Zákon o vysokých školách | Zákon č. 111/1998 Sb. - ČÁST ČTVRTÁ - STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ

ČÁST ČTVRTÁ

STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ

§ 44

Studijní program

(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci.

(2) Součástmi studijního programu jsou

a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také údaj o profilu studijního programu,

b) stanovení profilu absolventa studijního programu,

c) charakteristika studijních předmětů,

d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby,

e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,

f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,

g) udělovaný akademický titul,

h) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě kombinovaného studijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce.

h) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě studijního programu náležejícího do více oblastí vzdělávání také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce.

(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.

(5) Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být

a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo

b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností.

(6) Pro studijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její součástí vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníků a odvolává garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programu a doktorského studijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkem dané vysoké školy.

(6) Pro studijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její fakultou nebo uskutečňované ve spolupráci více fakultami téže vysoké školy vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníků a odvolává garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programu a doktorského studijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkem dané vysoké školy.

(7) Garant studijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej.

(8) Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je kombinovaným studijním programem, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání.

(8) Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je studijním programem náležejícím do více oblastí vzdělávání, pokud se státními zkouškami ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání.

(9) Vysoká škola při přípravě, schvalování a uskutečňování studijních programů zajišťuje, aby absolvováním studia ve studijním programu bylo dosahováno takových výsledků učení, sestávajících z konkrétních odborných znalostí, odborných dovedností a obecných způsobilostí, které budou odpovídat příslušné kvalifikační úrovni výsledků učení, obecně vymezené pro jednotlivé typy studijních programů v rámci kvalifikací vysokoškolského vzdělávání (dále jen „rámec kvalifikací“). Rámec kvalifikací vymezuje pro jednotlivé typy studijních programů rovněž jejich zařazení nebo jinou specifikaci podle mezinárodních kvalifikačních rámců vysokoškolského vzdělávání a průměrnou studijní zátěž potřebnou pro dosažení výsledků učení, vyjádřenou odpovídajícím počtem kreditů, specifikovaných jejich časovou hodnotou nebo přiřazením k mezinárodnímu systému přenosu a akumulace kreditů. Rámec kvalifikací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 44a

Oblast vzdělávání

(1) Oblast vzdělávání je věcně vymezený úsek vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti vzdělávání.

(2) Seznam oblastí vzdělávání je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(3) Vláda stanoví nařízením vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání, obsahující

a) základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující,

b) výčet typických studijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání,

c) rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence, a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní.

§ 45

Bakalářský studijní program

(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu.

(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž obsah a forma odpovídá profilu studijního programu. Státní závěrečná zkouška může mít více částí; částí může být i obhajoba bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška nemůže spočívat jen v obhajobě bakalářské práce.

(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BcA." uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

§ 46

Magisterský studijní program

(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství a veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která může mít více částí a jejíž obsah a forma odpovídá profilu studijního programu; částí musí být obhajoba diplomové práce. Státní závěrečná zkouška může spočívat i jen v obhajobě diplomové práce. V oblasti všeobecného lékařství, vojenského všeobecného lékařství, zubního lékařství, vojenského zubního lékařství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem),

b) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem),

c) v oblasti všeobecného lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem),

c) v oblasti všeobecného lékařství a vojenského všeobecného lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem),

d) v oblasti zubního lékařství "doktor zubního lékařství" (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem),

d) v oblasti zubního lékařství a vojenského zubního lékařství "doktor zubního lékařství" (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem),

e) v oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny "doktor veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem),

f) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před jménem),

g) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem).

Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:

(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž částí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2; nezaplatí-li uchazeč ve stanovené lhůtě poplatek, platí, že vzal přihlášku zpět. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:

a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem),

b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),

b) v oblasti humanitních, pedagogických, nelékařských zdravotnických a společenských věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem),

c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr." uváděné před jménem),

d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné před jménem),

e) v oblasti teologie "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic." uváděné před jménem) nebo "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné před jménem).

(6) O vykonání státní rigorózní zkoušky podle odstavce 5 vydá vysoká škola diplom; tento diplom je veřejnou listinou a je opatřen státním znakem České republiky¹⁶) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Vysoká škola vydává diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky zpravidla při akademickém obřadu. V diplomu je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li přiděleno.

§ 47

Doktorský studijní program

(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.

(2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a veřejnou obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.¹⁵)

(4) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě disertační práce. Disertační práce musí zahrnovat původní výsledky tvůrčí činnosti studenta předkládajícího disertační práci uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění. Součástí disertační práce může být umělecký výstup nebo funkční prototyp technického zařízení, patentová přihláška vynálezu nebo technická dokumentace vytvořená při výzkumné, vývojové nebo inovační činnosti nebo jiný aplikačně realizovaný výsledek výzkumu, vývoje nebo inovací.

(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem).

(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.

(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její fakulty, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich fakulty na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.

§ 47a

(1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program.

(2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s ustanoveními tohoto zákona a právních předpisů státu, ve kterém je spolupracující zahraniční vysoká škola ustavena, dohoda zúčastněných vysokých škol, která může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňované na zahraniční vysoké škole a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o absolvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinností splněných na zahraniční vysoké škole, o případném společně udělovaném zahraničním akademickém titulu a podrobnosti o akademických právech a povinnostech studenta v souladu s vnitřními předpisy vysoké školy a právními předpisy státu, v němž se studium uskutečňuje.

