V rámci ročního zúčtování daně nebo v daňovém přiznání si můžete každoročně uplatnit daňové odpočty, jež vám snižují daňový základ. Při splnění zákonných podmínek pak snižuje daňovou povinnost i spoření v penzijním připojištění či doplňkovém penzijním spoření a zasílání peněz na smlouvu o životním pojištění.
Za rok 2018 snižují roční daňový základ vlastní vklady na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření maximálně o 24 000 Kč. K měsíčnímu vkladu na smlouvu ve výši 1000 Kč náleží státní příspěvek, pro účely daňového odpočtu se však u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření hodnotí až měsíční vklady nad 1000 Kč. Až o 24 000 Kč lze snížit daňový základ i o vlastní vklady na smlouvu o životním pojištění. Na smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření a smlouvu o životním pojištění může zaměstnanci přispívat i zaměstnavatel, pro účely daňového odpočtu se ale hodnotí pouze vlastní vklady daňového poplatníka, platby zaměstnavatele se nepočítají,
doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Zároveň platí, že každé snížení daňového základu o 1000 Kč z důvodu uplatnění daňového odpočtu ve stejné výši snižuje roční daňovou povinnost o 150 Kč. V souhrnu je tedy možné díky měsíčním vkladům na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření a životní pojištění zaplatit na dani z příjmu až o 7200 Kč méně.
Na maximální daňový odpočet ale dosáhnete nejen v případě, že si poctivě spoříte v doplňkovém penzijním spoření 3000 Kč měsíčně, případně na životní pojištění 2000 Kč měsíčně. Pokud jste během roku nebyli pečliví, můžete vše doplatit jednorázově do konce roku. Při splnění smluvních podmínek se totiž pro účely daňového odpočtu zohledňuje i platba mimořádného pojistného koncem roku.
Ovšem pozor. V případě životního pojištění snižují vklady daňovou povinnost jen v případě, že smlouva neumožňuje průběžný výběr finančních prostředků, výplata pojistného je sjednána nejdříve po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a nejdříve v roce, kdy dosáhnete 60 let.