Současná právní úprava se definici lichvy příliš nevěnuje a posouzení, zda jde či nejde o lichvu, tak bývá na soudech.
Nový občanský zákoník (NOZ) od 1. ledna 2014 v§ 1796 výslovně stanoví, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
NOZ by tak měl od nového roku chránit před lichvou ty, kteří nemají při sjednávání smlouvy schopnost prosadit své zájmy (např. spotřebitelé, avšak v některých případech i spolky, nadace, bytová družstva atp.). Takto formulovaná lichva v NOZ bude postihovat jak typické případy lichvy (extrémně vysoké úroky a RPSN u úvěrů), tak i praktiky nepoctivých obchodníků tzv. šmejdů (využití slabosti seniorů pro prodej bezcenného zboží za nepřiměřeně vysoké ceny). Spotřebitelé se tak mohou domoci zrušení lichevní smlouvy z předváděcí akce nikoliv pouze po 14denní lhůtu pro odstoupení od smlouvy, ale také v obecné 3leté promlčecí lhůtě,
předpokládá v prohlášení sdružení Spotřebitel.net.
Ne vždy si ale budou moci spotřebitelé dovolit jít k soudu a vymáhat zde zrušení smlouvy, protože nebudou schopni při jejím zrušení ihned splatit vypůjčenou částku. Oběť lichevní smlouvy o spotřebitelském úvěru se vedle zrušení smlouvy může u soudu domáhat např. snížení splátek,
míní Tomáš Liškutín, právník specializující se na občanské právo.
Nově bude podle něj možné se bránit i proti smlouvám, které ačkoli nebyly uzavřeny ve stavu slabosti, jsou pro jednu stranu extrémně nevýhodné (vzájemné plnění je tedy v hrubém nepoměru). Taková smlouva nebude automaticky neplatná, avšak poškozený se může domáhat přiměřeného doplnění toho, oč byl zkrácen. Není-li takové doplnění poskytnuto, pak může poškozený smlouvu zrušit,
uvádí zpráva Spotřebitel.net s tím, že požadavek na doplnění nebo na zrušení smlouvy musí poškozený vznést nejpozději do 1 roku od uzavření smlouvy.
Ochrany před lichvou se nevztahuje na závazky uzavřené v rámci podnikání. V případech, kdy by kupující vyvíjeli nepoctivý tlak na podnikatele ohledně zrušení smlouvy, protože po uzavření smlouvy objevili výhodnější nabídku, nemusí podnikatel vyhovět. Nový občanský zákoník totiž předpokládá, že každý jedná s rozumem průměrného člověka, který je schopen porovnat nabídky na trhu,
uvedl Liškutín.