Růst průměrné měsíční mzdy v 1. kvartále letošního roku dosáhl meziročně 7,2 %, reálně se ale přesto snížila o 3,6 % a to kvůli vysoké inflaci. Znamená to, že v peněženkách mají sice lidé často více peněz, ale reálně si za ně pořídí méně než v minulosti. Informace vyplývají ze zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V 1. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37 929 Kč, to je o 7,2 % více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 %, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 %,
informovala Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda byla oproti stejnému období minulého roku o 2533 Kč vyšší. Proti předchozímu kvartálu činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů 2 %. Medián mezd byl v prvním čtvrtletí ve výši 31 923 Kč. Objem mezd pak vzrostl o 8,4 %, počet zaměstnanců byl o 1,1 % vyšší.
Z hlediska odvětví (dle sekcí CZ-NACE) byl nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy zaznamenán v peněžnictví a pojišťovnictví (15,9 %), v činnosti v oblasti nemovitostí (13,9 %) a ubytování, stravování a pohostinství (11,2 %). K nejnižšímu růstu (o 1,9 %) došlo naopak ve veřejné správě a obraně.
Za zrychlením mezd podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, ale částečně může nízká srovnávací základna z počátku roku 2021. Mzdy v uplynulém roce výrazněji rostly až v nadcházejících kvartálech spolu s oživením ekonomiky,
uvedl s tím, že podle jeho odhadů budou reálné mzdy pokračovat ve svém propadu dál, protože za růstem inflace bude růst mezd zaostávat.
V dalších kvartálech očekáváme zpomalení nominální dynamiky mezd a růst inflačních tlaků – ty mohou vrcholit v polovině roku okolo 16 %. Za celý rok 2022 tak v průměru očekáváme skoro 8% reálný propad mezd,
upozornil Bureš a dodal, že něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let. Proto bude spotřeba ve druhé polovině roku podle něj opatrnější a domácí ekonomika si technicky projde recesí.
Z pohledu České národní banky jsou mzdy v tuto chvíli druhým klíčovým ukazatelem, hned po inflaci. Pro centrální bankéře je důležité vidět, že dovážené inflační šoky se natrvalo nezabydlují v inflačních očekáváních podniků a domácností a ultimátně neprostupují do mzdových vyjednávání. V takovém případě by zpětně rychlejší růst mezd urychloval spotřebu, nesoulad mezi poptávkou a nabídkou by se jen vyostřoval a inflace by dál zrychlovala,
vysvětlil Bureš, podle kterého ale výsledek mezd za první čtvrtletí zatím nic takového nenaznačuje.
Ceny v České republice výrazně rostou hned z několika důvodů. Mezi ty hlavní patří vysoce expanzivní politika předchozích vlád, pokračující problémy s dodávkami vstupů do výroby po covidové pandemii a zejména aktuální válka na Ukrajině, která prodražuje zejména energie, které však promlouvají do konečných cen prakticky všech produktů a služeb,
vysvětlil Tomáš Volf ze společnosti Citfin – Finanční trhy, který očekává další zvýšení úrokových sazeb ze strany centrální banky, jež ale bude mít na inflaci jen omezený vliv. Inflační tlaky totiž z velké části způsobují vnější faktory.
Podstatnou změnu by do této oblasti podle něj mohl přinést konec války na Ukrajině a obnovení dodavatelsko-odběratelských vztahů.
