Čtyři z deseti Čechů nemají téměř žádný "finanční polštář" pro případ krize

Já nevím, ten model s tou rozbitou pračkou už by bylo vhodné opustit. Když zajdu do jakéhokoli elektra a že je jich dost, nejlevnější pračka je vždycky kolem 7 tisíc. A lednička vždycky za 5 tisíc. A vždycky jsou tu možnosti si to vzít na splátky, velmi často i bezúročné. Pračka tedy není problém.
Problém bych viděl spíše v rizicích spojených se zraněním živitele rodiny. Ale to téměř vždy kryje pojistka. Takže jediné opravdové riziko jsou dneska pouze nemoci. Proti nim jsou pojistky buď velmi drahé nebo obtížně definované. Proto bych tedy nechal někde na fondech s cca 5% takových 250 tisíc, pro strýčka příhodu. To bych viděl jako velké riziko.

Finanční rezerva ve výši 2 - 3 měsíčních platů. To jsou ale hodnoty hodně různé. Platy se dost liší. Kolem mne jsou lidé, kteří berou minimální mzdu, prodavačky v obchodě zkrácenou podle toho, že mají smlouvu na 6,5hodiny. Nedávno jsem tady, na měšci, viděla příklad na výpočet mzdy měsíčně 1 milion korun hrubého. Pak např. učitelka v hudební škole bere měsíčně za dva úvazky 25 tisíc. To ještě pořád nemám střední hodnotu mezi minimální mzdou a milionem. Když se mi pokazí pračka, to není problém koupit novou. Ale horší bude, až budu potřebovat nové brýle a nové zuby. Když budu mít havárii a auto se mi komplet rozbije a do šrotu s ním, tak další si už nekoupím. Nepíši nové, protože nové už vůbec ne. Auto potřebuji, abych mohla nakoupit, protože v místě obchod není. I to bych nějak musela vyřešit. Myslím, že mou rodinu by dost vyšachovalo, kdybych náhle zemřela. Asi by na pohřeb neměli, i když ekonomický je něco přes 10 tisíc.

Definice pomocí tří měsíčních platů je nesprávně definovaná. Správně má být tří měsíčních výdajů. Ale jak vidíte ze statistiky, pro padesát procent populace je to prašť jak uhoď. Co vydělají, to utratí.