Zákon o pojišťovnictví | Zákon č. 277/2009 Sb. - HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 4

Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví

(1) Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(2) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(3) Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

(4) Žádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

(5) Provozovat činnost podle odstavců 1 a 2 může pouze pojišťovna nebo zajišťovna, jejíž skutečné sídlo a sídlo zapsané ve veřejném nebo obdobném rejstříku je umístěno ve stejném státě, jako je stát jejího domovského dohledového orgánu.

§ 5

Ochrana obchodní firmy

(1) Tuzemská pojišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „pojišťovna“. Tuzemská zajišťovna uvede ve své obchodní firmě slovo „zajišťovna“.

(2) Slovo „pojišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost, s výjimkou pojišťovny, jejíž činnost je upravena jiným právním předpisem a s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí. Slovo „zajišťovna“, jeho překlad nebo slova, v jejichž základě se toto slovo nebo jeho tvar vyskytuje, je oprávněna užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele oprávněného provozovat zprostředkování zajištění.

§ 6

Další požadavky na provozování činností v pojišťovnictví

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.

(1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, včetně korporace se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna může na území České republiky při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který svoji činnost vykonává v souladu s podmínkami zákona upravujícího činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí¹⁰).

(3) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna ve své činnosti na území České republiky využívá služeb pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, může při zprostředkování pojištění nebo zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat pouze osobu, která svoji činnost vykonává v souladu se zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.

(4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu je oprávněna uzavírat smlouvy, jejichž účelem je trvalý nebo dočasný převod nebo rozdělení některých činností, s výjimkou přebírání pojistných rizik do pojištění nebo přebírání zajistných rizik do zajištění, a to buď v celém rozsahu nebo zčásti na jinou osobu (dále jen „smlouva o vyčlenění činnosti“), pokud tím nedochází ke zkreslování účetnictví nebo ohrožování stability jejího hospodaření. To platí i pro smlouvy uzavírané s jinou osobou ve skupině, jejímž předmětem je vzájemné sdílení nákladů na činnosti společné těmto osobám (dále jen „smlouva o sdílení nákladů“) a pro přemístění činnosti mimo území České republiky (dále jen „přemístění činnosti“). Uzavřením smlouvy o vyčlenění činnosti, smlouvy o sdílení nákladů nebo přemístěním činnosti není dotčena odpovědnost pojišťovny nebo zajišťovny za její činnost ani její povinnosti stanovené tímto zákonem vůči České národní bance.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.

(4) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.

(6) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto zákona.

(5) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto zákona.

(7) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů¹¹).

(6) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů¹¹).

§ 7

Řídicí a kontrolní systém

Základní ustanovení o řídicím a kontrolním systému

(1) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný řídicí a kontrolní systém, který zajišťuje řádné a obezřetné řízení její činnosti a dodržování požadavků podle § 7 až 7i; tento systém zahrnuje nejméně

a) předpoklady řádné správy a řízení pojišťovny nebo zajišťovny, a to vždy

a) přiměřenou a jasně vymezenou organizační strukturu s jasným určením a vhodným oddělením povinností,

1. zásady a postupy řízení tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v jehož rámci se současně vymezí funkce, jejichž souběžný výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a postupy účtování,

b) řízení rizik, které vždy zahrnuje

b) účinný způsob předávání informací a

1. pravidla přístupu pojišťovny nebo zajišťovny k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik a

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

c) řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematické činnosti.

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností pojišťovny nebo zajišťovny, včetně postupu pro vyřizování stížností.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny a zajišťovny z třetího státu.

(2) Řídicí a kontrolní systém je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

(3) Vyhláška stanoví požadavky na řídicí a kontrolní systém v rozsahu podle odstavce 1.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít svým statutárním orgánem schválenou písemnou koncepci, pokud jde alespoň o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, případně též, pokud jde o externí zajištění činností, a zajistí, aby byla tato koncepce naplňována; jde-li o monistický systém vnitřní struktury pojišťovny nebo zajišťovny, rozumí se pro účely tohoto zákona statutárním orgánem správní rada. Pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává její funkčnost. Její úpravu je povinna provést v souvislosti s jakoukoli významnou změnou ve svém řídicím a kontrolním systému nebo v některé oblasti své činnosti.

