Ačkoli je minimální mzda stanovená zákoníkem práce, mnoho zaměstnavatelů se snaží pravidla obejít. Zejména pak v případě zaručené mzdy.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou vám zaměstnavatel musí poskytnout v pracovním poměru. Na rok 2018 je stanovena na částku 12 200 Kč měsíčně, tedy 73,20 Kč na hodinu.
Zaručený mzda je odstupňovaná podle složitosti a namáhavosti do jednotlivých skupin. Pro každou skupinu je pak stanovena nejnižší možná úroveň mzdy, viz tabulka.
Úrovně zaručené mzdy.
Tuto povinnost řada zaměstnavatelů však přehlíží, obchází či zkrátka nerespektuje. Zaměstnavatelé v mnohých případech nerespektují povinnost zařadit zaměstnance do jednotlivých skupin prací a často zaměstnance odměňují jen na úrovni první skupiny prací. Často také zaměstnance odměňují částkou pod shora uvedenou minimální zaručenou mzdu. Tyto problémy se vyskytují především u obchodně provozních zaměstnanců, ve službách, stavebních firmách, bezpečnostních agenturách a podobně,
říká Zdeněk Křížek, lektor vzdělávací společnosti 1. VOX a specialista na mzdovou a personální politiku.
Za porušení Nařízení vlády o nejnižší úrovni minimální zaručené mzdy se přitom zaměstnavatel vystavuje vysokým pokutám.
Při zařazování zaměstnance do jednotlivých skupin musí zaměstnavatel zohlednit svůj požadavek na příslušnou kvalifikaci pro danou pracovní pozici, to jest kritérium, zda pro danou práci je dostačující základní vzdělání, nebo vyučení v oboru, střední nebo vysoká škola. Určitým vodítkem je příloha k Nařízení vlády 567/2006 Sb., kde je uveden resortní seznam daných pracovních pozicí v přímé úměře na vzdělání. Dalším kritériem pro zařazení zaměstnance do příslušné skupiny prací je složitost, odpovědnost a namáhavost dané pracovní pozice. Znamená to, že zaměstnavatel je zodpovědný za řádné zařazení zaměstnance do skupin prací.
ČLÁNKY DO MAILU