Je k tomu zapotrebi nekolika faktoru. Predne tedy mit dobre vzdelani a mit slusne misto. Dale, a tato podminka je velmi nemilosrdna, nemit rodinu a nemit deti. Jejich spotreba je obrovska a casto vede spise k propadu zivotni urovne a nekdy tez ke dluhove pasti. A za treti, mit kde rozumne bydlet. Tedy ve svem, v regulaku, malem byte, nebo s rodici a platit najem bud symbolicky a nebo obecne pokud mozno maly. Obecne, cim vic lidi bydli pohromade, tim jsou zivotni naklady mensi. Pak i poctivou praci, usilovnym setrenim a rozumnym investovanim lze dosahnout urciteho majetku. Po takovych padesati letech budete mit majetek tak cca 20 milionu. Ovsem nabizi se zde dost podstatna otazka, proc? Zit bez deti, bez dovolene, porad jenom makat, po vecerech si privydelavat, studovat kurzy, meny, investiovat do nemovitosti, trast se strachem o sve zlate zasoby atd. atd. K cemu je takovy zivot? Aby clovek umrel bohaty? A sam? S podnikanim je to sice lepsi, ale je-li to neco rukodelneho, je to stejna streka. Takze, poctivou praci lze sice v dlouhodobem horizontu zbohatnout, ale je to velmi krusny zivot. Je lepsi bejt politik a nebo aspon tedy zlodej.
Souhlasím a rozhodně to nepopírám, ale v současné době je to velmi těžké. Zpravidla platí buď a nebo. Buď budeš sám a trochu slušněji se zaopatříš a nebo budeš mít rodinu a pak už povídání o bohatství nemají žadný smysl. Znám bohužel mnoho mladých lidí, co mají rodiny a přestože to nejsou žadní sociálové a naopak slušně vydělávají, stejně musí otáčet každou korunu. Hypoška, dětičky, časem i to zdraví, léky, potraviny, splátky za auťák, dovolená...tahle cesta nevede do Las Vegas.