(3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul, podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle právních předpisů příslušného státu. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole.

§ 47b

Zveřejňování závěrečných prací

Zpřístupňování závěrečných prací veřejnosti

(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem.

(1) Vysoká škola bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách nevýdělečně zpřístupňuje veřejnosti bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím elektronické databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zpřístupnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci veřejnosti nezpřístupňuje, byla-li již zpřístupněna jiným způsobem.

(2) Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

(2) Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zpřístupněny veřejnosti způsobem stanoveným vnitřním předpisem vysoké školy. Každý si může ze zpřístupněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zpřístupněním své práce veřejnosti podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

(4) Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění³¹), nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu.

(4) Vysoká škola může odložit zpřístupnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části veřejnosti, a to po dobu trvání překážky pro zpřístupnění³¹), nejdéle však na dobu 5 let, jde-li o veřejnou nebo soukromou vysokou školu, nebo 15 let, jde-li o státní vysokou školu. Informace o odložení zpřístupnění musí být spolu s odůvodněním zpřístupňovány stejným způsobem jako bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce.

§ 47c

Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce

Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části

(1) V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala.

(1) V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její části nebo státní rigorózní zkoušky nebo její části rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška konala.

(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde,

(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její části, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část jde, nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její části v důsledku

a) v důsledku úmyslného trestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, nebo

a) úmyslného trestného činu,

b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví³²) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a), nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu.

b) úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby porušujícího závažným způsobem právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví, nebo

c) jiného závažného úmyslného nečestného nebo nepoctivého jednání.

(3) Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2 písm. a) a b) se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce vůbec konala.

(3) Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její části podle odstavce 2 se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její část vůbec konala.

(4) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem

a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo

b) nejpozději do 3 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky nebo její poslední součásti nebo obhajoby disertační práce, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b).

b) nejpozději do 7 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky nebo její poslední části, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b) nebo c).

(5) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.

(5) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její části podle odstavce 2, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.

(6) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů nebo dalších odborníků; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů veřejné vysoké školy. Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

(6) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo dalších odborníků; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů veřejné vysoké školy. Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.

§ 47d

(1) Rektor rozhodne v řízení o vyslovení neplatnosti do 150 dnů ode dne jeho zahájení. Přezkumná komise podá své stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy je o něj požádána rektorem. Odchýlí-li se rektor v řízení o vyslovení neplatnosti od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí odůvodnit.

(2) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví³³) má odkladný účinek.

(2) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví³³) má odkladný účinek.

(3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde.

(3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část jde.

§ 47e

(1) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

(1) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její části stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

(2) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 nebo její součásti stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky.

(2) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 nebo její části stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky.

(3) Přestane-li student navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu splňovat v důsledku účinků rozhodnutí podle odstavce 1 podmínku pro přijetí ke studiu v daném studijním programu stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3, je dnem, kdy toto rozhodnutí nabude účinnosti, vyloučen ze studia v daném studijním programu.

(4) Rozhodnutím podle odstavce 1 osobě uvedené v § 47d odst. 3 postavení studenta nevzniká; rektor veřejné vysoké školy však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programu dané veřejné vysoké školy nebo její součásti a následné zahájení studia v prvním ročníku daného studijního programu.

(4) Rozhodnutím podle odstavce 1 osobě uvedené v § 47d odst. 3 postavení studenta nevzniká; rektor veřejné vysoké školy však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programu dané veřejné vysoké školy nebo její fakulty a následné zahájení studia v prvním ročníku daného studijního programu.

(5) Účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí učiněných osobou, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde, zůstávají vyslovením neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce nedotčeny, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje odborná způsobilost spočívající v dosažení vysokoškolského vzdělání prokazovaného vysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, které pozbyly platnosti podle odstavce 1.

(5) Účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí učiněných osobou, o jejíž státní zkoušku nebo její část jde, zůstávají vyslovením neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části nedotčeny, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje odborná způsobilost spočívající v dosažení vysokoškolského vzdělání prokazovaného vysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, které pozbyly platnosti podle odstavce 1.

(6) O vydání rozhodnutí o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je vysoká škola povinna do 1 dne ode dne nabytí účinnosti takového rozhodnutí informovat příslušný uznávací orgán, jde-li o zkoušku nebo obhajobu konanou v rámci studia studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání.

(6) O vydání rozhodnutí o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části je vysoká škola povinna do 1 dne ode dne nabytí účinnosti takového rozhodnutí informovat příslušný uznávací orgán, jde-li o zkoušku konanou v rámci studia studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání.

§ 47f

Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce

Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části

Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v přezkumném řízení vedeném na soukromé vysoké škole.

Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části vedené na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v přezkumném řízení vedeném na soukromé vysoké škole.

§ 47g

Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce

Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části

Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v řízení o vyslovení neplatnosti vedeném na státní vysoké škole.

Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v řízení o vyslovení neplatnosti vedeném na státní vysoké škole.