Hlavní navigace

Nová kalkulačka spočítá lidem v exekuci, jestli se jim vyplatí pracovat

Sdílet

Jiří Hovorka

Předluženým lidem se často nevyplatí pracovat, upozorňuje na základě analýzy nastavení systému dávek, daní a exekucí Centrum pro společenské otázky – SPOT. Pro lidi v tísni a sociální pracovníky tak vznikla kalkulačka výhodnosti práce, zatím je dostupná v testovací verzi. Propojuje modely výpočtů zdanění mezd, exekučních srážek a výpočtů nároku na nepojistné sociální dávky, a tím umožňuje spočítat skutečný disponibilní příjem domácnosti.

Kalkulačka pomůže sociálním pracovníkům lépe poradit klientům v exekuci, jakou práci a za jakých podmínek přijmout a jaké dopady na jejich finanční situaci to bude mít. Zároveň věříme, že se nám tím podaří otevřít debatu o nedostatcích současného nastavení systému dávek a exekucí, říká Lucie Trlifajová, šéfka výzkumného týmu Centra pro společenské otázky – SPOT, které za zprovozněním kalkulačky stojí.

V Česku je podle posledních dostupných údajů z května 2018 přes 170 tisíc lidí, kteří pobírají dávky hmotné nouze. Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, v budoucnu se očekává mírný nárůst nebo stagnace. Podle odborníků jsou na vině exekuce, kvůli kterým se lidé, kteří  nastupují do práce často vrací na sociální podporu. Zatímco počet uchazečů o práci v letošním roce dosáhl svého historického minima, mezi nezaměstnanými zůstává část Čechů, pro které přijetí legální práce představuje značné finanční riziko. 

Změny v dávkových systémech podle analýzy v posledních letech ignorovaly narůstající problém s exekucemi. V současné situaci při hledání způsobu, jak nezaměstnané finančně motivovat k práci, nelze pracovat pouze se vztahem mezi výší mezd, zdaněním práce a sociálními dávkami. Částka, která zůstává domácnosti v exekuci, kde někdo z dospělých má práci, je v řadě situací nižší, než kolik jsou stanovené minimální standardy v systému dávek. Dávky se ale počítají podle příjmu před exekucí, uvádí Trlifajová s tím, že fatální následky mají pro tyto domácnosti především nečekané poklesy příjmů projevující se například v neschopnosti zaplatit nájem.

Současné nastavení výpočtu nezabavitelné částky podle Radka Hábla, odborníka na dluhovou problematiku a autora Mapy exekucí, negativně dopadá také na zaměstnavatele. Zaměstnavatelé mají minimální možnost zaměstnance v exekucích motivovat k vyšším výkonům nebo vůbec nějaké zaměstnance ochotné pracovat za oficiální mzdu sehnat. Základní nezabavitelná částka jedince by měla být do budoucna nastavena tak, aby nejen motivovala k legálnímu zaměstnání, ale také k navyšování oficiálního příjmu, dodává Hábl s tím, že nepříznivé situaci zaměstnaných lidí s exekucemi nepomáhá ani plná exekuovatelnost daňového bonusu, která znevýhodňuje zejména lidi s nejnižšími příjmy.

Našli jste v článku chybu?
Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).