Důvodů pro nevyplacení pojistného plnění nebo-li náhrady škody způsobené větrem může být více. Pojďme si nastínit ty nejzásadnější, na které si musíte dát pozor. Může jít o nedostatečné zabezpečení nemovitosti po škodné události nebo skutečnost, že jste si nepořídili dostatek důkazů o škodě. Důvodem můžou být také podmínky uvedené ve vaší pojistné smlouvě. Konkrétně může jít o výluky z pojištění, tedy skutečnosti, kdy pojišťovna škodu neproplatí. Dále nesplněný rozsah pojištění či jinou definici pojmu pojištění.
Při samotné škodné události je následně zapotřebí zabránit vzniku dalších škod, tedy zabezpečit majetek před dalším poškozením,
upozorňuje Petra Novák, advokát z Vaše nároky.cz. Například při poškození střechy je nutné, jakmile to okolnosti dovolí, střechu provizorně zakrýt, aby v případě deště nebyly poškozeny i vnitřní prostory nemovitosti. Pokud střechu nezabezpečíte a vznikne vám kvůli tomu další škoda, nejde už o škodou vzniklou při živelné pohromě, na kterou se vztahuje pojištění. Dále je pořeba, abyste si všechny podrobnosti o způsobené nehodě pečlivě zaznamenali.
V případě pojistné smlouvy může záležet na tom, pro jakou sílu větru je pojištění sjednáno. Rozsah pojištění totiž může být omezen jen na vichřici, která je dle Beaufortovy stupnice větrem o rychlosti 103 – 117 km/h. Výlukou z pojištění pak může představovat to, že škodu způsobil vítr nedosahující síly vichřice. Když vítr o rychlosti 95 km/h strhne střechu nemovitosti, může pojišťovna v závislosti na pojistných podmínkách a výlukách z pojištění pojistné plnění zamítnout právě z důvodu nedosažení síly vichřice,
dodává Novák.
Můžete se také setkat s tím, že některé pojištění se nevztahuje na škodu způsobenou větrem o síle vichřice, ale v podmínkách pojistné smlouvy může být specifikováno, že pojišťovna vyplácí škodu způsobenou větrem až například v případě rychlosti větru od 120 km/h.
