Jak se stanovuje inflace?

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém zasedání v srpnu schválila další Zprávu o inflaci, která získala novou podobu a pro čtenáře by tak měla být transparentnější. Zpráva je nástrojem, jak chce centrální banka informovat veřejnost o svých záměrech v rámci měnové politiky a o tom, s jakou prognózou nyní ČNB pracuje. Celková inflace by, zejména kvůli realizovaným změnám v oblasti nepřímých daní, měla ke konci letošního roku mírně a krátkodobě překročit inflační cíl 2 %. Po odeznění uvedeného vlivu na začátku roku 2011 celková inflace mírně zpomalí a bude se pohybovat poblíž inflačního cíle, uvádí zpráva.

Inflace je definována jako růst cenové hladiny a charakterizuje také míru znehodnocení měny ve stanoveném období. Míra inflace vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za poslední rok proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců. Tyto klouzavé průměry se počítají z bazických indexů spotřebitelských cen, kde je stanoven jeden rok jako základ. Index spotřebitelských cen měří vývoj celkové cenové hladiny a sleduje se na spotřebním koši obyvatelstva, který by měl pokrývat jeho celou spotřebu. Čtěte více: Inflace: Nenápadný zloděj úspor

Jak ale vlastně Český statistický úřad ke konečným číslům dojde a jaká šetření tomu předcházejí? Někdo by si možná představil, že se jedná o nacvičený výpočet statistika. Procedura zjišťování pohybu spotřebitelských cen ale občas bývá přímo mravenčí práce. Index spotřebitelských cen se pak může využít pro valorizaci mezd, důchodů a sociálních příjmů.

Jak na to aneb za indexem stojí moře práce

Index spotřebitelských cen je jedním z nejdůležitějších indikátorů cenového vývoje v ČR. Měří v čase relativní změny spotřebitelských cen zboží a služeb, za které obyvatelstvo utrácí. Od roku 2007 se jeho vývoj sleduje na nových spotřebních koších. Ty tvoří soubory tzv. reprezentantů (výrobky a služby) a jejich přiřazených vah, které by měly odpovídat konečné spotřebě domácností. V rámci revize, kterou inicioval Eurostat, došlo k úpravám ve výběru cenových reprezentantů, přiřazených vah, souboru respondentů, metodice zjišťování i způsobu výpočtu.

V současné době obsahuje spotřební koš pro výpočet inflace 714 cenových reprezentantů. Každý reprezentant má přiřazenou svou váhu, která by měla zohlednit podíl výdajů domácnosti, které na útratu konkrétního zboží či služby padne. Reprezentanty představují strukturu spotřeby jedné osoby za rok. Od roku 2010 se vývoj indexů spotřebitelských cen sleduje na struktuře výdajů domácností  roku 2008 a základním obdobím, ke kterému jsou zjišťované ceny porovnávány jsou ceny z prosince 2009, vysvětlila pro server Měšec.cz Hana Adámková z Odboru statistiky cen Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podobné téma: Bojíte se inflace?

Od roku 2001 se při stanovování indexu spotřebitelských cen vychází z klasifikace, která třídí výrobky a služby do 12 hlavních oddílů, které se dále člení na skupiny a třídy:

1. Potraviny a nealkoholické nápoje – zahrnuje veškeré potraviny včetně nealkoholických nápojů.
2. Alkoholické nápoje a tabák  – zahrnuje alkoholické nápoje a tabákové výrobky.
3. Odívání a obuv – zahrnuje veškeré textilní zboží, konfekci, obuv, vč. oprav.
4. Bydlení, voda, energie, paliva – zahrnuje nájemné, úhrady za užívání družstevních bytů, služby spojené s užíváním bytu,  výrobky a služby pro běžnou údržbu bytů, dodávku vody, všechny druhy energií (elektřina, plyn, teplo), tuhá paliva.
5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy – zahrnuje nábytek a bytové vybavení, bytový textil, ložní a stolní prádlo, domácí spotřebiče, prací a úklidové prostředky, nádobí a ostatní potřeby pro domácnost, služby čistíren, prádelen a opravy spotřebičů.
6. Zdraví – zahrnuje farmaceutické a zdravotnické výrobky, stomatologické výrobky, služby očních optiků, služby lékařů, lázeňskou péči.
7. Doprava – zahrnuje osobní dopravní prostředky vč. oprav a náhradních dílů, pohonné hmoty, veřejnou dopravu (železniční, autobusová, místní, letecká), dopravu žáků a studentů.
8. Pošty a telekomunikace – zahrnuje poštovní služby, telefonní přístroje (mobilní telefony) a telefonní služby.
9. Rekreace a kultura – zahrnuje rozhlasové a televizní přijímače vč. oprav, magnetofony, knihy, časopisy, hračky, hudební nástroje, papírenské zboží, sportovní potřeby, kulturní služby, sportovní aktivity, tuzemskou a zahraniční rekreaci.
10. Vzdělávání – zahrnuje všechny stupně vzdělávání vč. výuky jazyků.
11. Stravování a ubytování – zahrnuje  jídla a nápoje v restauracích, obědy v závodním stravování, stravování žáků a studentů, ubytování v hotelích, v penzionech, chatách, na internátech a vysokoškolských kolejích.
12. Ostatní zboží a služby – zahrnuje služby osobní péče, elektrické spotřebiče pro osobní péči, kosmetické výrobky, klenoty, hodinky, koženou galanterii, pojištění (osob, bytů, domů, automobilů), sociální a finanční služby, správní a administrativní poplatky.

