Úvěry výrazně nepodražily. Poskytovatelé půjček je ale budou muset častokrát zamítat kvůli nedostatečným příjmům žadatele. Vyplývá to ze zprávy organizace Člověk v tísni, která pravidelně sestavuje Index odpovědného úvěrování (dále jen Index). Hodnotí v něm, kteří poskytovatelé nabízí férové půjčky, s jakými náklady a jakou výší sankcí v případě, že byste se opozdili se splácením.
Aktuální verze pro letošní rok porovnává 37 poskytovatelů nezajištěných spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky. Index poskytovatele hodnotí pomocí 14 parametrů z oblasti:
- nákladů (kolik lidé za úvěr zaplatí za standardních podmínek a jaké náklady budou muset hradit, pokud nebudou schopni splácet – náklady mají ve výsledném hodnocení nejvyšší váhu),
- transparentnosti (rozsah a přehlednost poskytovaných informací na webu společnosti),
- klientské vstřícnosti a odpovědného úvěrování (jak důkladně společnost posuzuje schopnost půjčku splatit).
Bankovním i nebankovním poskytovatelům pak na základě toho uděluje různý počet hvězd – čím více, tím pro spotřebitele lépe. Čtyři hvězdy značí přijatelnou cenu a žádné záludnosti v obchodních podmínkách. Férové jsou i tříhvězdičkové společnosti, v některých aspektech by však ke klientům mohli být vstřícnější,
hodnotí analytik Člověka v tísni David Borges.
Podle nejnovějších dat Indexu může v současnosti nezajištěný spotřebitelský úvěr na 50 000 Kč splácený po dobu jednoho roku stát buď necelých 1700 korun, nebo také více jak 100 000 Kč. Náklady na úvěr ovlivňuje i růst zákonného úroku z prodlení na téměř dvojnásobek, který se platí při zpoždění se splácením. Jeho navýšení vyplývá z růstu sazeb centrální banky.
Nejlevnější modelový úvěr ve výši 50 000 Kč rozložený do 12 splátek nabízí Maxbanka – bývalá Expobank za necelých 1700 Kč. Produkt ale lze využít jen jako konsolidaci půjček (sloučení). Ceny většiny bank a nebankovních společností se pak pohybují mezi 3 – 4 tis. Kč.
Na opačné straně žebříčku se pohybují menší a extrémně drahé společnosti, jako je ViaSMS nebo Viva Credit. Tito poskytovatelé obvykle nabízejí takzvané úvěrové rámce, kde nejsou pevně stanoveny splátky, avšak při využití modelového příkladu půjčky 50 000 korun by roční náklady na takový úvěr vyšly i na více jak sto tisíc korun,
upozornil Borges, podle kterého jsou navíc informace některých poskytovatelů na webech zavádějící.
Málokterý poskytovatel například uvádí typické úrokové sazby. To, čemu některé společnosti říkají reprezentativní příklad, bývá většinou ta nejlevnější možná varianta, na níž však dosáhne jen malý počet lidí. I proto bychom chtěli pochválit Komerční banku či Zonky, které na svém webu uvádějí, za jakou cenu lidé půjčku reálně dostávají,
komentuje výsledky analytik.
Podle něj si naopak s transparentností vůbec nelámou hlavu zprostředkovatelé úvěru. Proto je jistější vybrat půjčku podle Indexu a pak o ni požádat přímo u poskytovatele, tedy u banky nebo nebankovní společnosti. Rozhodně nevyhledávejte na internetu výrazy jako „půjčka bez doložení příjmu“ či „půjčka bez registru“, protože tyto odkazy často vedou právě k problematickým zprostředkovatelům,
radí Borges.
Index také porovnává celkové náklady, které musí věřitel u modelové padesátitisícové půjčky hradit po třech nezaplacených splátkách, zesplatnění a doplacení dluhu až po půl roce. U férovějších společností se pohybují zhruba mezi 8 – 15 tis. Kč.