Hlavní navigace

Kupní síla Čechů za 30 let vzrostla o více než dvě třetiny

Sdílet

Lenka Kašparová

Češi si letos připomínají významné výročí, 30 let od pádu komunismu vzrostla kupní síla Čechů o více než dvě třetiny. Kromě transformace ekonomiky přispěla k růstu příjmů i vyšší vzdělanost. V roce 1990 měla základní nebo nižší vzdělání celá třetina lidí. V roce 2018 to je už jen 11 %.

Čistý příjem průměrného obyvatele včetně dětí a důchodců vzrostl od roku 1989 o více než 600 %, z necelých dvou tisíc na více než 15 tisíc korun v roce 2018. Mnohonásobně však vzrostly i ceny. Zatímco v roce 1989 jsme za jídlo utráceli více než třetinu příjmů, nyní to je pouze 24 %. Nejvíce pak vzrostly naše výdaje za služby a to z 18 % na 34 %, říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

S růstem nákupních možností došlo u většiny domácností v postkomunistických zemích k výraznému snížení úspor v poměru k jejich příjmům. Zatímco v polovině 90 let měli Češi naspořeno zhruba 13,05 % ve vztahu ke svým příjmům, v roce 2018 to bylo už jen 10,82 %. Průměrná výše měsíčních úspor činní zhruba 2720 Kč. Což zhruba podle údajů Eurostatu odpovídá průměru v EU, který je 10,34 %. Což jedáno také tím, že Češi se naučili brát si úvěry. Nejčastěji si půjčují na nákup bydlení a financování zařízení domácnosti.

Stále více Čechů ale k financování svých potřeb využívá i půjčené peníze. Jen za poslední desetiletí vzrostl podíl dluhů domácností vůči jejich příjmům o 10 % na 60,7 %, dodává David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Češi své úspory nejvíce ukládají na penzijní připojištění, životní pojištění a spořící účty. Naopak nízkou oblibu mají investice do zlata a drahých kovů. Vyplývá to z průzkumu společnosti IMAS International realizovaném pro Českou spořitelnu.

Našli jste v článku chybu?
Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?

Diskuse byla uzavřena.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).