Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Zároveň rozhodla i o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,25 % a lombardní sazby na 7,25 %. Nové nastavení úrokových sazeb je platné od 9. února 2024.
Centrální banka urychlila tempo rozvolňování měnové politiky a snížila sazby výrazněji, než se očekávalo. Podle ekonomů to vypovídá o tom, že je ČNB očekává pozitivní vývoj lednové inflace, která by podle guvernéra ČNB Aleše Michla měla zamířit ke 3 %.
Trochu překvapivé je podle mě to, že si bankovní rada nepočkala na oficiální výsledek lednové spotřebitelské inflace a do výraznějšího snižování sazeb se nepustila až od března. Nejistotu spojenou s lednovým přeceněním zboží a služeb totiž v posledních měsících shodně zmiňovali všichni centrální bankéři. Na druhou stranu předběžná cenová šetření naznačují, že se meziroční růst spotřebitelské inflace v lednu již pravděpodobně dostane pod 3 %,
okomentoval krok centrální banky Miroslav Novák, analytik ze společnosti Akcenta CZ.
Zmíněné výsledky lednové inflace by měl statistický úřad zveřejnit za týden. Lednový vývoj spotřebitelských cen je běžně spjat s větší mírou nejistoty kvůli pravidelnému přecenění u velkého počtu položek spotřebního koše. Tato nejistota je tento rok navíc umocněna změnami nepřímých daní a vysokým růstem regulovaných cen energií,
vysvětlil Martin Gürtler, ekonom z Komerční banky, který očekává, že v lednu meziroční inflace klesla na 2,7 %.
Právě lednová inflace podle něj do velké míry rozhodne o tom, jak moc ČNB nakonec letos sazby sníží, protože nastaví hladinu kolem které se bude inflace pohybovat po zbytek roku. K většímu uvolnění měnové politiky ale podle Gürtlera už nějakou dobu nabádá slabá ekonomika. Do vývoje sazeb i samotné inflace může promluvit i vývoj koruny, rizikem je zejména pokračování současného oslabujícího trendu. Podle naší prognózy by se měla repo sazba v polovině letošního roku pohybovat poblíž 5 % a do jeho konce by měla klesnout ke zhruba 4 %. Důvodem pro pokračující pokles sazeb podle nás bude nadále slabá ekonomika, pro kterou letos předpovídáme jen mírný růst o 0,8 %, a také statistickým úřadem potvrzený výrazný pokles inflace,
odhaduje s tím, že dosažení politicky neutrální úrovně 3 % však očekává až na konci roku 2025.
Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA), se ale očekávání trhu ohledně rychlosti poklesu sazeb do konce roku zdá být nadměrné. To plyne nejen z vymezení se samotné bankovní rady, ale i ze samotné prognózy – ta sice čeká úrokové sazby koncem roku pod 3% hranicí, ale za předpokladu nadále poměrně stabilního kurzu koruny, který prognóza letos v průměru čeká kolem 24,6 Kč za euro. Jen současná úroveň kurzu, která je o 2,5 % slabší, implikuje výraznější uvolnění podmínek přes kurzový kanál a menší potřebu poklesu sazeb. Základní sazba koncem roku se tak bude pravděpodobně pohybovat kolem 4 %, případně jen mírně pod touto hranicí,
myslí si Seidler, podle nějž lze ale na dalším jednání koncem března očekávat opětovný pokles sazeb o půl procentního bodu. Pokud bude letošní inflační vývoj příznivý, mohly by sazby klesnout i o 0,75 procentního bodu.
Jak odhaduje Libor Ostatek ze společnosti Broker Trust, bude mít z pohledu hypotečních úrokových sazeb dnešní krok dopad hlavně na kratší fixace: Zlevnit by měly úrokové sazby s fixací do 3 let. U jednoleté ceny peněz došlo za poslední dva měsíce k výraznému poklesu ceny zdrojů, kdy byla nejdříve prolomena hranice 6 % a následně 5 %. Cena hypoték bude klesat. Jak moc, to závisí na bankách. Sazba od 4,99 % by mohla být v nabídce větších bank už v únoru.
Jak upozornil Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group, dostupnost bydlení by se však přes pokles sazeb výrazně zlepšit nemusela. Hodně ekonomů sázelo na pokles o čtvrt procentního bodu. Nicméně trh ve svých kontraktech počítal se snížením o půl procentního bodu. Ekonomové tak vnímali situaci o trochu pesimističtěji než investoři. Z většího nadhledu je však jedno, jestli ČNB snížila v únoru sazby o čtvrt, nebo půl procentního bodu. Jde o celkové snížení sazeb za rok, a to bude výrazné. Jestli sníží více sazby v prvním kvartálu, o to méně je sníží ve druhém a obráceně,
poukázal ekonom s tím, že vývoj bude klíčový pro dluhopisy. Čím více se sazby sníží, tím nižší výnosy u nově emitovaných dluhopisů budou jejich emitenti nabízet. Pro investory tak podle něj budou zajímavější dluhopisy, které mají fixní úročení.
Pikora očekává pokles sazeb i v roce 2025: Vracíme se do normálu. To znamená, že i hypotéky zlevní. Bohužel to s sebou časem přinese i růst cen nemovitostí. Dosažitelnost bydlení se tak moc nezlepší
.
Že sazby u hypoték klesají potvrzuji i ukazatel Hypoindex, který jejich úroveň na trhu mapuje. Průměrná nabídková sazba hypotečních úvěrů v únoru podle Swiss Life Hypoindexu klesla o 0,36 procentního bodu a nyní je na nejnižší hodnotě od června 2022.
Hypoteční sazby i nadále pokračují ve svém klesajícím trendu. Na počátku února 2024 se průměrná úroková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu zastavila na hodnotě 5,6 %, což je o 36 bazických bodů méně, než tomu bylo v minulém měsíci,
potvrdil Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Swiss Life Select, který poukázal na to, že trendem bank je opravdu snižování zejména nejkratších fixací na jeden nebo dva roky. Zdražovat či úplně přestat nabízet by naopak měly fixace dlouhé na 7, 10 a více let. Tento směr vývoje hypotečních sazeb se dá očekávat i v následujících měsících, a to i z důvodu dalšího očekávaného snížení základních úrokových sazeb ze strany ČNB. Otázkou tedy jen zůstává, na jakých hodnotách budou sazby hypotečních úvěrů končit letošní rok. Zatím nejčastější prognózou je, že by měli rok 2024 ukončit cca na 4 % p. a.,
odhaduje hypoteční analytik.
