Mít na to nervy a žaludek, zřejmě se tenhle typ podvodů internetovým loupežníkům vyplatí. Jenom za prvních 9 měsíců roku 2023 dokázali e-šmejdi oklamat dalších 50 tisíc lidí, kteří uvěřili pohádce neznámého člověka o ohroženém účtu, odkud je nutné rychle převést peníze jinam, nebo zadali svá citlivá data někam, kam je odkázal proklik z jakési SMS zprávy, hlásající, že dostanou peníze.
Česká bankovní asociace (ČBA) hlásí, že letos si už podvodníci takto „vydělali“ téměř 1 mld. Kč. Průměrná škoda na 1 klienta banky je 20 786 Kč.
Jak napadení lidé útok e-šmejda řešili?
Ti, kteří útok reálně zažili, banku kontaktovali pouze v 29 % případů a na policii incident ohlásil každý desátý. Necelá čtvrtina Čechů s útokem neudělala nic.
S nějakou formou podvodu e‑šmejdů se setkala více než polovina Čechů. Pětina pak zná ve svém okolí někoho, kdo se stal obětí dokončeného útoku. Loni to ale byla téměř třetina.
Nejčastěji jde o útoky v podobě e‑mailů, které slibují velkou výhru v soutěži nebo dědictví od vzdáleného příbuzného. Velmi často se v poslední době e-maily tváří jako informace o zásilce od přepravní společnosti, nebo jako zpráva od banky. Skoro desetina lidí zažila telefonát, ve kterém se podvodník vydával za bankéře.
V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do 5 tisíc Kč. S některou z forem hackerského útoku se letos setkala čtvrtina Čechů, z nichž polovina po této zkušenosti přijala nějaká bezpečnostní opatření. Většinou si lidé změnili heslo nebo aktivovali dvoufázové ověření.
Jak lidé reagovali na hackerský útok?
A jak útok podvodníků dopadl?
I když se okradení lidé pokusili dostat peníze zpět, alespoň o část peněz přišla více než polovina z nich. Nejčastěji přišli o částky v řádech tisíců korun.
Následky hackerských útoků
Naprostá většina Čechů tvrdí, že by v případě, kdy by po nich chtěl domnělý bankéř telefonicky údaje k platební kartě, tyto údaje neposkytla. Čtyři procenta populace by však takovéto údaje sdělily, což v absolutních číslech může znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,
říká Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trhy.
Zkušenost s hackerským útokem 2023
Pro zajímavost, společnost Visa se denně potýká se zhruba 2 miliony kyberútoků. Při obraně proti těmto útokům používá transakční data z více než čtyř miliard platebních karet ve spojení s umělou inteligencí. Podíl podvodů v České republice je z hlediska objemu všech karetních transakcí Visa čtyřikrát nižší, než je celoevropský průměr.
Je to dáno také technologickou vyspělostí českého platebního systému a vysokým podílem tokenizovaných plateb, jako jsou mobilní platby nebo Click to Pay. Věříme však, že k omezení podvodů přispívá i intenzivní vzdělávací kampaň České bankovní asociace, kterou aktivně podporujeme,
říká František Jungr, ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu.
Dvě třetiny lidí používají pro internetové či mobilní bankovnictví vlastní silná hesla, stejně tak i pro platební aplikace a e-mail. Přístupové údaje si 70 % lidí pamatuje a pouze 2 % je mají uložená v mobilním telefonu. Více než polovina Čechů pak používá stejné heslo pro několik aplikací, pro důležité účty ale mají odlišná speciální hesla. Třetina lidí si hesla z bezpečnostních důvodů mění alespoň jednou ročně.
Frekvence změny hesel
Své bankovní účty pravidelně kontroluje 7 z 9 lidí. Pravidelné a detailní příjmy a výdaje si reviduje 69 % dotázaných osob. Češi věnují taky velkou pozornost upozorněním od banky, pravidelně je čte více než polovina. Už tak ale nedbají na opatrnost při otevírání příloh od neznámých odesílatelů. Ty alespoň občas otevře čtvrtina lidí.
ČLÁNKY DO MAILU