Zákon o podmínkách provozu vozidel | Zákon č. 56/2001 Sb. - ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁶), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie³²) a upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích:

a) registraci vozidel,

b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování technické způsobilosti těchto vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků,

c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a dodávají na trh vozidla, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky,

d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,

e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí a

f) kontroly technického stavu vozidel v provozu.

(2) Zákon upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie³⁸) výkon státní správy a státního dozoru v oblasti nesilničních mobilních strojů a jejich motorů.

(3) Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla¹) a motorová vozidla, jejichž konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h^-1.

§ 2

Základní pojmy

(1) Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.

(2) Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem na pozemních komunikacích provozováno.

(3) Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy.

(4) Historickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz historického vozidla.

(5) Systém vozidla je jakýkoliv konstrukční systém vozidla, na který se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Systémem vozidla jsou například brzdy nebo zařízení pro snížení emise.

(6) Konstrukční část vozidla je součást vozidla, jejíž typ musí být schvalován nezávisle na vozidle, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Konstrukční částí vozidla je například svítilna.

(7) Samostatný technický celek vozidla je součást, jejíž typ může být schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k jednomu typu vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je například zadní nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla.

(8) Kategorie vozidla je skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.

(9) Výrobcem je osoba, která

a) vyrábí vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek nebo si je nechává navrhnout nebo vyrobit a

b) uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo je používá pro vlastní potřebu.

(10) Typem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí právní předpis.

(11) Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků stanoví prováděcí právní předpis.

(12) Nové vozidlo je vozidlo, které dosud nebylo v České republice ani v jiném státě registrováno ani provozováno, s výjimkou zkušebního nebo manipulačního provozu.

(13) Prodejním místem se rozumí místo, kde jsou nově vyrobené osobní automobily vystaveny nebo nabízeny k prodeji nebo k pronájmu zákazníkům; tímto místem se rozumí i veletrh, pokud jsou na něm nově vyrobené osobní automobily nabízeny veřejnosti.

(14) Zkušební stanice je stanice technické kontroly pověřená Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“) k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.

(15) Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

(16) Sportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz sportovního vozidla.

(17) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.

§ 3

Druhy vozidel

(1) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie.

(2) Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:

a) motocykly,

b) osobní automobily,

c) autobusy,

d) nákladní automobily,

e) vozidla zvláštního určení,

f) přípojná vozidla,

g) vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje 1,4 m, jejich konstrukční rychlost převyšuje 15 km.h^-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg, a

h) ostatní silniční vozidla.

(3) Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:

a) zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla,

b) pracovní stroje samojízdné,

c) pracovní stroje nesené,

d) pracovní stroje přípojné,

e) výměnná tažená zařízení,

f) vozidla určená především pro jízdu na sněhu,

g) vozidla určená především pro jízdu v terénu,

h) jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla,

i) speciální tahače a jejich přípojná vozidla,

j) přepravníky pracovních adaptérů a

k) ostatní zvláštní vozidla.

(4) Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do kategorií L, M, N, O, T, C, R, S a Z. Rozdělení silničních vozidel a zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.