(4) K zajištění kontinuity a řádného a obezřetného výkonu svých činností tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna přijme vhodná opatření, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

§ 7a

Požadavky na osoby s klíčovými funkcemi

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení.

(2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna bez zbytečného odkladu České národní bance sdělí změny osob podle odstavce 1 spolu se všemi informacemi a doklady potřebnými k posouzení, zda tyto osoby jsou způsobilé a důvěryhodné.

(3) Pokud osoba podle odstavce 1 přestane splňovat požadavky podle odstavce 1, oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost příslušné tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně, která o tom bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku.

(4) Ten, kdo navrhuje změnu osoby člena statutárního orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, doloží tomu, kdo o této změně rozhoduje, že tato osoba splňuje požadavky podle odstavce 1.

§ 7b

Řízení rizik

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít účinný systém řízení rizik zahrnující strategie a postupy hlášení nezbytné pro soustavnou identifikaci, měření, sledování, správu a vnitřní ohlašování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena. Systém řízení rizik musí umožňovat vyhodnocování rizik jednotlivě i v jejich souhrnu, včetně vyhodnocování jejich vzájemných závislostí. Systém řízení rizik je vhodně začleněn do organizační struktury pojišťovny nebo zajišťovny a osoby uvedené v § 7a odst. 1 jej musí v rozhodovacích procesech náležitě respektovat.

(2) Systém řízení rizik se vztahuje na rizika zahrnutá do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle § 74 a na rizika, která nejsou zahrnuta nebo nejsou plně zahrnuta do jeho výpočtu; systém řízení rizik se vztahuje nejméně na

a) upisování pojištění a tvorbu technických rezerv,

b) řízení aktiv a pasiv,

c) investice, zejména deriváty a podobné závazky,

d) řízení rizika likvidity a rizika koncentrace,

e) řízení operačního rizika a

f) zajištění a další techniky snižování rizik.

(3) Písemná koncepce podle § 7 odst. 3 zahrnuje postupy a techniky řízení rizik podle odstavců 2 a 6 a v případě uplatnění koeficientu volatility také kritéria jejího použití. Součástí této koncepce je plán likvidity zohledňující peněžní toky ve vztahu k aktivům a závazkům, podléhají-li vyrovnávací úpravě podle § 54b nebo koeficientu volatility podle § 54c a 54d. V případě investičního rizika, které zahrnuje zejména riziko tržní, úvěrové riziko a riziko likvidity, je tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna povinna České národní bance prokázat dodržení postupu podle § 60 a 61.

(4) Používá-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna při výpočtu technických rezerv a solventnostního kapitálového požadavku hodnocení úvěrového rizika zpracovaného externí ratingovou agenturou, nespoléhá pouze na takové hodnocení a použije, je-li to možné, současně i jiný vhodný způsob tohoto hodnocení.

(5) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá nebo hodlá používat částečný nebo úplný interní model pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle § 77, vztahuje se řízení rizik také na povinnost

a) navrhnout a zavést daný model,

b) testovat a ověřit platnost modelu,

c) vést dokumentaci k modelu a jeho změnám,

d) analyzovat funkčnost modelu a vypracovávat o něm souhrnné zprávy a

e) informovat statutární nebo kontrolní orgán o funkčnosti interního modelu, o oblastech, ve kterých je nutno zajistit zlepšení, a podávat tomuto orgánu informace o postupu a výsledcích odstraňování zjištěných nedostatků.

(6) Řízení aktiv a pasiv podle odstavce 2 písm. b) zahrnuje pravidelné vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu

a) vůči předpokladům extrapolace příslušné bezrizikové výnosové křivky a

b) v případě použití vyrovnávací úpravy podle § 54b

1. vůči předpokladům, na kterých je založen její výpočet, včetně výpočtu základního rozpětí, a možného vlivu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál,

2. vůči změnám složení přiřazeného portfolia aktiv a

3. na snížení vyrovnávací úpravy na nulovou hodnotu, nebo

c) v případě použití koeficientu volatility podle § 54c také

1. vůči předpokladům pro výpočet koeficientu volatility včetně možného dopadu nuceného prodeje aktiv na použitelný kapitál a

2. na snížení koeficientu volatility na nulovou hodnotu.

