Hlavní navigace

Akcie po celém světě padají kvůli dobré zprávě z amerického trhu práce

6. 2. 2018

Sdílet

Do nepříjemně červených čísel spadly na začátku týdne akciové indexy po celém světě. Vše se odvíjí od pondělního vývoje na Wall Street, kde Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, propadl v průběhu dne o 4,6 procenta. Jednalo se o největší denní propad od srpna 2011.

Negativní vlna se přelila i na další trhy. I v Evropě tak burzy dnes odepisují jednotky procent. Například pražská burza ztrácela kolem půl čtvrté zhruba 2,5 procenta, podobně na tom byl třeba i německý DAX.

Za sesuvem nejsou obavy z horšícího se zdraví americké ekonomiky, ale naopak, a poněkud paradoxně, její lepší než očekávaná kondice. Příznivý vývoj na trhu práce v USA, který v pátek potvrdil údaj o lednových 200 tisících nově vytvořených pracovních místech, vede trhy k přesvědčení, že americká centrální banka bude muset důrazněji krotit inflaci. Důraznější postoj americké centrální banky vůči inflaci znamená rychlejší než očekávaný růst úrokových sazeb, který nabourává očekávání akciových investorů, říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Pohled na alternativní investice pak ukazuje, že vše je relativní. Co by za propad o pět procent dali momentálně lidé, kteří na konci minulého roku investovali do virtuálních měn. Ty v posledních dnech výrazně padají, a to v řádech desítek procent. Cena Bitcoinu kolem půl čtvrté odpoledne byla těsně nad hranicí 7000 dolarů (podle webu coinmarketcap.com). Připomeňme, že na konci minulého roku atakovala úroveň kolem 20 tisíc dolarů.

Celý komentář ekonoma Lukáše Kovandy k dění na burzách

Pondělní propad nejvýznamnějších amerických akcií, měřený jejich ukazatelem, Dow Jonesovým indexem, byl opravdu historicky rekordní. Ovšem pouze v absolutním vyjádření. V procentuálním vyjádření o žádný historicky přelomový propad nešlo. Pokud by však obdobné denní propady pokračovaly, a sčítaly se, opravdové drama na sebe nenechá dlouho čekat. Psychologie si nyní pár dní s trhy nepochybně pohrávat bude. I proto, že ty v posledních letech – a zvláště pak loni – podobným pádům odvykly.

Ostatně, setrvalý růst amerických burz trvá už takřka devět let. Na rozdíl odlet 1929 nebo 2008 však letos zatím není patrný žádný hmatatelný důvod, proč by se trend měl zásadně zvrátit a proč by pondělní sesuv amerických burzovních ukazatelů měl zahájit sled událostí, který jednou vyhodnotíme jako opravdový burzovní krach.

Předně proto, že za sesuvem nejsou obavy z horšícího se zdraví americké ekonomiky, ale naopak, a poněkud paradoxně, její lepší než očekávaná kondice. Příznivý vývoj na trhu práce v USA, který v pátek potvrdil údaj o lednových 200 tisících nově vytvořených pracovních místech, vede trhy k přesvědčení, že americká centrální banka bude muset důrazněji krotit inflaci. Nejen mzdovou, ale následně i spotřebitelskou. Vždyť růst mezd– stěžejní předpoklad vzestupu spotřebitelské poptávky a tedy i spotřebitelských cen – vykazuje v USA aktuálně nejrychlejší meziroční tempo od poloviny roku 2009.

Důraznější postoj americké centrální banky vůči inflaci pochopitelně znamená rychlejší než očekávaný růst úrokových sazeb, který nabourává očekávání akciových investorů. Třeba proto, že firmám zdraží úvěry,kvůli čemuž se sníží jejich zisky a tedy i očekávaný výnos akciových investorů.Nebo proto, že růst úrokových sazeb podnítí další růst dluhopisových výnosů.Například výnos z desetiletého dluhopisu americké vlády vystoupal koncem minulého týdne na čtyřleté maximum. Akcie tváří v tvář znatelnému nárůstu dluhopisových výnosů přestávají být tak atraktivní jako doposud. S růstem výnosů se dluhopisy stávají lákavější v porovnání s obecně rizikovějšími akciemi.

Růst mezd v USA však trhy trápí ještě z jiného důvodu. Investoři v USA se zkrátka obávají, že tempo růstu mezd předčí tempo růstu produktivity amerických firem v takové míře, že se to projeví jejich výrazně horší ziskovostí. 

Investory navíc znejišťuje „změna stráží“ v čele americké centrální banky. Strážcem dolaru je od začátku tohoto týdne Jerome Powell. Investoři si přitom v uplynulých čtyřech letech zvykli na opatrnou„holubici“ Janet Yellenovou, která rozhodně nedávala najevo, že by případnou citelnější inflaci krotila s „jestřábím“ důrazem. Novic Powell by podle papírových předpokladů měl být takovou „Yellenovou v kalhotách“. Jenže jsou to právě jen papírové předpoklady, uvědomují si investoři. Pokud by se měly beze zbytku naplňovat, proč by prezident Donald Trump jednoduše nejmenoval Yellenovou do jejího druhého funkčního období?

I tak se však aktuální reakce investorů, ústící v popsaný burzovní sesuv, zdá být přehnaná. Což ovšem nevylučuje, že poklesy budou pokračovat i v příštích dnech. Stejně jako nebylo možné vyloučit pondělní razantní pokles. Přece jenom, po delším období nepřetržitého růstu burz je pokles vlastně přirozený. A Dow Jonesův index od Trumpova zvolení v listopadu 2016 překonal svůj historický rekord takřka stokrát. Zdolávání rekordu za rekordem bylo ovšem v očích investorů podmíněno právě tím, že inflace poroste jen velice pozvolna. Jenže inflace, jak vidíme, umí zaskočit.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 6. 2. 2018 21:46

    IQ Tykve (neregistrovaný)

    Já nevím jak vy, ale obyčejným selským rozumem cítěno - když se daří, všechno funguje jak má a chodí samé dobré zprávy, tak bych předpokládal, že cena akcií bude růst. Jestli ale opravdu, ale opravdu platí v ekonomice to co je napsáno v titulku, že " Akcie po celém světě padají kvůli dobré zprávě z amerického trhu práce." Pak platí, že buď si z nás někdo dělá p r d e l a nebo tento svět právě zažívá začátek sveho konce. Dobrou NOC.
    P.S. Ten článek jsem raději ani nečetl. Ten titulek stačil.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Autor je redaktorem serveru Peníze.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).