Po letošním červnovém maximu to jde s inflací opět dolů a to z 0,8 % na 0,5 %, což byl propad, který překvapil jak analytiky, tak samotnou ČNB.V červenci se navzdory vrcholící sezóně zpomalil růst cen benzínu, zatímco ceny nafty pokračovaly ve svém propadu, který započal už v červnu. Tento vývoj souvisí s děním na světových trzích, na kterých se projevuje ekonomické zpomalení Číny a nově i dohoda mocností s Íránem a související rušení ekonomických sankcí proti němu namířených. Pokles cen ropy a navazující pokles cen pohonných hmot je zásadním faktorem, který v červenci přispěl ke zpomalení meziročního tempa růstu cenové hladiny v české ekonomice, a to za 0,8 na 0,5 procenta. Růst cenové hladiny tak zaostal za očekáváním České národní banky (ČNB), která počítala s inflací ve výši 0,7 procenta,
uvedl Lukáš Kovanda, analytik finanční skupiny Roklen24.
Podle Kovandy by i tak mělo dojít k opuštění devizových intervencí v příštím roce ve třetím čtvrtletí. Jedním z důvodu nízké inflace jsou ale také málo rostoucí mzdy: ČR zůstává a nadále zůstane nízkoinflační ekonomikou a to nejen proto, že pomalý růst mezd nedovoluje vzniknout poptávkové inflaci, ale především díky rostoucímu konkurenčnímu tlaku na trhu spotřebního zboží. V něm stále větší roli sehrávají internetové obchody, které se mohou pochlubit bezprecedentní expanzí nejen v historii ČR, ale i ve srovnání s většinou zemí EU,
uvádí Petr Dufek, analytik ČSOB.
