Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes oznámil definitivní podobu ceny regulované složky energií.
V případě elektrické energie si domácnosti a malí podnikatelé využívající nízké napětí připlatí 39,2 %, čili průměrný meziroční nárůst regulované složky pro nízké napětí v roce 2024 bude o 65,7 %. Znamená to, že domácnosti, které už se těšily z klesajících cen silové elektřiny a doufaly v celkově nižší ceny na fakturách, zaplatí v příštím roce v podstatě totéž, co letos.
Co se týče dopadů do celkových cen, u domácností, které v tomto roce hradily ceny elektřiny na úrovni cenových stropů, vyváží pokles neregulované obchodní složky ceny v roce 2024 (odvozený z již veřejně dostupných ceníků dodavatelů) růst regulované složky ceny. V konečném důsledku se průměrná cena dodávky elektřiny u této největší skupiny domácností prakticky nezmění,
uvádí na svých webových stránkách ERÚ, přičemž konečné ceny elentrické energie se u různých zákazníků budou lišit podle toho, kdy uzavřeli smlouvy a jak dlouhou mají fixaci ceny.
U plynu bude regulovaná složka v roce 2024 tvořit přibližně pětinový podíl z celkové ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele (19,6 %), zde regulované ceny v příštím roce vzrostou o 38,8 %.
ERÚ uvádí, že snížil v průběhu roku náklady oproti normální situaci, a to o necelou 1 mld. Kč. Ve své zprávě dodává, že kromě rostoucích nákladů na krytí technických ztrát v soustavách také musel vzít v potaz i dopady změn evropských toků plynu, které nastaly po zahájení války na Ukrajině. Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun a další 4 miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,
říká předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček, který dodává, že při stanovení regulovaných složek cen je úřad vázán energetickým zákonem, který říká, že regulované ceny musejí pokrývat ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního provozu energetických soustav.
Snížením regulovaných plateb celkově o 15 miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku,
uvádí Stanislav Trávníček. Podle odhadu úřadu by se celkové výdaje domácností, které letos hradily cenu plynu odpovídající cenovým stropům, měla cena meziročně snížit. U menších odběrů lze počítat s meziročním poklesem o 4 %, u větších odběrů (vytápění plynem) o více než 20 %, píše ve své zprávě úřad.
Článek jsme aktualizovali o vyjádření Teplárenského sdružení ČR:
S vyjádřením úřadu však nesouhlasí Teplárenské sdružení ČR, které argumentuje, že jde jen o přenášení nákladů mezinárodní přepravy plynu na zákazníky, a to zejména v případě neuhrazených faktur společnosti Gazprom.
Pokud předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček v tiskové zprávě tvrdí, že Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky, neříká celou pravdu,
kritizuje ERÚ předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Vypořádání připomínek, které jsme uplatnili k návrhu cenového rozhodnutí o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu, potvrdilo naši domněnku, že Energetický regulační úřad skutečně přehodil na zákazníky v České republice neuhrazené platby společnosti Gazprom za rezervovanou přepravní kapacitu. To považujeme za zásadní rozpor nejen s elementárními principy regulace ale i slušnosti. V rámci Teplárenského sdružení se poradíme, jak budeme dále postupovat,
dodal.
Proč regulované ceny vzrostou?
Podle ERÚ je zásadním důvodem několikanásobný nárůst ceny silové elektřiny (komodity) proti předkrizovému období. Právě cena komodity má zásadní vliv na specifické komponenty regulovaných cen pro rok 2024:
- Nárůst nákladů na podporované zdroje (POZE) hrazených zákazníky o více než cca 26 mld. Kč. Meziroční nárůst těchto nákladů je způsoben snížením dotací a meziročním poklesem ceny silové elektřiny.
- Nárůst nákladů na technické ztráty v soustavách hrazených zákazníky o 7,9 mld. Kč. Cena na rok 2024 sice meziročně klesla přibližně o 35 %, nicméně stále je o 138 % vyšší než v roce 2022.
- Nárůst nákladů na systémové služby hrazených zákazníky o 7,7 mld. Kč. Odhad nákladů na rok 2024 včetně korekčních faktorů vstupujících do ceny za systémové služby je aktuálně ve výši 14,4 mld. Kč. Do ceny za systémové služby pro rok 2023 vstupovaly náklady ve výši 6,7 mld. Kč, zbývající část byla je v roce 2023 kryta ze státního rozpočtu.
Jsou tu však i další důvody, proč regulovaná složka cen elektřiny roste.
Za prvé je to vliv státních dotací a kompenzací. V roce 2023 stát hradil celé náklady na POZE, což bylo 22,8 mld. Kč. K tomu navíc stát pokryl nárůst nákladů na systémové služby ve výši 15,5 mld. Kč a také nárůst nákladů na technické ztráty v elektroenergetických soustavách (20,5 mld. Kč). Celková výše státních dotací v roce 2023 tak představuje částku přibližně 59 mld. Kč pro elektroenergetiku. Aby bylo možné zachovat ceny pro konečné zákazníky v roce 2024 na úrovni roku 2023, stát by musel znovu vydat přibližně stejnou částku jako letos.
Dalším důvodem je pokles očekávaného odběru elektřiny. Vzhledem k fixní povaze velké části nákladů působí na provoz soustav tzv. vodárenský efekt. To je situace, kdy se při výraznějším snížení spotřeby musí stejný objem nákladů rozpočítat na menší objem spotřeby. Lidé ve finále příliš neušetří a ti, kdo úsporná opatření ignorují, ve výsledku zaplatí víc.
