Spotřebitelské ceny se meziměsíčně opět zvýšily, tentokrát o 1,8 %. Meziročně v dubnu vzrostly o 14,2 %, což je o 1,5 procentního bodu víc než v březnu.
Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,
informovala Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V oblasti bydlení byly oproti předchozímu měsíci vyšší hlavně ceny elektřiny, a to o 4,3 %, dále zemního plynu o 4,7 %, tepla a teplé vody o 2,8 %. Meziročně elektřina zdražila o 30,1 %, zemní plyn o 44,2 %, tuhá paliva o 24,1 % a teplo a teplá voda o 17,5 %.
U potravin ceny oproti předchozímu měsíci rostly především u masa o 8,7 % (z čehož ceny vepřového masa byly meziměsíčně vyšší o 23,3 %), zeleniny o 4,3 %, cukru o 17,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 6,8 %, vajec o 8,4 %, mouky o 21,9 % a olejů a tuků o 2,4 %.
V porovnání se stejným obdobím minulého roku nejvíce zdražila mouka na 52,3 %, maso na 11,0 %, polotučné trvanlivé mléko na 31,3 %, vejce na 14,2 % a cukr na 25,5 %.
Čísla ukazují na pokračující zdražování, ale především na fakt, že zvyšování cen se neustále zrychluje. Po prázdninách ale spotřebitelská inflace ustoupí,
očekává Tomáš Volf ze společnost Citfin – Finanční trhy. Bude to podle něj tím, že v současnosti je inflace porovnávána s rokem 2021 a tedy relativně nižší základnou, zatímco ve druhé polovině roku už bude srovnávací základna minulého roku vyšší.
V důsledku toho ceny sice budou růst, ale v posledním čtvrtletí je pravděpodobné, že to bude pouze jednociferným tempem. Toto tempo se bude s postupujícím časem snižovat hlouběji pod 10 %,
odhaduje Volf, podle kterého vláda nesmí uvíznout v pasti nesystémových a jednorázových dávek a intenzivně pracovat na snížení zadlužení země. I kvůli rating ČR, který by při zhoršení zvýšil úroky z dluhu. Fialova administrativa musí odolat společenskému tlaku na drahé a neefektivní řešení inflace. V neposlední řadě je to samozřejmě vliv války na Ukrajině, ale její řešení není v rukou českých zástupců,
dodal.
Proinflační rizika stále přetrvávají a začínají se koncentrovat i pro příští rok, zejména důsledkem růstu cen energií. Ty na trhu rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, což se bude dále plošně propisovat do růstu spotřebitelských cen. Inflaci v příštím roce tak prozatím odhadujeme na 7 %,
uvedl také Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Míra inflace v ČR v %
Meziroční inflace v %
