Ve čtvrtém kvartálu loňského roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,3 %. Mohlo by se to zdát jako dobrá zpráva, kdyby zároveň neúřadovala inflace. Reálná mzda tedy poklesla o 1,2 %. Medián mezd činil 39 685 Kč. Informace vyplývají ze zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ).
I přes více než šestiprocentní růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2023 o 1,2 %,
okomentovala situaci Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ s tím, že šlo už o devátý pokles za sebou. Reálně se za celý minulý rok mzda snížila o 2,9 %, protože inflace dosáhla 10,7 % a nominální růst mezd byl 7,5 %
Výsledky znamenají, že i když Čechům platy rostly, koupili si za ně méně, než v minulosti. Poprvé reálně mzdy klesly ve 4Q 2021 a od té doby se jen snižují. Přestože se situace v průběhu celého roku 2023 mírně zlepšovala a tempo poklesu reálných mezd se snižovalo, stále jsme v červených číslech,
upozornil Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin – Finanční trhy. V dalších měsících by se ale měla podle něj situace zlepšovat a reálné mzdy by měly jít nahoru. Inflace bude velmi nízká, nominální mzdy porostou a letošní rok by se proto měl nést v duchu lepší ekonomické situaci než předchozí dva roky,
myslí si Volf.
Přes pokračující propad reálných mezd a téměř stagnující zaměstnanost ovšem domácnosti před koncem roku citelně zmírnily svůj předchozí spotřební pesimismus. To mohlo být způsobeno větším zapojením dříve akumulovaných úspor, vyhlídkou na obrat reálných mezd do růstu od začátku letošního roku, ale také skutečností, že byla inflace ve 4Q23 uměle nadhodnocena vládní dotací z roku 2022, nazývanou úsporný tarif,
vysvětlil také Pavel Sobíšek, hlavní ekonom, UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia a i on dodal, že v letošním roce počítá se zmírněním přírůstku nominálních mezd na 6 %, což by ale vzhledem ke zkrocení inflace mohlo zvýšit reálné mzdy o 3,5 %. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2019, který pomůže domácnostem solidně nabrat kupní sílu a spotřebními výdaji podpořit růst ekonomiky. Právě na soukromou spotřebu spoléháme jako na hlavního tahouna letošního růstu HDP, který podle našeho odhadu dosáhne 1,5 %,
uzavřel Sobíšek.
Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus byl pokles reálných mezd za čtvrtý kvartál minulého roku nepatrně horší, než čekal trh (-1,1 %) a naopak nepatrně lepší, než předpokládala Česká národní banka (-1,3 %). Nejsvižnější meziroční růst průměrné mzdy hlásí odvětví těžby a dobývání (10,3 %) ubytování, stravování a pohostinství (10,1 %) a zásobování vodou (9,8 %). Naopak neslavně dopadli zaměstnanci v zemědělství (3,9 %), veřejné správě (3,9 %) či kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (4,6 %). Z geografického pohledu dostali nejvíce přidáno zaměstnanci v kraji Ústeckém (7,5 %), Karlovarském (7,4 %) či Libereckém (6,9 %), nejméně pak Praze (5,4 %), Královéhradeckém (6,0 %) a Jihomoravském kraji (6,1 %),
vyjmenoval ekonom, podle kterého mzdová statistika nepředstavuje velké překvapení.
Pro zaměstnance se jednalo o nejchudší čtvrtý kvartál od roku 2017. Situace se ovšem již dále nezhoršovala, naopak. Oproti předcházejícímu čtvrtletí totiž mzdový růst již inflaci překonal a průměrný český zaměstnanec tedy reálně zbohatl. To přitom platilo již ve třetím kvartále za sebou. Skutečné zchudnutí nastalo v samotném začátku roku 2023, kdy skokově narostly ceny, a od té doby kupní síla opět pozvolně narůstá. Meziroční srovnání je ovšem tímto cenovým skokem nadále ovlivněno a zůstává tedy v červených číslech,
dodal Hradil výsledkům širší kontext a odhadl, že hned začátkem roku 2024 bychom se z nich měli dostat, protože zmíněný cenový skok vypadne ze srovnání. Meziroční inflace podle něj pravděpodobně jen lehce přesáhne 2 %, zatímco nominální mzdy porostou zhruba o 5 %. Podobná situace podle nás přetrvá i ve zbytku roku a celkově tak očekáváme růst reálných výdělků o zhruba 3 %. Návrat na předkrizovou kupní sílu průměrné mzdy ovšem nenastane dříve než v roce 2026,
odhadl Hradil s tím, že dnešní statistiky nebudou na překážku dalšímu snížení úrokových sazeb, které ekonomové očekávají už na nadcházejícím březnovém zasedání.
ČLÁNKY DO MAILU