Inflace v srpnu mírně poklesla na 8,5 %. Zvládne letos klesnout ještě níže?

Srpnová inflace zpomalila pouze o 0,3 procentního bodu z červencových čísel. Nyní je na úrovni 8,5 %.

Hlavní příčinou meziměsíčního růstu cen byl růst cen pohonných hmot, které v srpnu poskočily o 7,7 % v důsledku růstu ceny ropy, slabší koruny a zvýšení spotřební daně z nafty, říká hlavní ekoom České bankovní asociace Jakub Seidler. Nárůst cen pohonných hmot se tak stal hlavním příspěvkem k meziměsíčnímu nárůstu inflace. Dále k růstu přispěly ceny tabáku, ceny dovolených a opět (i když mírněji) růst cen imputovaného nájemného.

Při meziročním srovnání nadále prudce zdražovaly některé potraviny, například stoupla cena vajec o 16,9 %, zeleniny o 24,5 %, brambor o 63,5 % či cukru o 48,7 %.

Na druhou stranu poklesly ceny mouky o 14,0 %, polotučného mléka o 12,3 % či másla o 30,0 %. 

Výrazně dražší je také bydlení. V této kategorii například vzrostla cena vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 23,1 %, zemního plynu o 34,5 %, tuhých paliv o 22,3 % či tepla a teplé vody o 37,3 %.

Inflace je však stále více než čtyřikrát vyšší, než by odpovídalo cílové hodnotě. Nadále tak dochází k rychlému znehodnocování úspor českých střadatelů, kteří při využití běžných bankovních produktů nedokážou inflaci porazit, říká hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Nejvýraznějším rizikem je však v tuto chvíli inflace příštího roku. 

Ta sice z titulu srovnávací základny výrazně poklesne, hlavní nejistotou však je, že se nedostane dlouhodoběji k úrovni k 2–3 %, ale „zakoření“ v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni. Jádrové ceny po zohlednění sezónních vlivů se v posledních měsících snižují na hodnoty běžné před pandemií, což riziko pro inflaci příštího roku snižuje. Klíčová však stále bude lednová inflace, kterou v současnosti nelze věrohodně odhadnout, dodává Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila ještě nebyla definitivně poražena poptávková inflace.

Jak tuhý bude mít nakonec kořínek, se dozvíme v zářijové statistice, která již nebude ovlivněna letní spotřebitelskou bezstarostností. Na delším výhledu se ovšem pro tuto chvíli nic nemění. Meziroční inflace vykáže ještě jeden pokles v září, po kterém bude následovat stagnace či mírný růst vlivem snížené srovnávací základny z loňského roku, kdy vešel v platnost vládní energetický úsporný tarif. Ke konci roku se tak inflace bude nacházet poblíž 7 % a celoroční průměr bude poblíž 11 %, uvádí ekonom Hradil.