Stát v roce 2018 hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun, což je druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Proti saldu z roku 2017 je to výsledek o 9,1 miliardy Kč lepší. Celkové příjmy státního rozpočtu v minulém roce dělaly 1403,9 miliardy Kč a celkové výdaje 1401 miliard. Na rok 2018 byl přitom schválen rozpočet se schodkem ve výši 50 miliard korun.
Hlavními důvody lepšího výsledku proti schválenému rozpočtu byly na straně příjmů vyšší výběr sociálního pojistného a vyšší příjmy z EU. Běžné výdaje byly proti původnímu rozpočtu nepatrně vyšší, kapitálové výdaje výrazně vyšší,
shrnuje výsledky Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Státní dluh loni klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun. Na letošní rok je naplánovaný rozpočet se schodkem ve výši 40 miliard korun.
Pomohla dobrá ekonomická kondice
Komentář Jakuba Matějů, ekonoma Komerční banky
Oproti schválenému rozpočtovému schodku ve výši 50 miliard korun nakonec vláda hospodařila s mírným přebytkem 2,9 miliardy. Rychleji rostly hlavně příjmy z výběru daní a pojistného. Příjmy rozpočtu celkově přidaly 10,2 %. Pomohla k tomu dobrá ekonomická situace země. Dle předběžných údajů rostly mzdy o silných 8,3 %, nominální HDP o 5,1 % a soukromá spotřeba přidala 6 %. Nezaměstnanost přitom zůstává na historických minimech.
V průběhu roku bylo již jasné, že se pokladnu daří lépe plnit. Proto mohla vláda popustit uzdu i na výdajové straně. Výdaje tak oproti předchozímu roku vzrostly o 9,5 %, a o 1,8 % překonaly rozpočtové plány. Rostly zejména výdaje na sociální dávky včetně důchodů. Rozběhly se i veřejné investice. Hlavně výdaje na investiční projekty se spolufinancováním z fondů EU se oproti loňsku téměř zdvojnásobily (v listopadu rostly meziročně o 86 %). To vypadá na papíře dobře. Zbývá doufat, že se vykázané investice přetaví v nové kilometry železničních tratí, dálnic, či do vyšší kvality vzdělávání. To by mohlo podpořit skomírající produktivitu a pomoci překlenout kapacitní limity české ekonomiky.
Na rok 2019 vláda přichystala plošný růst mezd ve veřejném sektoru, ten by měl v průměru přesáhnout 11 %. Dále porostou i investiční výdaje. Na straně příjmů navazují rozpočtové plány na solidní výběr daní a pojistného v loňském roce. Je otázkou, nakolik jsou tato čísla udržitelná, když ekonomika začala již ve druhé polovině loňského roku zpomalovat. Optimistický vládní scénář vývoje příjmů se tak nemusí naplnit. Se slabším růstem ekonomiky budou souviset i vyšší výdaje na sociální dávky. Proto soudíme, že schodek bude v příštím roce oproti plánům ministerstva hlubší a dosáhne 50 miliard korun.
ČLÁNKY DO MAILU