Zpomalování inflace, které nadějně započalo v únoru (16,7 %), pokračuje dalším, březnovým poklesem. Tentokrát je na rovných 15 %, což je lehce nad původním odhadem České národní banky (14,8 %).
Hlavní příčina březnového poklesu inflace byla spojená s vývojem cen pohonných hmot, které v březnu poklesly meziměsíčně o 1,8 %. Díky tomuto vlivu meziroční dynamiku přešla z únorové stagnace na téměř 20% meziroční propad a z meziroční inflace tak tento samotný faktor „ukousl“ téměř 0,7 procentního bodu,
říká hlavní analytik České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler.
Dalším důvodem byl pokles cen energií, a to zejména zemního plynu. Ten meziměsíčně poklesl o 1,4 %. Ceny potravin však meziměsíčně i nadále rostly, tentokrát o 0,3 % (zatímco v únoru byl meziměsíční cenový nárůst o 6 %).
Březnový pokles inflace byl tak tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažen zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 %, a to i přes postupné snižování cen energií,
dodává Jakub Seidler.
Ministerstvo financí očekává, že v červenci 2023 se bude inflace pohybovat pod 10 %, v září by už mohla zpomalit na 7,1 %. ČBA vnímá výhled podobně a pro začátek roku 2024 už počítá s inflací kolem 4 %.
Ekonomy z Patria Finance, patřící do skupiny ČSOB, vývoj cen překvapil.
A to zejména při pohledu na potraviny, které namísto předpokládaného poklesu pokračovaly v růstu. Pokles cen vajec, másla a sýrů více než vykompenzovala dražší zelenina a poměrně překvapivě i maso, na to měsíční průzkumy mezi cenami potravin neukazovaly. Potraviny tak meziměsíčně zdražily o 0,4 % a meziročně si udržují vysokou dynamiku blízkou 24 %. Rychleji, než jsme čekali, zdražují také služby v pohostinství a hoteliérství, pro které jsou ceny potravin častokrát důležitým vstupem, +1,1 % meziměsíčně, 21,3 % meziročně,
říká hlavní ekonom Jan Bureš. Inflace odeznívá, ale relativně pomalu, a proto jsou zatím jakékoliv debaty o poklesu sazeb mimo hru. Předpokládáme zatím i nadále, že centrální banka poprvé sníží úrokové sazby nejdříve posledním čtvrtletí 2023,
dodává.
Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, zatím vůbec ještě není důvod k oslavám. K silnému růstu cen se zde vrátily oděvy a obuv a také stravování a ubytování. Příliš nepotěšily ani potraviny, které namísto vyhlíženého zlevnění vykázaly další zdražení, byť mírnějším tempem. Jelikož se celková ekonomická situace českých domácností v nejbližší době pravděpodobně bude spíše zlepšovat, rostou naše pochybnosti, zda inflace skutečně míří zpět ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. I v nejbližších měsících sice meziroční inflace jednoznačně bude klesat a jednociferných hodnot by měla dosáhnout v průběhu léta, ovšem podle nás se zvyšuje riziko, že zůstane „zaseklá“ v okolí pěti až šesti procent. Česká národní banka ale na dnešní data podle nás nijak reagovat nebude a vyčká na statistiky o mzdovém vývoji,
uvedl Hradil.