Inflace

ČSÚ definuje inflaci následovně:

Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.

Uváděná míra inflace (přesněji průměrná míra inflace) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců. Tyto tzv. klouzavé průměry jsou počítány z bazických indexů spotřebitelských cen s cenovým základem prosinec 2005=100. Vyjadřují tendenci vývoje cenové hladiny oproštěnou od sezonních vlivů.

Index spotřebitelských cen (životních nákladů) měří vývoj celkové cenové hladiny. Sleduje se na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Celkový počet reprezentantů je v současné době cca 730. Jejich soubor je postupně agregován až do 12 hlavních oddílů spotřebního koše a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů. Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností podle výsledků statistiky rodinných účtů v roce 2005.

Meziroční vývoj inflace v letech 1993 až 2007

Zdroj dat: ČSÚ

Co jsou inflační cíle a prognózy?

Vývoj cenové hladiny je úzce spjat s aktivitami centrální banky, která je nejen zodpovědná za to, aby byla cenová hladina stabilní, ale je i tou institucí, která vývoj cenové hladiny určuje.

Úloha měnové politiky ČNB, tedy vykonávání úkolů centrální banky, je popsána Ústavou ČR a zákonem o České národní bance. Obě právní normy bance ukládají zabezpečovat především cenovou stabilitu a, pokud tím není dotčen tento hlavní cíl ČNB, podporovat i obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Kvalitní měnová politika vedoucí k cenové stabilitě je ovšem ve většině zemí spjata s nezávislostí centrální banky na politicích a politických stranách, což se v případě naší centrální banky podařilo zajistit.

ČNB při plnění své úlohy využívá tzv. cílování inflace. Jde o jeden z typů měnověpolitických režimů, kterým banky usilují o dosažení svých cílů. Významnými rysy cílování inflace je jeho střednědobost, využívání prognózy inflace a veřejné vyhlášení inflačního cíle, aby se ve společnosti mohla utvořit očekávání spojená s inflací.

Plnění inflačního cíle (meziroční změny v %)

I když se inflace ve třetím čtvrtletí 2008 velmi mírně snížila, zůstávala i tak výrazně nad horním okrajem tolerančního pásma inflačního cíle.
Zdroj: ČNB

To, aby se inflace pohybovala v rámci dohodnutého koridoru, se ČNB pokouší dosáhnout využíváním měnověpolitických nástrojů (například i repo operacemi respektive repo sazbou). Pokud například centrální banka očekává, že v budoucnosti budou převažovat inflační vlivy tlačící na růst inflace nad cílovaný koridor, jde o signál, že měnová politika by měla být restriktivnější, tj. přísnější, a že repo sazba by měla být zvýšena. Důsledkem růstu repo sazby je i růst ostatních sazeb na trhu – z hypoték, spotřebitelských úvěrů, vkladů apod.

Prognóza celkové inflace (meziroční změny v %)

Zdroj: ČNB

Z výše uvedených skutečností vyplývá důvod, proč je nutné sledovat:

• prognózy ČNB o inflaci (slouží jako podklad pro vyhodnocení plnění inflačních cílů a toho, zda se inflace nepohybuje mimo vymezený koridor), podle ní lze odhadnout rozhodnutí ČNB o zachování či změně úrokových sazeb,
• indikátory všech ukazatelů vážících se k inflaci (ceny průmyslových výrobců, zemědělských výrobců, stavebních prací a tržních služeb zveřejňovaných statistickým úřadem), protože vstupují do výpočtu inflace, kterou ČNB cíluje,
• inflační cíle ČNB, abychom mohli utvořit vlastní inflační očekávání a zohlednili o něj i naše investiční rozhodnutí (vždy je nutné poměřovat výnos z dané investice s inflací),
• inflační očekávání ostatních tržních subjektů,
• termíny zasedání bankovní rady a její složení.

Souběh jednotlivých ukazatelů zaměřených na sledování vývoje cenové hladiny v ČR lze ilustrovat na následujícím grafu za roky 1993 – 2007:

Zdroj dat: ČSÚ

Ukazatele vývoje cenové hladiny v ČR

Zdroj: ČSÚ