Hlavní navigace

NKÚ: Ministerstvo financí má chyby v účetnictví

Gabriela Hájková

Ministerstvo financí (MF) má chyby v účetnictví. Nesprávnosti v podrozvahových účtech dosahují 31 miliard korun a problém je i v účetních předpisech. Informace vyplývají ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval, jak Ministerstvo financí vedlo účetnictví, sestavovalo závěrečné účty kapitol spravovaných MF a předkládalo údaje pro hodnocení plnění státního rozpočtu za rok 2015.

Kontroloři odhalili nesprávnosti především v účetnictví MF a v menší míře pak i v údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu. V případě kontroly účetnictví kontroloři odhalili řadu nesprávností, a to zejména v podrozvahových účtech – jde o nesprávnosti za více než 31 miliard korun, uvádí zpráva NKÚ s tím, že kontrola také ukázala, že v oblasti výkaznictví státu existují systémová rizika a že pro vykazování některých údajů nejsou stanovena jasná pravidla, což může ovlivnit podobu státního závěrečného účtu a účetní výkazy za ČR.

Kontroloři v účetnictví MF podle NKÚ našli případy, kde MF nesprávně účtovalo a oceňovalo, případy o kterých neúčtovalo vůbec, a případy, kdy uvedlo nesprávné informace v příloze v účetní závěrce. Právě v té NKÚ našel největší objem nesprávně vykázaných údajů. Jde například o nesprávnosti v podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun či jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun v dalších částech přílohy poskytujících doplňující informace, popisuje zpráva s tím, že konkrétně šlo hlavně o chyby při vykazování garancí, kdy mělo ministerstvo vykázat 83 miliard korun, ale chybně vykázalo jen 83 milionů korun. V dalším případě zase MF vykázalo poskytnutou garanci za více než 19 miliard korun v účetní závěrce tak, že není jasné, zda ji vůbec poskytlo.

Podle kontrolorů MF nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích až o desítky miliard korun. Pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za ČR, upozorňuje NKÚ.

Nedostatky kontrola odhalila i na systémové úrovni. Vykazování některých údajů o dluzích v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu nemá podle NKÚ stanovena jasná pravidla. Kvůli řadě možných přístupů tak může docházet k různému ocenění a vykazování údajů o státním dluhu, zdůrazňuje úřad, podle kterého by MF mělo zajistit jasná pravidla pro vykazování aktiv a dluhů v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu i ve státním závěrečném účtu jako takovém. To umožní, aby byly vykazované údaje lépe srovnatelné i kontrolovatelné.

Jako příklad míry dopadu možného používání různých přístupů lze uvést, že pokud by MF k oceňování některých účetních případů vykazovaných na podrozvahových účtech přistupovalo jiným možným způsobem a své přístupy podle toho sjednotilo, lišily by se vykázané údaje oproti údajům v účetní závěrce za rok 2015 o více než 100 miliard korun. 

NKÚ

Reakce ministerstva financí

Pochybení identifikovaná NKÚ v rámci kontrolní akce č. 16/03 byla pozůstatkem dřívějšího nevyhovujícího stavu, který byl k 1. lednu 2016 napraven legislativními a organizačními opatřeními – byla provedena účetní reforma veřejných financí a od roku 2016 je prováděna vícestupňová kontrola při přípravě přílohy.

K nesprávnému zatřídění dvou položek v celkové výši přibližně 31 miliard korun v rámci podrozvahových účtů vykazovaných v příloze účetní závěrky upozorňujeme, že se rozhodně nejednalo o faktické nezaúčtování či nevykázání těchto závazků, ale o jejich nepřesné zatřídění v rámci skupiny obdobných účtů. Celková vykázaná výše závazků tímto ovlivněna nikterak nebyla.

První z těchto položek ve výši 10,8 mld. korun se týká repo operací. Již v roce 2015 Ministerstvo financí provedlo přehodnocení  účtování a vykazování těchto operací. Narovnání tehdy existujícího nevyhovujícího stavu si vyžádalo legislativní změny, které ministerstvo provedlo novelou vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od 1.1.2016. Dřívější nevyhovující stav tak byl již napraven, což v kontrolním protokolu potvrzuje také NKÚ.

Druhá položka se týká avalu dokumentu vydaného bankovní institucí se sídlem v České republice ve prospěch mezinárodní organizace ve výši 19,6 mld. korun. Tuto operaci ministerstvo zatřídilo již v roce 2008 mezi „Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva“. Na základě doporučení NKÚ tuto transakci ministerstvo znovu vyhodnotí a to jak pro účely sestavení státního závěrečného účtu, tak i pro účely účetnictví. Přesto, že zaúčtování v roce 2008 bylo ze strany NKÚ zpochybněno, je nutné konstatovat, že toto zaúčtování, stejně jako případné přeúčtování, nemělo a nebude mít vliv na žádné ukazatele sledující hospodaření státu, pouze se projeví ve změně účetní struktury pasiv.

Ohledně zjištění, že příloha k účetní závěrce ve své části, která je určena k poskytování dalších doplňujících informací k položkám rozvahy a výsledovky, obsahuje nepřesnosti nebo uvádí neúplné informace ministerstvo uvádí, že přijalo organizační opatření pro eliminaci takovýchto nedostatků.

Ministerstvo financí souhlasí s doporučením NKÚ ohledně potřeby tvořit účetní rezervu na sanaci ekologických zátěží vzniklých před privatizací v důsledku provozně hospodářské činnosti privatizovaných subjektů. Toto doporučení akceptujeme a již jsme učinili příslušné nápravné kroky.

Ministerstvu financí je též vytýkán způsob oceňování některých účetních případů vykazovaných na podrozvahových účtech. Způsob oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv NKÚ doporučuje sjednotit nejen na úrovni účetní jednotky Ministerstvo financí, ale na úrovni celého státu.

K tomuto Ministerstvo financí sděluje, že v rámci účetní reformy veřejných financí bylo přistoupeno v oblasti způsobu oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. k určitému zjednodušení při použití metody oceňování. Důvodem tohoto zjednodušení byla skutečnost, že vybraným účetním jednotkám byla nově stanovena povinnost účtovat o podmíněných pohledávkách a podmíněných závazcích. V důsledku zavedení této povinnosti má stát přehled nejen o skutečných peněžních tocích a pohledávkách a závazcích, ale i o pravděpodobných rizicích (včetně jejich ocenění), možných výdajích a předpokládaných příjmech, a to v členění podle času a dalších stanovených kritérií.

Na základě shromážděných podnětů vztahujících se ke způsobu oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv od metodických center I. Stupně, kterými jsou ministerstva a kraje, a s ohledem na postupnou harmonizaci právních předpisů v oblasti účetnictví vybraných účetních jednotek s Mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) se předpokládá postupné odstraňování uvedených zjednodušení. Změna dotčených právních předpisů je připravována s účinností od 1. ledna 2018. V této souvislosti je i zvažována úprava rozsahu položek vykazovaných v knize podrozvahových účtů v příloze v účetní závěrce včetně jejich obsahového vymezení.

Našli jste v článku chybu?