(7) Pravidla a četnost vyhodnocování podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7c

Vlastní posuzování rizik a solventnosti

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna jako součást svého systému řízení rizik provádí své vlastní posuzování rizik a solventnosti; posuzování rizik a solventnosti zahrnuje nejméně

a) veškeré požadavky na solventnost s ohledem na individuální rizikový profil, schválené limity rozsahu rizika a celkovou strategii pojišťovny nebo zajišťovny,

b) trvalé dodržování požadavků týkajících se technických rezerv podle § 52 až 57 a kapitálových požadavků podle § 73 a 79; v případě použití vyrovnávací úpravy nebo koeficientu volatility se vyhodnocení dodržování kapitálových požadavků provede jak se zohledněním, tak i bez zohlednění těchto úprav, a

c) rozsah, kterým se rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny odchyluje od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku podle § 73, vypočítanému podle standardního vzorce podle § 76 nebo prostřednictvím částečného nebo úplného interního modelu podle § 77.

(2) Pro účely odstavce 1 písm. a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje postupy, které jsou přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností a které jí umožňují dostatečně spolehlivě zjišťovat a posuzovat rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Oprávněnost používaných metod vlastního posouzení rizik a solventnosti musí být prokazatelná.

(3) V případě podle odstavce 1 písm. c), pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna používá interní model, provede posouzení spolu s opětovnou kalibrací, která přizpůsobí interní hodnoty rizika míře rizika a kalibraci solventnostního kapitálového požadavku.

(4) Vlastní posuzování rizik a solventnosti tvoří nedílnou součást celkové strategie tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, které jej zohledňují ve svých strategických rozhodnutích. Pojišťovna nebo zajišťovna prokazuje České národní bance vhodnost metod použitých k tomuto posuzování.

(5) Pojišťovna a zajišťovna provádí posouzení rizik a solventnosti pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně ve svém rizikovém profilu a o výsledcích každého posouzení informuje Českou národní banku. Posouzení rizik a solventnosti neslouží k výpočtu kapitálového požadavku. Solventnostní kapitálový požadavek lze upravit pouze v souladu s § 90a, 91c, 95a a 95b.

§ 7d

Vnitřní kontrola

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný systém vnitřní kontroly, který zahrnuje nejméně postupy účtování a postupy řízení, rámec vnitřní kontroly, vhodné mechanismy informování na všech úrovních pojišťovny nebo zajišťovny a kontrolu zajišťování shody s právními předpisy, kterými se řídí jejich činnost.

(2) Kontrola zajišťování souladu činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny s právními předpisy podle odstavce 1 zahrnuje předkládání návrhů statutárnímu a kontrolnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny k zajišťování tohoto souladu, předkládání informací o vyhodnocení možných dopadů jakýchkoli změn v právním prostředí na provozování činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a rozpoznávání a vyhodnocování rizika nesouladu s těmito právními předpisy.

§ 7e

Vnitřní audit

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný vnitřní audit, který zahrnuje posuzování vhodnosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků řídicího a kontrolního systému.

(2) Vnitřní audit je objektivní a nezávislý na provozních činnostech.

(3) Ke všem zjištěním a doporučením učiněným při provádění vnitřního auditu přijme statutární nebo kontrolní orgán tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny odpovídající opatření a zajistí jejich provedení.

