Regulovaná část ceny elektřiny a zemního plynu v příštím roce mírně zdraží. Vyplývá to z cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který takto regulovanou část ceny energií stanovuje každý rok. Jde o tu část ceny energií, která je určena hlavně na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy (v cenách elektřiny platíme také příspěvek na podporu pro podporované zdroje energie, jehož výše se příští rok nemění). Regulovaná složka tvoří v ceně elektřiny méně než polovinu, v ceně plynu pak necelou čtvrtinu celkové ceny.
Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,
vysvětlil Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Na hladině nízkého napětí, ze které elektřinu odebírají domácnosti, se podle Trávníčka meziročně regulovaná složka změní jen minimálně. V celorepublikovém průměru vzroste o 1,4 %. Loni přitom celková regulovaná cena vzrostla mnohem výrazněji (o 65 %), a to i kvůli vrácení poplatku za obnovitelné zdroje (tzv. POZE), který během energetické krize dočasně platil stát.
U některých sazeb se ale regulovaná složka naopak sníží. Jde o elektrické dvoutarifové sazby (tedy D25d, D26d, D27d, D35d, D45d, D56d, D57d a D61), které se využívají u spotřebičů instalovaných za účelem vytápění objektu. U nich sice došlo k navýšení platby za příkon podle proudové hodnoty hlavního jističe (jako u ostatních sazeb), ale zároveň klesla cena za distribuci elektřiny v nízkém tarifu,
vysvětlil Michal Kulig, ředitel společnosti Yello, který připomněl, že nejvýznamnější složku ceny elektřiny, jejíž výše je stanovena regulačním orgánem, představuje právě distribuční sazba, která se liší v jednotlivých distribučních územích a je závislá na počtu odebraných megawatthodin.
Na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, kam se připojují hlavně průmyslové podniky, dojde meziročně k poklesu regulované složky o 0,8 % (VN), resp. o 3,6 % (VVN).
Regulovaná složka ceny plynu pro maloodběratele (domácnosti a drobné podnikatele) příští rok vzroste v průměru o 8,6 %. U středních a velkých odběratelů vzroste meziročně v průměru o 8,2 %. Nárůst je tak násobně nižší, než tomu bylo loni,
uvedl dále Trávníček.
Levnější ceníky převáží růst regulované části ceny
Navzdory mírnému zdražení regulované složky přesto za energie budou domácnosti v celkovém součtu platit méně. Negativní efekt totiž většinou převáží druhá, neregulovaná složka cen energií, kterou si stanovují dodavatelé energií. A ti ceny ve svých cenících v posledních měsících upravují díky zlevňování těchto komodit na energetických burzách směrem dolů.
ERÚ odhaduje, že jak v případě elektřiny, tak v případě plynu se celkové průměrné ceny meziročně sníží. Domácnosti by tak měly ušetřit za elektřinu průměrně 10 % a za plyn průměrně 8,5 %.
ČLÁNKY DO MAILU