Za posledních 12 měsíců vzrostl počet nesplácených úvěrů, a to zejména těch krátkodobých. Potvrzují to data Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, který hlídá zadluženost obyvatel Česka.
Celkové zadlužení obyvatelstva k 1. pololetí 2023 činilo 3,22 bilionu Kč. Z toho dlouhodobé dluhy, které jsou mezi lidmi, tvoří 2,67 bilionu Kč a krátkodobé dluhy činí 554,5 mld. Kč.
A právě u posledně zmíněných krátkodobých dluhů vzrůstá počet dlužníků, kteří se ke splácení nemají. Objem těchto nesplácených dluhů se za uplynulých 12 měsíců zvýšil o 6,4 % na 29,2 mld. Kč, což je nejvíce za posledních 10 let, kdy jsou tyto údaje sledovány.
Statistiky ukazují, že se výrazně zpomalilo tempo růstu zadlužení dlouhodobými úvěry, které tvoří zejména hypotéky. Zatímco ještě v roce 2022 se objem úvěrů meziročně zvyšoval o cca 18 %, v polovině letošního roku přišel prudký zlom a meziroční nárůst činil pouhé 2 %.
Stojí za tím hlavně nízký zájem o hypotéky, které jsou kvůli vysokým úrokovým sazbám i vysokým pořizovaným cenám nemovitostí pro mnoho skupin obyvatel téměř nedostupné. S tím, jak postupně dochází ke splácení starších úvěrů na bydlení a nových tolik nepřibývá, může časem dojít i ke stagnaci či snížení celkového objemu. To bude samozřejmě ovlivněno i dynamikou cen nemovitostí,
říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Průměrná částka dlouhodobého dluhu činila ke konci druhého čtvrtletí letošního roku 2,5 mld. Kč, což je o 4,9 % více než před rokem. Dlouhodobý úvěr má v Česku 1,07 milionu lidí, to je zhruba o 29 tisíc méně než loni.
Krátkodobé zadlužení oproti tomu roste výrazně rychleji, ke konci 1. pololetí 2023 jeho objem vzrostl meziročně o 5,4 % více, což činí 554,5 mld. Kč. Průměrný „krátkodobý“ dlužník má úvěr ve výši téměř 240 tisíc Kč, to je o 10 tisíc Kč více než v předchozím roce.
Zvýšil se také počet dlužníků s úvěrem na spotřebu, a to o 18 tisíc na 2,31 milionu lidí.
Za uplynulých 10 let se v tomto roce stalo poprvé, aby objem nesplácených dluhů vzrostl o celé jednotky procent.
Rozhodně jde přinejmenším o varovný signál, protože k těmto změnám došlo ve velmi krátkém čase. Na druhou stranu pomalu dochází ke snižování míry inflace a prognózy počítají s brzkým ekonomickým oživením, takže zhoršení může být pouze dočasné,
říká výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rail. Dodává, že zatím situaci nepovažuje za alarmující, ale je potřeba ji brát v úvahu.
Krátkodobé úvěry nesplácelo ke konci 1. pololetí 174 tisíc dlužníků, což je o 0,7 % více než loni, a průměrná nesplácená částka činila 138,5 tisíce korun, tedy o 7,9 % více.
OBJEM DLUHU OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH, 1. pololetí 2023
ČLÁNKY DO MAILU