§ 7f

Pojistněmatematické činnosti

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede a udržuje účinný systém zajišťující výkon pojistněmatematických činností, který zahrnuje

a) koordinaci výpočtu technických rezerv,

b) zajišťování přiměřenosti používaných metodik, podkladových modelů a předpokladů aplikovaných při výpočtu technických rezerv,

c) posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv,

d) srovnávání hodnoty nejlepších odhadů se zkušeností,

e) informování statutárního nebo kontrolního orgánu o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv,

f) dohlížení na výpočet technických rezerv podle § 52 až 57,

g) posuzování celkové koncepce upisování včetně způsobu stanovení sazeb pojistného a jejich přiměřenosti,

h) posuzování přiměřenosti zajistných ujednání,

i) činnosti přispívající k účinnosti systému řízení rizik, zejména konstrukci rizikových modelů, které jsou podkladem pro výpočet kapitálových požadavků podle § 73 až 79b a pro vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c, a

j) posuzování souladu rozdělení výnosů z investování s ujednáním pojistné smlouvy.

(2) Výkonem činností podle odstavce 1 může pojišťovna nebo zajišťovna pověřit pouze osobu, která prokáže znalosti z oblasti pojistné a finanční matematiky a odborné znalosti a zkušenosti s profesními a dalšími standardy odpovídajícími vykonávané činnosti tak, aby byly vykonávány osobami se znalostmi a zkušenostmi přiměřenými povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny.

§ 7g

Pravidla pro externí zajištění činností

(1) Zajišťuje-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna externě svoji určitou činnost, není tím dotčena její odpovědnost za plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 zavede opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného rizika vyplývajícího ze selhání poskytovatele služby a zajistí

a) součinnost poskytovatele služby s pojišťovnou nebo zajišťovnou a s Českou národní bankou a

b) přístup orgánů pojišťovny nebo zajišťovny, České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, a auditora podle § 80 odst. 2 k údajům o takto zabezpečované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna podle odstavce 1 má v rámci řídicího a kontrolního systému písemnou koncepci pro externí zajištění některých činností.

(4) Externí zajištění rozhodujících nebo významných činností je zakázáno, pokud by vedlo k

a) podstatnému zhoršení kvality řídicího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny,

b) nadměrnému zvýšení operačního rizika,

c) zhoršení možnosti České národní banky nebo jiného orgánu dohledu, kterému pojišťovna nebo zajišťovna podléhá, sledovat plnění jejích povinností, nebo

d) narušení kvality a nepřetržitého poskytování služeb pojistníkům.

(5) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna informuje předem Českou národní banku o každém svém rozhodnutí externě zajistit rozhodující nebo významnou činnost. O každém následném závažném vývoji takto zajištěné provozní činnosti informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu.

§ 7h

Řídicí a kontrolní systém na individuálním základě a na úrovni skupiny

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém na individuálním základě.

(2) Řídicí a kontrolní systém na úrovni skupiny se řídí § 92c. Zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy používané členy ve skupině jsou vzájemně souladné a propojené a schopné produkovat informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci skupiny a pro účely výkonu dohledu.

§ 7i

Prováděcí opatření

Přímo použitelným předpisem Evropské unie se řídí

a) prvky systémů podle § 7, 7b až 7e,

b) činnosti podle § 7b a 7d až 7f,

c) požadavky podle § 7a a činnosti, které jim podléhají, a

d) podmínky pro externí zajištění služeb nebo pojišťovacích nebo zajišťovacích činností, zejména u poskytovatelů služeb, kteří mají sídlo ve třetích státech.

§ 7j

Řídicí a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny z třetího státu

Pro pobočku pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu zřízenou na území České republiky musí být zavedeny postupy nezbytné k plnění požadavků podle § 7 až 7i na úrovni této pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému na úrovni skupiny.

§ 8

Důvěryhodnost fyzických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba, která splňuje

a) podmínky trestněprávní bezúhonnosti uvedené v odstavci 2 a

b) další podmínky stanovené pro výkon funkce člena představenstva akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

(2) Za trestněprávně bezúhonnou (dále jen „bezúhonnost“) se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z nedbalosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Za důvěryhodnou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, jejíž dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného řízení pojišťovny, zajišťovny nebo jejich poboček.

§ 9

Důvěryhodnost právnických osob

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje právnická osoba,

a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin,

b) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního orgánu a dozorčího orgánu právnické osoby,

c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem,

d) ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je tato právnická osoba v úpadku.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než

a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo

b) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.

