobami, jestli má garáž, zahradu a jak je vybavená domácnost (mezi dávky v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc).

K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti nepojistných sociálních dávek (hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře pak o příspěvky na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci).

Zaměstnanci ÚP ČR využívají při odhalování neoprávněného pobírání dávek i znalosti místních poměrů. Pokud získají podezření, že se konkrétní klient pobírající dávky dopouští podvodu či trestného činu, oznámí to na státní zastupitelství nebo PČR. Systém funguje i obráceně – pokud policie zjistí, že si některý z klientů neoprávněně „přivydělává“ třeba prodejem druhotných surovin (nejčastěji železného šrotu), nahlásí to ÚP ČR.

Pokud má Úřad práce ČR podezření na zneužití vyplacených nepojistných sociálních dávek, situaci prošetří. Jestliže se jedná o částky vyšší než 5 tis. Kč a existuje podezření na spáchání trestného činu, předává celou věc orgánům činným v trestním řízení.  Prokáže-li se neoprávněné pobírání dávky, vyčíslí ÚP ČR přeplatek a požaduje vrácení vyplacených peněz. Pouze v těchto případech, tedy tehdy, když probíhá správní řízení o přeplatcích, pak vyžaduje ÚP ČR standardně podrobný výpis z bankovního účtu, dodala Beránková.