Zářijová inflace klesla k hodnotě 6,9 %, je tedy o 1,6 p.b. nižší než v srpnu, kdy dosahovala hodnoty 8,5 %. Za poklesem míry inflace stál hlubší pokles cen potravin a energií. Trh přitom očekával, že se zářijová inflace bude pohybovat na úrovni 7,5 %, Česká národní banka odhadovala 7,2 %.
Ceny potravin meziměsíčně klesly přes řadu položek (ovoce, zelenina, maso, mléčné výrobky) o 1,6 %. Letos v září se spojil tradiční sezónní pokles cen ovoce a zeleniny s odezníváním předchozího cenového šoku, který se v předchozích měsících projevoval u cen zemědělských výrobců.
Ještě razantnější změny se objevily u cen bydlení kvůli prvnímu meziměsíčnímu poklesu cen zemního plynu o 3,6 % a cen elektřiny (-2,0 %). V meziročním srovnání ceny energií prudce zpomalily svůj růst (v září meziročně jen o 17,5 % oproti srpnovým meziročním 28 %), což z celkové inflace odebralo celý 1 procentní bod.
Cenový vývoj u řady položek se stabilizoval, ale celkový růst cen je pořád mírně nadprůměrný. Pokles míry inflace kvůli bazickému efektu se z velké části již vyčerpal, když inflace zpomalila z téměř 18 % v lednu na 7 % v září,
uvádí hlavní ekonom J&T BANKY Petr Sklenář. Podle jeho názoru by vzhledem k vlivu cen energií a srovnávací základně by na závěr roku měla celková inflace kolísat kolem 8 % a celoroční průměrná inflace by měla letos dosáhnout 10,8 % (oproti 15,1 % v roce 2022), pokud na konci roku bude meziroční inflace kolem 8 %. Příští rok ekonomové očekávají inflaci kolem 3 %.
Po konci prázdninové sezóny bývá obvyklé, že v meziměsíčním vyjádření cenová hladina ve srovnání se srpnem poklesne, ale snížení cen o 0,7 % je nečekaně pozitivním zjištěním,
komentuje zpomalení inflace analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Zdá se, že pokles cen elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích se konečně ve větší míře začal promítat do nižších cen pro české domácnosti. končící letní sezóna se odrazila na cenách dovolených s komplexními službami a jejich pokles se zdál být výraznější, než touto dobou obvykle bývá.
Silný pokles inflace představuje jednoznačné pozitivum pro peněženky domácností. Inflace totiž poprvé za dlouhou dobu klesla pod vykázaný růst nominálních mezd, což naznačuje, že domácnosti začínají opět bohatnout,
říká ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Momentálně se zdá být pravděpodobné, že poptávkové inflaci již skutečně došel dech a v nejbližší době zůstane utlumena.
Jediným výraznějším pro-inflačním rizikem tak zůstane cena komodit, primárně pak ropy, a její reakce na dění na Blízkém východě. V říjnu pak meziroční inflační statistiku zkreslí loňské zavedení úsporného tarifu, kvůli kterému inflace opticky naroste do okolí 8,5 %,
domnívá se hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Podle něj by do prosince měla znovu poklesnout k 7,5 % a v průměru za letošní rok dosáhnout přibližně 10,9 %.
Pro Českou národní banku se jedná o silný argument pro zahájení procesu snižování úrokových sazeb. I nadále tedy předpokládáme, že k prvnímu uvolnění měnové politiky centrální banka sáhne již na svém listopadovém zasedání,
dodává Hradil.
ČLÁNKY DO MAILU