Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR se v několika studiích zabýval ekonomickými dopady mateřství.
Vedle studií analyzujících vliv mateřství na výši starobního důchodu, resp. na daňovou zátěž matky dítěte, představil i zahraniční studii o důvodech nízké porodnosti v Evropě, která zkoumá shodu či neshodu mezi partnery zda mít či nemít (další) dítě.
Podíl pracujících českých matek s dětmi do šesti let je druhý nejnižší v celé EU a téměř poloviční než v Nizozemsku. Navíc na bedrech české matky stále leží největší díl péče o dítě. Mezi všemi těmito faktory existuje silná souvislost,
vysvětlila výzkumnice IDEA Klára Kalíšková podle níž mnoho českých matek s malými dětmi zůstává dlouho doma i přesto, že by se do práce vrátit chtěly. Kromě nedostatku míst ve školkách je podle studie na vině i vysoké zdanění druhého vydělávajícího v rodině, což je většinou žena.
České matky s malými dětmi jsou v této pozici vystaveny participační daňové sazbě až o 30 % vyšší než jejich partneři. Vědomí, že brzkým návratem do práce žena vydělá tak málo, že rodinný rozpočet moc neobohatí, funguje jako silný demotivační faktor,
uvedl další výzkumník IDEA a autor dvou studií Jiří Šatava s tím, že řešením může být snížení sazby pojistného na sociální pojištění o 5 procentních bodů. Šatava také připomněl, že mateřství má vliv i na nižší starobní důchod, kdy průměrné počáteční měsíční důchody českých žen jsou téměř o pětinu nižší než u mužů.
Průměrné dopady mateřství a rodičovství na důchody žen se pohybují v řádu stovek korun důchodu měsíčně. Je to způsobeno jak nižší zaměstnaností, tak nižšími výdělky žen v důsledku rodičovství,
zdůraznil Šatava a připomněl, že pozitivně naopak působí zahrnutí období rodičovské dovolené mezi plně započítávané doby pojištění a tzv. vyloučené doby, bez kterých by nástupní důchod průměrné matky byl o 10 až 20 % nižší.
Podle další studie se v Evropě rodí tak málo dětí proto, že partneři se v otázce preferencí mít či nemít dalšího potomka neshodnou, neboť žena často další dítě nechce, protože ve většině zemí leží drtivá většina péče o dítě na jejích bedrech. V zemích s vyšší porodností, jako jsou Francie, Norsko či Belgie, se muži na péči podílejí více – zvládají až 40 % úkonů oproti 22 % u nás.
Opatření, která ulehčují péči o dítě přímo ženám – například zajištění dostatku míst ve školkách nebo zvýšení jejich motivace k návratu do zaměstnání skrze nižší pojistnou sazbu – mají až dvakrát vyšší efektivitu, než obecné pobídky typu zvýšení daňového odpočtu na dítě nebo vyšší porodné,
vysvětlil výzkumník IDEA Filip Pertold.
