Po 29. květnu 2017 už podle Liberálního institutu začínáme vydělávat na sebe. 149 dní od začátku roku jsme tedy letos pracovali pouze pro stát. Den daňové svobody totiž představuje jakousi pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody vyděláváme na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí letos právě 29. květnem.
Oproti loňskému roku jsme si polepšili o celé čtyři dny. Den daňové svobody se tak poprvé od roku 2000, kdy ho Liberální institut začal počítat, dostal do května. Zásluhu na tom má ale hlavně hospodářský růst. Je skvělé, že se po mnoha letech Den daňové svobody podívá do května. Důvody však nelze hledat u vlády, ta na svoje výdaje bude chtít opět více peněz daňových poplatníků, než vloni. Vládní výdaje rostou, ale naštěstí ještě rychleji roste produkce,
okomentoval letošní termín ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal.
Připomněl také, že současný hospodářský růst je z velké části pouze tlačen uměle navyšovanou poptávkou díky levným úvěrům. Nízké úrokové sazby a rekordní množství hypoték zvyšují množství peněz v oběhu a s ním i poptávku nejen po nových domech a bytech, ale zprostředkovaně i po všem, čeho bohatnoucí lidé chtějí více. Většina takového růstu je však na dluh a v budoucnosti se při otřesech může Den daňové svobody snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi,
upozornil Stroukal, podle kterého by bylo lepší, kdyby se tento ukazatel posouval spíše přirozenou cestou, tedy technologickým pokrokem, mezinárodním obchodem, vyšší produktivitou a zejména nižšími vládními výdaji.
Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku soustředící se na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
ČLÁNKY DO MAILU