Objasněnost krádeží osobních aut se v ČR drží dlouhodobě kolem 20 %. A to i přes fakt, že je krádeží aut podle statistik rok od roku méně. Za nízkým číslem podle policistů stojí fakt, že sestavit zcela přesnou statistiku je prakticky nemožné.
Přesné množství zadržených zlodějů ze zmíněných 20 % ve skutečnosti vyčíst nelze, protože se v praxi stává, že policisté pachatele vypátrají – třeba i s ukradeným vozem – ale samotnou krádež mu už dokázat nemohou. Poté přichází v úvahu, že se pachateli sdělí obvinění za trestný čin podílnictví nebo neoprávněné užívání cizí věci. Jedná se především o případy, kdy je osoba například chycena v kradeném vozidle, ale tvrdí, že dostala zaplaceno za převoz na určité místo a podobně,
vysvětlil Alexander Zajíc z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje s tím, že v tomto případě není krádež z hlediska statistiky objasněna, protože nebyla prokázána konkrétní osobě.
Do statistik se nezapočítávají ani případy, kdy se auto majiteli vrátí, ale zloděj dopaden není. Mnoho aut je policií, případně monitorovací firmou, nalezeno ještě odstavených na ulici, a tudíž je vráceno, aniž by byl pachatel dopaden. Běžnou praxí zlodějů je totiž nechat auto pár dnů po krádeži „odstát“ a vrátit se k němu až po několika dnech. Je-li vůz chráněn pokrádežovým systémem (lokalizační funkce), je velká šance, že se jej do několika hodin podaří najít,
uvedl Zajíc. Podle Petra Rybníčka, který se zabývá systémy Sherlog, je úspěšnost systému dlouhodobě nad 98% hranicí.
U starších vozů značek jako je Škoda, Renault, Ford nebo Volkswagen, pachatelé auto naopak rozeberou na součástky, protože je u těchto aut velká poptávka po náhradních dílech. V řadě případů policie dopadne pachatele až ve chvíli, kdy už je auto rozebrané a díly jsou pryč. Krádež tak objasněná je, vozidlo se však majiteli nevrátí,
uzavřel Zajíc.
ČLÁNKY DO MAILU