Česko má za sebou první rok s elektronickou evidencí tržeb. Na začátku loňského prosince začali své tržby online evidovat podnikatelé v pohostinství, od března se k nim pak přidal obchod. V současnosti je do EET zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali okolo 3,5 miliardy účtenek.
Ministerstvo financí dnes zároveň oznámilo, že se do EET zapojí v roce 2018 dalších zhruba 300 000 podnikatelů. Od března mají začít tržby evidovat se týkat prodejci stánkového občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodejci na farmářských trzích. Dále pak účetní, advokáti a lékaři. Od června se do EET zapojí třeba vybraní řemeslníci.
Podle finanční a celní správy přinesla evidence od ledna do konce září jen na dani z přidané hodnoty do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být přes pět miliard korun. Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy je do budoucna ministerstvem financí odhadován na 18 miliard korun za rok.
Finanční a celní správa provedly od startu EET zhruba 76 tisíc kontrol a uložily přes 3800 pokut v celkové výši 35,6 milionu korun, průměrná výše pokuty se tak pohybuje těsně nad hranicí 9000 korun. K nejpřísnějšímu trestu – uzavření provozovny – došlo zatím v 11 případech. Pět jich už bylo znovu otevřeno a jeden provozovatel nemá zájem znovu otevřít.
Systém funguje podle podnikatelů spolehlivě. Z pohledu rychlosti je zatím vše v pořádku – systém nepadá, vše probíhá bez větších problémů,
říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Podle něj je ale EET nedotažené. Pokud odesílám na úřad v digitální podobě tržby, což dává smysl, pak očekávám, že mi tentýž úřad elektronicky připraví daňový formulář a já pouze doplním pár údajů a mám hotové přiznání. Stejně tak bych si měl z odeslaných dat bez problémů připravit základ účetní závěrky, kterou v digitální podobě jen pošlu na příslušná místa, bez tiskárny a nutnosti jezdit na úřady,
říká Havlíček. Takový systém by podle něj umožnil, aby systém EET bez větších emocí přijali i nejmenší živnostníci.
Analytici hodnotí většinou ekonomický přínos EET pozitivně. Výběr DPH vzrostl ke konci října na celostátní úrovni o devět procent meziročně vůči stejnému období minulého roku (leden až říjen). Oproti tomu spotřeba domácností roste o necelých sedm procent. Tento rozdíl v tempu růstu (ve výběru DPH činí zhruba sedm miliard korun) můžeme zjednodušeně přičíst EET a kontrolnímu hlášení,
říká například Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.
Na druhou stranu ekonomové nevítají další administrativní zátěž pro podnikatele, která podle nich dál snižuje konkurenceschopnost Česka. A vidí i další negativa. Při posuzování celkového dopadu je však třeba hodnotit také ekonomické a zejména sociální náklady spjaté s rušením například vesnických pohostinských zařízení nebo trafik v odlehlejších místech, k nimž v důsledku EET došlo,
dodává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
ČLÁNKY DO MAILU