Poslanecká sněmovna dnes svolala mimořádnou schůzi k projednání nové superdávky (sněmovní tisk 799 a sněmovní tisk 800). Ta má nahradit přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, jehož resort za návrhem stojí, je současný systém po 30 letech fungování zastaralý. Nadto dostatečně nemotivuje příjemce dávek, aby svoji tíživou finanční situaci řešili vlastním přičiněním.
Návrh, který MPSV představilo loni na podzim, ale čelí kritice řady neziskových organizací. Ty předpovídají, že reforma povede k vytlačování nízkorozpočtových domácností do lokalit, kde chybí infrastruktura i pracovní příležitosti. Jako zásadní problém vidí vágní výpočty, které dostatečně neukazují dopady změn na jednotlivé domácnosti.
Podle analýzy dávkové reformy Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky SPOT nová konstrukce dávek negativně dopadne především na nízkopříjmové pracující rodiny, samoživitele či osamělé seniorky.
V reakci na tyto připomínky připravilo ministerstvo práce komplexní pozměňovací návrh. Ten zavádí například vyšší životní minimum pro jednotlivce a první dospělou osobu v domácnosti. Zmírňuje také limity pro výši úspor v majetkovém testu. Právě prostřednictvím majetkového testování mají úředníci ohlídat, zda žadatelé o dávky systém nezneužívají.
Podrobně jsme o chystaných novinkách psali zde: Pravidla sociální superdávky 4 v 1 se změní. Kolik peněz od státu byste mohli dostat?
Podhodnocení normativních nájmů
Projednání návrhu zákona ve 2. čtení dnes zařadila Poslanecká sněmovna na program své mimořádné schůze. Ministra Jurečku totiž tlačí čas. Pokud návrh zákona neprojde celým legislativním kolečkem (poslanci, Senát, prezident) do konce června, nemusela by nakonec reforma dávek proběhnout vůbec.
Poslanci opozičních stran nicméně na poslední chvíli přišli s víc jak 20 pozměňovacími návrhy. Olga Richterová (Piráti) by například ráda prosadila změny ve výpočtech normativního nájmu. Právě s normativním nájmem úředníci porovnávají skutečné náklady na bydlení žadatelů o dávku. Návrh MPSV pracuje s nájemním normativem, který vychází z průměru reálných nákladů na bydlení a lidí, kteří již dávky čerpají a tyto náklady úřadům práce pravidelně dokládají.
Hodnoty nájemného, se kterým pracuje MPSV, jsou ale podle Richterové hluboko pod úrovní obvyklého tržního nájemného. Zároveň při jejich výpočtu dochází ke zpoždění za reálným vývojem cen. Vychází přitom ze zmíněné analýzy Platformy pro sociální bydlení. Návrh MPSV podle ní počítá s tím, že příjemci dávek budou moci bydlet za ceny o 5000 až 6000 Kč nižší, než je obvyklé na trhu.
Další poslanecké návrhy chtějí například rozšířit okruh zranitelných osob, vypustit snížení složky na dítě, pokud rodiče nezajišťují řádnou školní docházku, nebo zvýšit pomoc v domácnostech při úmrtí jednoho z partnerů.