Jak to chodí v terénu

Výběr konkrétních cenových reprezentantů se podle Adámkové provádí zpravidla jednou za pět let, současně s revizí cenových indexů. Pro potřeby revize statistiky spotřebitelských cen se provádí mimořádné roční šetření s velmi podrobným členěním peněžních výdajů domácností, řekla serveru Měšec.cz Adámková s tím, že tyto informace pak spolu s dalšími tvoří základ pro výběr konkrétních druhů výrobků a služeb a jejich vah do spotřebitelského koše. Mezi jednotlivými revizemi se tento koš průběžně aktualizuje na základě údajů, které zjistí při průzkumu přímo v terénu další pracovníci statistických orgánů. Čtěte také: Jak se bránit proti inflaci?

Ceny se u jednotlivých druhů zboží a služeb zjišťují měsíčně ve vybraných prodejnách a provozovnách služeb, kterých je zhruba 10 100 a nacházejí se ve 35 vybraných okresech po celé ČR. Zjištěné údaje se zaznamenávají do kapesních počítačů, kde je zaznamenán celý spotřební koš včetně kvalitativních parametrů či měrných jednotek. Popisy u většiny reprezentantů zahrnují pouze základní charakteristiku šetřených druhů zboží a služeb, a proto musí každá pracovnice terénního zjišťování vybrat konkrétní varietu reprezentanta. Varieta cenového reprezentanta představuje zcela konkrétní, u respondenta šetřený výrobek nebo službu, respektující konkrétní podmínky nabídky v místě šetření a nevybočující z popisu cenového reprezentanta, vysvětlila Adámková s tím, že tazatel při šetření zaznamenává i další charakteristiky, jako je výrobce, dodavatel nebo hmotnost. Za spotřební koš celkem se  podle metodické příručky měsíčně vyšetří zhruba 55 000 cen, pozornost se ale zaměřuje pouze na zboží I. jakosti.

Tento postup je nutné dodržovat po tu dobu, co se u tzv. respondenta výrobek prodává. Pokud ten prodává více druhů zboží, které odpovídají popisu reprezentanta, vybere terénní pracovník ten výrobek, který se prodává nejvíce. Pokud už se v místě naopak nenabízí, musí tazatel vybrat jinou variantu reprezentanta a posoudit, zda je srovnatelná s předchozí. V opačném případě je nutné rozdíly ve výrobcích zohlednit pomocí metod kvalitativního očišťování výrobků. To v praxi znamená určit, jaká část ceny nové variety je důsledkem jiné kvality a jaká část představuje zdražení nebo slevu, doplnila Adámková. Čtěte také: O inflaci převážně vážně

Po sběru dat přichází na řadu počítání   

Po zjištění všech potřebných cen se za jednotlivé reprezentanty vypočte průměrná cena za ČR jako vážený aritmetický průměr krajských cen, kde jako váhy slouží počet obyvatel v jednotlivých krajích. Tato cena se porovná s cenou tzv. základního období, kterým je od roku 2010 prosinec 2009, řekla serveru Měšec.cz  Hana Adámková a dodala, že tak vznikne 714 individuálních cenových indexů ze kterých je jako vážený aritmetický průměr počítán (přes subindexy) úhrnný index spotřebitelských cen za příslušný měsíc k prosinci 2009. Nakonec se tyto indexy řetězením přiřadí do časové řady indexů k základnímu roku 2005, ze kterého se odvozují indexy k ostatním cenovým základům.

Ani zde nechybí kontrola

I terénní pracovníci jsou jenom lidi, proto zjištěné ceny ještě kontrolují pracovníci Odboru statistického zpracování z Hradce Králové. Ti ověřují správnost cen s cenami z minulého měsíce a  fakt, jestli vybrané konkrétní varianty odpovídají charakteristikám popisu cenového reprezentanta. V případě pochybností ceny ověřují s terénními pracovníky nebo přímo ve zpravodajské jednotce. Kromě toho také provádějí kontroly přímo v terénu.