(3) Za důvěryhodnou se nepovažuje právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs v případě, že insolvenční soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

§ 10

Střet zájmů

(1) Statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jejich prokuristou a osobou s účastí na jejím řízení nesmí být fyzická osoba, která je

a) poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády České republiky nebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy,

b) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu nebo zaměstnancem státu zařazeným do Nejvyššího kontrolního úřadu, členem bankovní rady České národní banky nebo jejím zaměstnancem,

c) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu nebo prokuristou jiné tuzemské právnické osoby, která je pojišťovnou, zajišťovnou, penzijním fondem, penzijní společností, bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo jinou finanční institucí, pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, anebo osobou s povolením k obchodování s cennými papíry; to neplatí, je-li tato právnická osoba ovládanou osobou nebo ovládající osobou pojišťovny nebo zajišťovny, ve které je tato fyzická osoba členem statutárního nebo dozorčího orgánu, anebo jejich prokuristou, nebo jedná-li se o koncern,

d) pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu.

(2) Osoba, která v tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně vykonává činnost odpovědného pojistného matematika, nesmí být statutárním orgánem nebo jeho členem anebo prokuristou tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, nebo osobou, která pojišťovnu nebo zajišťovnu přímo řídí.

(3) Vedoucím pobočky tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny nesmí být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba, která je ve státě, kde se nachází pobočka, v obdobném postavení.

(4) Vedoucím pobočky pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu nesmí být fyzická osoba, která je osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu, ani fyzická osoba, která je v domovském státě této pojišťovny nebo zajišťovny v obdobném postavení.

§ 11

Doklad o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi

Doklad o bezúhonnosti

(1) Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, která se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v České republice, je výpis z Rejstříku trestů podle zákona upravujícího Rejstřík trestů¹²) (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“).

(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.

(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady, ne staršími než 3 měsíce, vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími doklady, ne staršími než 3 měsíce, vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.

(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce.

(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad, ne starší než 3 měsíce, vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce.

(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v uvedené době působila.

(6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(7) Jako doklad o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby se předkládá vysokoškolský diplom spolu s vysvědčením o státní zkoušce, vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa vyšší odborné školy, vysvědčení o maturitní zkoušce nebo jiný obdobný doklad vydaný příslušnou vzdělávací institucí nebo jiný písemný podklad, který věrohodným způsobem dokládá

a) název a druh nebo typ vzdělávací instituce,

b) řádné ukončení studijního programu,

c) dobu trvání studijního programu a jeho náplň.

(8) Jako doklad o dosavadních zkušenostech nebo o výkonu funkce posuzované fyzické osoby se předkládá čestné prohlášení zejména s údaji o všech vykonávaných zaměstnáních s popisem vykonávaných činností a funkcí, o všech podnikatelských aktivitách, jiných samostatně výdělečných činnostech, členstvích v orgánech jiných právnických osob a členstvích v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích (dále jen „praxe“).

(9) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného členského státu nebo státu, který je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a tato osoba působí na finančním trhu a je osobou regulovanou, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení orgánu dohledu země sídla právnické osoby, který nad touto osobou vykonává dohled.

§ 12

Zánik funkce pro ztrátu důvěryhodnosti nebo z důvodu střetu zájmů

(1) Jestliže osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci nebo v postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku důvěryhodnosti, přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 8 odst. 1 a 3, § 9 odst. 1 nebo se dostala do střetu zájmů podle § 10, je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit této pojišťovně nebo zajišťovně a současně České národní bance.

(2) Funkce, kterou osoba uvedená v odstavci 1 vykonává, jí zaniká dnem, kdy přestala splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti nebo kdy se dostala do střetu zájmů.

(3) Pojišťovna nebo zajišťovna uvedená v odstavci 1 předloží České národní bance ke schválení jinou osobu, která má nahradit osobu, jejíž funkce zanikla podle odstavce 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o ztrátě důvěryhodnosti osoby podle odstavce 1 nebo o tom, že se tato osoba dostala do střetu zájmů.